Celkový klíč k čeledím, jakož i celkové klíče k rodům budou vytvořeny tehdy, až se podaří naplnit větší část některé z lépe vymezených skupin popisy. To se zatím podařilo jen u játrovek (zatím jsou hotovy klíče k určení lupenitých a listnatých játrovek, přímé klíče k rodům jsou v přípravě) a z mechů u haplolepidních skupin – podtřídy Dicranidae. Experimentálně jsme zařadili rovněž klíč k určení bokoplodých mechů s „hypnoidním“ vzezřením (listy s krátkým dvojitým žebrem, případně žebro zcela chybí, špičky listů zahnuté až kroužkovité, křídelní buňky odlišené).
1a |
Lodyžky ± třířadě olistěné (játrovky isofylní nebo subisofylní) |
2 |
1b |
Lodyžky dvouřadě nebo třířadě olistěné, pokud přítomna třetí řada spodních listů, jsou tyto menší a mnohdy i tvarově odlišné od postranních listů (játrovky anisofylní) |
3 |
2a |
Rostlinky nejsou jehnědovité; rostliny bez rhizoidů, se systémem rhizomů. Listy nedělené, nejvýše nepravidelně laločnaté | |
2b |
Jehnědovitě olistěné bělavé rostliny, v herbáři obalené obvykle bělavou plstí anebo hnědavé až černavé, nikoliv jehnědovitě olistěné rostlinky; rhizoidy přítomny. Listy i spodní listy dvoulaločné |
|
3a |
Listy na okraji listových laloků s dlouhými, nápadnými, jednořadými ciliemi nebo brvami anebo listové laloky až k bázi v podobě jednořadých cilií |
4 |
3b |
Listy na okraji celokrajné, vroubkované, pilovitě zubaté nebo krátce brvité, nikoliv s dlouhými ciliemi; listové laloky alespoň na bázi minimálně 2 buňky široké, obvykle ale mnohem širší |
6 |
4a |
Listy nejsou na okraji brvité, ale rozdělené téměř k bázi na 3 – 4 štětinovité, jednou řadou buněk tvořené laloky |
|
4b |
Listové laloky na bázi více buněk široké, na okraji dlouze brvité nebo s dlouhými ciliemi |
5 |
5a |
Listy dvou- až třílaločné, po obvodu jednoduše brvité |
|
5b |
Listy obvykle asymetricky čtyřlaločné, laloky dělené na sekundární laloky a postupně až na jednořadé brvy |
|
6a |
Lupenité játrovky členěné prakticky až k žebru v listovité laloky; laloky zvlněné, buňky velké, tenkostěnné, rhizoidy většinou fialové. Samičí gametangia na dorzální straně žebra („lodyžky“) |
|
6b |
Jednoznačně listnaté játrovky; listy většinou nezvlněné, buňky různého typu, rhizoidy zřídka fialové. Samičí gametangia vždy na konci hlavní nebo postranní lodyžky |
7 |
7a |
Listy nadsazené (svrchní okraj listu překrývá spodní okraj předešlého listu) |
8 |
7b |
Listy podložené (spodní okraj listu překrývá svrchní okraj následujícího listu) |
13 |
8a |
Listy nedělené nebo jednoduše dělené, obvykle 3 – 4laločné, nerozdělené ve svrchní a spodní lalok |
9 |
8b |
Listy rozčleněné na velký svrchní a menší spodní lalok |
10 |
9a |
Listy nedělené nebo nejvýše na vrcholku mělce dvoulaločné, lodyhy bez ventrálních stolonů. Spodní listy nedělené nebo dvoulaločné, někdy i s postranními zuby. Periant nahrazen vakovitým marsupiem |
|
9b |
Listy (2 –) 3 – 4čtyřlaločné, obvykle jsou přítomny ventrální stolony. Spodní listy 3 – 4laločné. Periant vždy vytvořen, marsupium chybí |
|
10a |
Listy kýlnaté s velkým svrchním a malým spodním lalokem; kutikula hladká. Rhizoidy nevyrůstají nikdy z lodyžky, ale pouze ze spodních laloků listů. Spodní listy chybějí. V buňkách jedno velké siličné tělísko |
|
10b |
Listy kýlnaté nebo spodní listový lalok pouze úzce přirostlý ke svrchnímu. Rhizoidy vždy vyrůstají z lodyžky poblíž báze spodních listů. Spodní listy většinou přítomny; pokud chybějí (Cololejeunea), kutikula silně papilnatá. V buňkách obvykle větší množství siličných tělísek |
11 |
11a |
Spodní listový lalok celou stranou kýlnatě srostlý se svrchním lalokem |
|
11b |
Spodní listový lalok pouze velmi úzce srostlý se svrchním lalokem |
12 |
12a |
Spodní listový lalok plochý nebo na okraji vehnutý; spodní listy nedělené. Rostliny zelené |
