Hlavní stránka | Přehled systému

Autor: J. Váňa

Verze: 1.1 (2.10.2017)

Oxymitraceae Müll. Frib. ex Grolle – opatkovité

 

Monogenerická čeleď. Popis viz charakteristiku rodu.

 

Oxymitra Bisch. ex Lindenb. – opatka

Syn.: Tessellina Dumort.

 

Rostliny jednotlivé nebo ve skupinách, někdy i v neúplných růžicích.

Stélky tmavě zelené, kožovité, uprostřed žlábkovité, 1 (– 3)× dichotomicky větvené. Rhizoidy hladké a čípkaté. Dýchací otvory jednoduché, lemované 5 – 6 buňkami se ztlustlými radiálními stěnami, takže se jeví jako hvězdovité. Asimilační pletivo jednovrstevné, základní pletivo masivní. Dýchací dutiny prázdné, polyedrické. Ventrální šupiny ve 2 řadách, mohutné, hyalinní, kopinatě trojboké, postupně se zužující v čárkovitě kopinatý přívěsek, přesahující přes okraj stélky.

Nepohlavní rozmnožování chybí.

Dvoudomé či jednodomé druhy. Gametangia seskupená v řadách podél střední linie stélky. Androecea v protáhlých rýhách, obalená šupinami, gynaecea v jednotlivých či párovitých vejčitých či kuželovitých, na vrcholu otevřených obalech (involukrech).

Sporofyt bez nohy i štětu. Tobolka kulovitá, se stěnou 1 – 2 – vrstevnou, v době zralosti se rozpadá. Výtrusy velké, políčkované. Mrštníky chybějí, mezi výtrusy pouze drobné, sterilní, bezbarvé buňky.

Rod s 2 – 3 druhy, v Evropě i u nás pouze 1 druh.

 

Oxymitra incrassata (Brot.) Sérgio & Sim-Sim – opatka šupinatá

Syn.: Oxymitra paleacea Bisch. ex Lindenb., Tessellina pyramidata (Willd.) Dumort.

 

Stélky šedozelené nebo tmavě zelené, 1 – 2 cm dlouhé a 3 – 8 mm široké. Laloky kopinatě jazykovité až oválné. Střední rýha poměrně ostrá, dosahující do laloků. Dorzální epidermis tvořena tenkostěnnými buňkami 25 – 35 × 24 – 26 µm. Asimilační pletivo v jedné vrstvě zaujímající 0,3 – 0,5 výšky stélky. Ventrální šupiny laterálně umístěné, přesahující přes okraj stélky, 2 – 4 mm dlouhé, bezbarvé nebo načervenalé, bez siličných tělísek.

Dvoudomý nebo synoický druh. Antheridia spíše v bazální části střední rýhy, laterálně umístěná vedle archegonií nebo na samostatných stélkách, ústí válcovitá či kuželovitá, bezbarvá, hnědavá či purpurová. Involukra vejčitá či oválná, se zúženým zobanitým ústím, 1,1 – 2 × 0,8 – 1 mm.

Tobolka přisedlá. Výtrusy černavé, lesklé, 100 – 180 µm, políčkované (políčka 25 – 35 µm).

Ekologie: xerofyt, rostoucí na humusem pokrytých skalních teráskách silikátových i vápencových skal.

Rozšíření: Česká rep. historicky doložena (cf. Duda, Čas. Slez. Muz., ser. A, 39: 23 – 25, 1990) vzácně z  okolí Roudnice nad Labem (Říp), Prahy (Šárka) a z jižní Moravy v okolí Znojma a Moravského Krumlova. Recentně sbírána pouze na Znojemsku (Hardeggská vyhlídka a Kozí stezky v NP Podyjí, Tasovice u Znojma a údolí Rokytné u Tavíkovic) a v údolí Jihlavy v PR Pustý mlýn u Biskoupek .
Celkové: Severní Amerika (Texas, Oklahoma, Kansas, Mexiko), Jižní Amerika (Brazílie, Paraguay, Argentina), jižní a střední Evropa (zasahuje nejdále na sever do Čech), severní Afrika.

Variabilita: nepříliš variabilní druh.

Možné záměny: jediná naše lupenitá játrovka s hvězdovitými dýchacími otvory, takže je nezaměnitelná i ve sterilním stavu.


Poznámky k verzi:

 

Verze 1.0 (7.1.2005): Vytvoření textu.

 

Verze 1.1 (2.10.2017): Aktualizace rozšíření.