|
12b |
Spodní listový lalok přeměněný (alespoň u dobře vyvinutých listů) v polokulovitý, helmovitý nebo váčkovitý útvar; spodní listy dvoulaločné. Rostliny často hnědavé až hnědočervené |
|
13a |
Listy téměř příčně vetknuté; dorzální řada merofytů zubatá (spojnice konců inzercí listů netvoří přímku). Spodní listy chybějí |
|
13b |
Listy příčně, šikmo nebo téměř podélně vetknuté; dorzální řada merofytů není zubatá (spojnice konců inzercí listů v přímce). Spodní listy chybějí nebo přítomny |
14 |
14a |
Listy kýlnatě dvoulaločné, spodní lalok větší než svrchní. Okraje listů mohou být pilovité. Spodní listy chybějí. Periant většinou zploštělý, u ústí rozšířený |
|
14b |
Listy většinou nejsou kýlnatě dvoulaločné (pokud ano, periant je oválný až válcovitý, u ústí zúžený), ale nedělené až čtyřlaločné. Okraje listů jen zřídka pilovité (pokud jsou pilovité, jsou listy nedělené). Spodní listy přítomny nebo chybějí. Periant pouze zřídka zploštělý |
15 |
15a |
Listy vždy nedělené, často po obvodu pilovité; dorsální báze listů je silně zakřivená. Spodní listy chybějí, nejvýše nepatrné, nitkovité. Stopka antheridia dvouřadá. Perianth bočně zploštělý |
|
15b |
Listy nedělené až čtyřlaločné, nikdy nejsou po obvodu pilovité (nejvýše s bazálními brvami); dorzální báze listů nezakřivená. Periant většinou nezploštělý (pokud je zploštělý, jsou přítomny nápadné kopinaté spodní listy a stopka antheridia je jednořadá) |
16 |
16a |
Rostliny velmi malé (lodyžky 3 – 10 mm), s listy obvykle nepříliš širšími než lodyžka, šikmo až téměř příčně vetknutými, vždy dvoulaločnými. Buňky v listech obvykle menší než 20 µm. Stopka antheridia jednořadá. Štět na průřezu tvořen 4 velkými buňkami uzavírajícími 4 malé buňky. |
|
16b |
Rostliny obvykle s lodyžkami přes 1 cm, listy většinou širší než lodyžka, různého tvaru, inserce listů různá. Buňky v listech obvykle větší než 20 µm. Stopka antheridia dvouřadá (pokud je jednořadá, jsou listy nedělené a perianth bočně zploštělý). Štět na průřezu tvořen minimálně 8 obvodovými a 4 vnitřními buňkami |
17 |
17a |
Listy dvoulaločné nebo nedělené. Spodní listy zřetelné, většinou dvoulaločné, obvykle s postranním zubem na okraji. Rhizoidy vyrůstají obvykle ve skupinách poblíž inzerce spodních listů. Pokud jsou spodní listy dvoulaločné bez postranních zubů nebo jsou kopinaté (eventuálně s postranními zuby) a rhizoidy vyrůstají difúzně ze spodní části lodyhy, je vždy přítomno ventrální větvení a periant je z velké části nahrazen perigyniem |
|
17b |
Listy nedělené až čtyřlaločné. Spodní listy většinou malé, nedělené nebo chybějí (pokud jsou velké a dvoulaločné, jsou na okraji brvité stejně jako báze listů). Rhizoidy vyrůstají vždy roztroušeně ze spodní části lodyhy. Ventrální větvení ojedinělé (pokud je přítomno, nesou ventrální větve gametangia nebo jsou přeměněné ve stolony a spodní listy potom chybějí, nejvýše jsou redukované či omezené na vrcholy lodyžek) |
20 |
18a |
Rhizoidy vyrůstají ve skupinkách poblíž inzerce spodních listů. Perianth nápadný, perigynium není vytvořeno |
|
18b |
Rhizoidy vyrůstají roztroušené ze spodní části lodyhy, zčásti též z báze spodních listů. Perianth zčásti nahrazen perigyniem |
19 |
19a |
Spodní listy téměř až k bázi dvoudílné | |
19b |
Spodní listy kopinaté nebo oválné, nejvýše na vrcholku nepravidelně vykrojené | |
20a | Antheridia a často i perianty na zkrácených ventrálních větévkách, které mají vždy dvoulaločné listy. Listy dvoulaločné, s buňkami bez rohových ztluštěnin a s velmi drobnými nebo chybějícími siličnými tělísky nebo listy nedělené s buňkami v rozích nápadně ztloustlými a velkými siličnými tělísky. Periant trojhranný, dorzální (přední, svrchní) strana plochá, ventrální (zadní, spodní) s hranou (kýlem) uprostřed | |
20b | Antheridia terminální nebo interkalární na hlavní lodyze, periant terminální na hlavní lodyze; ventrální větvení chybí (nebo je výjimečné). Listy nedělené až čtyřlaločné, buňky různého typu, většinou s velkými siličnými tělísky. Periant různého tvaru, většinou alespoň v horní části 4 – 5hranný nebo celý oblý, obvykle u ústí zúžený; pokud je trojhranný (výjimečně), je hrana (kýl) na dorzální straně, ventrální strana je plochá | 21 |
21a | Listy nedělené (nejvýše nepatrně vykrojené) |
|
21b | Listy nejčastěji dvou-, ale i 3 – 5-dílné |
29 |
22a |
Spodní listy kopinaté, minimálně na vrcholcích lodyžek přítomné |
23 |
22b |
Spodní listy nejsou vytvořeny |
25 |
23a |
Periant neredukovaný, perigynium není přítomno |
24 |
23b |
Periant vždy redukovaný, perigynium vytvořené |
|
24a |
Buňky 45 – 65 µm, s mohutnými rohovými ztluštěninami. Periant zboku smáčklý, ústí vroubkované nebo zoubkované |
|
24b |
Buňky nejvýše 40 µm, s nevelkými rohovými ztluštěninami. Periant zboku nesmáčklý, ústí brvité |
|
25a |
Buňky tenkostěnné, bez rohových ztluštěnin nebo s rohovými ztluštěninami, siličná tělíska ve větším počtu (2 – 10) v buňkách. Endogenní gemy nejsou vytvořeny |
26 |
25b |
Buňky tenkostěnné, bez rohových ztluštěnin, siličná tělíska po 1 – 2 v buňce. Na koncích lodyžek naduřeniny, ve kterých vznikají endogenní gemy |
|
26a |
Periant vřetenovitý až elipsoidní, minimálně v horní části s rýhami; ústí není trubkovité. Gemy vždy chybějí |
27 |
26b |
Periant válcovitý až hruškovitý; ústí periantu trubkovité |
28 |
27a |
Periant neredukovaný, většinou válcovitý, zřídka hruškovitý; perigynium není vytvořeno |
|
27b |
Perianth nepatrně redukovaný, většinou hruškovitý a vždy alespoň v horní části rýhovaný, perigynium vždy přítomno. Gemy chybějí |
|
28a |
Periant vždy hladký, bez rýh; perigynium chybí. Gemy na vrcholcích drobnolistých lodyh nebo na okrajích listů, někdy chybějí |
|
28b |
Periant obvykle rýhovaný, nízké perigynium přítomno, výjimečně redukované |
|
29a |
Spodní listy přítomny. Perigynium vždy vytvořené, periant redukovaný. |
|
29b |
Spodní listy přítomny nebo častěji chybějí. Perigynium není nikdy (u našich druhů) vytvořené, periant neredukovaný |
30 |
30a |
Gemy vždy chybějí. Periant není řáskatý, ústí periantu trubkovité. Dvoudomé druhy, kalcifyté |
|
30b |
Gemy přítomny, mohou i chybět. Periant nemá trubkovité ústí. Jednodomé i dvoudomé druhy, jen vzácně kalcifyté |
31 |
31a |
Listové laloky často s jednořadou několikabuněčnou špičkou, okraj listů obvykle brvitý nebo zubatý. Spodní listy chybějí. Gemy hvězdovité |
|
31b |
Listové laloky většinou nekončí jednořadou vícebuněčnou špičkou (pokud ano, jsou přítomny dvoulaločné spodní listy a okraj listů není brvitý, pouze s bazálními brvami). Gemy přítomny nebo chybějí, hvězdovité gemy přítomny u několika druhů |
32 |
32a |
Spodní listy vždy chybějí (nebo jsou rudimentální); gemy prakticky vždy přítomny |
|
32b |
Spodní listy přítomny, ale mohou i chybět nebo být redukované; gemy přítomny nebo chybějí |
Tato podtřída zahrnuje akrokarpní (s terminálním sporofytem), vzácněji kladokarpní (se sporofytem laterálním na nespecializované větvi) druhy mechů s obústím tvořeným jedinou řadou zubů (vnitřní, tedy endostom). Zubů endostomu je 16, často dělených ve 2 ramena, někdy i rovnoměrně v niťovité segmenty, takže je zubů zdánlivě 32. Exostom - vnější řada obústních zubů – buď chybí úplně nebo je redukována na tzv. předobústí (prostom) či nízkou membránu, přiléhající k segmentům endostomu (Seligeria). Listy jsou typicky dlouhé a úzké, s jednoduchým, silným žebrem dosahujícím ± do špičky, buňky listů jsou v horní části isodiametrické až krátce prodloužené, někdy papilnaté, na bázi obvykle delší, křídelní buňky mohou být rozlišeny.
Poznámka:
Napsat skutečně funkční klíč čeledí, aniž by vedl de facto k jednotlivým rodům či dokonce druhům, je patrně nemožné. Proto tento klíč může sloužit jen k základní orientaci a u mnoha druhů vás může zavést na scestí.
1a |
Tobolka ponořená, kleistokarpní |
2 |
1b |
Tobolka na delším štětu, otvírající se víčkem |
5 |
2a |
Listy široce kopinaté, lopatovité nebo vejčité, s hrotitě a chlupovitě vybíhajícím žebrem |
|
2b |
Listy úzce až čárkovitě kopinaté, žebro, pokud vybíhá, tak ne hrotitě ani není hyalinní |
3 |
3a |
Tobolka s průhlednými stěnami, obsahující obvykle < 20 velkých výtrusů, 100 – 200 µm velkých |
|
3b |
Tobolka s neprůhlednými stěnami, výtrusů více a menších (do ca. 90 µm) |
4 |
4a |
Velmi drobné rostliny s vytrvalým protonematem a listy uspořádanými v růžici, žebro u některých druhů chybí; tobolky s tenkou, obvykle hnědooranžovou až nažloutlou stěnou, výtrusy obvykle větší než 40 µm |
|
4b |
Drobné rostliny obvykle bez vytrvalého protonematu a ± zřetelnou olistěnou lodyhou, žebro vždy dobře vyvinuto; tobolky s hnědou stěnou, výtrusy 20 – 40 µm |
Ditrichaceae p. pte. |
5a |
Tobolka vřetenovitá až kyjovitá s dlouhým krkem (hypofýzou), užším než výtrusnice (obr. z Flora Danica – spodní část) |
|
5b |
Tobolka jiného tvaru |
6 |
6a |
Olistění dvouřadé, listy se skládají ze tří částí: pochvovité (člunkovité, pravé), koncové a hřbetní čepele |
|
6b |
Olistění obvykle (nezřetelně) spirální; pokud dvouřadé (Ditrichaceae: Distichium), listy mají jednoduchou čepel po stranách středního žebra |
7 |
7a |
Velmi drobné epilitické rostliny (zpravidla nižší než 3 – 4 mm) s úzce kopinatými až čárkovitými listy s poměrně silným, daleko sahajícím žebrem; vnitřní obústí (endostom) tvořeno 16 krátkými, zatupělými až uťatými zuby, vnější vytvořeno jako nízká membrána nebo předobústí na bázi segmentů endostomu (pokud obústí delší a štěty prohnuté, až 6 mm dlouhé, viz Ptychomitriaceae: Campylostelium) |
|
7b |
Rostliny větší nebo rostoucí terestricky |
8 |
8a |
Vodní mechy s kopinatými až jazykovitými listy, jejichž okraj tvoří mnohovrstevný val (obr.; srovnej též Grimmiaceae: Racomitrium macounii) |
|
8b |
Mechy suchozemské nebo listy bez mnohovrstevných valů |
9 |
9a |
Rostliny plodné |
10 |
9b |
Rostliny bez sporofytů |
13 |
10a |
Obústí tvořeno 16 obvykle téměř k bázi dělenými zuby ve dvě niťovitá ramena (takže se zubů zdá 32), levotočivě zkroucené |
Pottiaceae p. pte. |
10b |
Obústí není levotočivě zkroucené |
11 |
11a |
Tobolka vejčitá, obvykle nachýlená, obústí tvořeno 16 kopinatými, obvykle hnědočervenými, příčně trámčitými zuby (obr.). Listy jsou často jednostranně zahnuté. |
12 |
11b |
Obústí tvořeno užšími až niťovitými nebo krátkými a redukovanými zuby |
13 |
12a |
Rostliny za sucha nápadně bělavé; listy na průřezu tvořeny vrstvami hyalinních buněk, uzavírajících chlorocyty (obr.) |
|
12b |
Rostliny za sucha nejsou nápadně bělavé, pokud listy obsahují hyalocyty, alespoň okrajová část čepele je tvořena jen zelenými buňkami (chlorocyty) |
Dicranaceae p. pte. max. |
13a |
Středně velké rostliny s kopinatými, podélně řáskatými (obr.), pod špičkou zubatými a za sucha kadeřavými (obr.) listy |
|
13b |
Rostliny s jinými znaky |
14 |
14a |
Listy lopatovité, široce jazykovité nebo velmi široce vejčitě kopinaté |
Pottiaceae p. pte. (zejm. subfam. Pottioideae), Grimmiaceae p. pte. (Grimmia subg. Grimmia, G. orbicularis, G. pulvinata, Racomitrium subg. Niphotrichum), srov. též Dicranaceae: Dichodontium |
14b |
Listy úzce, často šídlovitě až čárkovitě kopinaté |
15 |
15a |
Křídelní buňky listů rozlišeny |
Seligeriaceae: Blindia, Leucobryaceae, Dicranaceae p. pte. max., Grimmiaceae: Racomitrium subg. Niphotrichum |
15b |
Křídelní buňky nerozlišeny |
16 |
16a |
Žebro vybíhá v hyalinní chlup |
Grimmiaceae p. pte. max., Pottiaceae p. pte. |
16b |
Hyalinní chlup chybí |
Ditrichaceae, Dicranaceae p. pte. min. (Campylopus fragilis, Dicranoweisia cirrata, Dicranella, Amphidium, Rhabdoweisia, Cynodontium), Grimmiaceae p. pte. min. (Schistidium rivulare, Grimmia ramondii, G. unicolor, formy druhů Grimmia torquata, G. incurva, G. elongata, Schistidium sp. div.), Pottiaceae p. pte. |
1a |
Lodyhy s diferencovanou hyalodermis |
2 |
1b | Hyalodermis lodyhy neodlišena | 8 |
2a | Lodyhy téměř nevětvené nebo oddáleně, nepravidelně větvené, listy slabě nebo silněji háčkovitě zatočené | 3 |
2b | Lodyhy hustě zpeřeně větvené, listy silně, obvykle kroužkovitě zatočené | 7 |
3a | Křídelní buňky jen slabě odlišené, v malé skupině hyalinních nebo slabě zbarvených buněk | 4 |
3b | Křídelní buňky dobře odlišené, v nápadné skupině | 5 |
4a | Listy tupě zašpičatělé, na bázi jen mírně zúžené, žebro na bázi poměrně silné, rozeklané v horní části; rostliny obvykle na oplachovaných silikátových kamenech, vzácně na vlhké zemi v blízkosti proudící vody | Hygrohypnella ochracea |
4b | Listy ostře zašpičatělé, na bázi nápadně zúžené, žebro téměř chybí nebo od báze dvojité; rostliny vlhkých a rašelinných luk | Stereodon pratensis |
5a | Rostliny žlutavé, nahnědlé nebo zelené, bez červených odstínů, oploštěle olistěné, rostoucí zpravidla na okrajích cest (holá, kyselá nebo neutrální, mírně vlhké až vlhká zem narušovaných stanovišť) | Calliergonella lindbergii |
5b | Rostliny na exponovaných místech purpurově červenohnědé, všestranně, neoploštěle olistěné | 6 |
6a | Statné mechy rostoucí ve velmi vlhkých slatiništích, tůních a příkopech, listy široké, vyduté, vrchol lodyh zahnutý; dvoudomý druh | Scorpidium scorpioides |
6b | Středně velké mechy rostoucí na oplachovaných silikátových kamenech v potocích a v jejich těsné blízkosti; listy vejčité, mírně vyduté, vrchol lodyh ± přímý; jednodomý (autoický) druh | [Pseudohygrohypnum eugyrium] |
7a | Křídelní buňky homogenní, tenkostěnné, nafouknuté, hyalinní, v jednovrstevné skupině. Dvoudomý, vzácně plodný druh na vlhkých chráněných místech ve vysokobylinných nivách nebo na bázích skal a kolem potůčků či svahových pramenišť v subalpínském stupni a okolo hranice lesa | Stereodon callichrous |
7b | Křídelní buňky heterogenní, často dvouvrstevné. Jednodomý (autoický), často plodný druh obvykle na hnijícím dřevu a bázích stromů ve vlhčích horských lesích | Pseudohygrohypnum fertile |
8a | Lodyžní i větevní listy vždy přímé | 9 |
8b | Lodyžní listy jednostranně nebo všestranně zahnuté (vzácně lze nalézt přímolisté formy např. druhu Hypnum cupressiforme) | 10 |
9a | Konce větví pravidelně s rozmnožovacími drobnolistými větvičkami, rostliny dvoudomé | Platygyrium repens |
9b | Konce větví vždy bez drobnolistých větviček, rostliny jednodomé (autoické) | Callicladium haldanianum |
10a | Listy jednostranně zahnuté | 11 |
10b | Listy všestranně zahnuté | 12 |
11a | Tobolka nachýlená až vodorovná; velmi drobné, epiliticky rostoucí mechy | Homomallium incurvatum |
11b | Tobolka přímá; středně velké, obvykle epifytické mechy | Pylaisia polyantha |
12a | Rostliny obvykle hustě zpeřeně větvené, listy lodyžní a větevní odlišného tvaru (větevní mnohem užší) | 13 |
12b | Rostliny obvykle jen oddáleně zpeřené, pokud hustěji zpeřené, pak lodyžní a větevní listy podobného tvaru a velikosti | 14 |
13a | Lodyhy obvykle 5-10 cm dlouhé, nápadně delší než větve, lodyžní listy na bázi jen slabě zúžené | Ptilium crista-castrensis |
13b | Lodyhy kratší, větve jen o málo kratší než hlavní lodyha, lodyžní listy na bázi srdčité | Ctenidium molluscum |
14a | Autoické, často plodné druhy | 15 |
14b | Dvoudomé, příležitostně nebo vzácně plodné druhy | 19 |
15a | Žebro variabilní, ale často na bázi jednoduché, dosahuje alespoň 1/3 délky listu, v horní části rozeklané, křídelní buňky v poměrně nápadné skupině, nafouklé, hyalinní až hnědavé (a pak silnostěnnější) | Hygrohypnum luridum |
15a | Žebro od báze dvojité, křídelní buňky obvykle jen nepatrně zvětšené, ± nenafouklé | 16 |
16a | Křídelní buňky drobné, čtvercovité, zelené, v poměrně velké, homogenní skupině, okraj listu obvykle nápadně zoubkatý; rostliny zpravidla na bázích nebo borce stromů, vzácně na silikátových kamenech | Jochenia |
16b | Křídelní buňky slabě nebo silněji odlišené, obvykle částečně nafouklé a hyalinní, v malé, poněkud heterogenní skupině; okraj listu celokrajný nebo velmi jemně zoubkatý; rostliny na bazických epilitických substrátech, zpravidla v horských oblastech (u nás zatím Krkonoše, Hradčanské stěny) | 17 |
17a | Rostliny drobné, s listy zatočenými směrem k substrátu, slabý střední svazek lodyhy přítomen, okraj listů obvykle jemně zoubkatý, křídelní buňky v menší nebo větší, ± dobře odlišené skupině | Drepanium fastigiatum |
17b | Rostliny velmi drobné, s listy zatočenými směrem od substrátu, střední svazek lodyhy chybí, okraj listů celokrajný, křídelní buňky ve velmi malé slabě odlišené skupině | Microhypnum sauteri |
18a | Křídelní buňky heterogenni, v obvykle dobře odlišené skupině; perichaetiální listy hladké (pokud řáskaté, pak pseudoparafylie velké, lupenité a zubaté na okraji) | 19 |
18b | Křídelní buňky homogenní, malé, čtvercovité, ve větší nebo menší skupině | 20 |
19a | Pseudoparafylie velké, lupenité a zubaté na okraji, perichaetiální listy řáskaté | Callicladium imponens |
19b | Pseudoparafylie úzce kopinaté až niťovité, perichaetiální listy hladké | Hypnum |
20a | Křídelní buňky ve velké skupině (10–16 buněk podél okraje listu), zcela homogenní, pseudoparafylie široké, ± polokruhovité, jemně zubaté na okraji | Buckia vaucheri |
20b | Křídelní buňky ve skupině 8–16 buněk podél okraje listu, na bázi poněkud zvětšené, pseudoparafylie kopinaté, s ± hladkým okrajem | Roaldia dolomitica |