Moerckiaceae K. I. Goebel ex Stotler & Crand.-Stotl. – oleškovité

Stélka trávově zelená, dichotomicky větvená s okraji mírně laločnatými a vlnitými. Žebro na spodní straně vyduté, postupně přecházející v jednovrstevná křídla; na průřezu se dvěma zřetelnými (oba naše druhy) nebo nepříliš zřetelnými (M. hibernica) cévními svazky. Spodní listy podél středního žebra mezi rhizoidy, zpravidla složené jen z jedné řady buněk, brzy mizí.
Dvoudomé druhy. Antheridia kulovitá, na svrchní straně uprostřed stélky, chráněná obalnými listovitými šupinami. Perichaetium válcovité až zvonkovité, nahoře zubaté. Vnější ochranný obal perichaetia je složen z dřípených, na spodu srostlých listů.
Tobolka vejčitá až válcovitá. Výtrusy síťovité, jemně papilnaté. Mrštníky se 2 spirálami; elaterofory redukovány na bázi tobolky a na špičkách laloků.

Čeleď se dvěma rody, v Evropě pouze rod Moerckia.

Literatura:

Crandall-Stotler, B. J. & R. E. Stotler. 2007. On the identity of Moerckia hibernica (Hook.) Gottsche (Moerckiaceae fam. nov., Marchantiophyta). Nova Hedwigia Beih. 131: 41–59.

Moerckia Gottsche – oleška

Syn.: Blyttia Endlicher

Popis rodu viz popis čeledi.
Všechny tři druhy rodu Moerckia jsou známy též z Evropy, u nás rostou pouze dva druhy.

Klíč k určení druhů:

Moerckia blyttii (Moerch) Brockm. – oleška Blyttova

Syn.: Jungermannia blyttii Moerch, Diplolaena blyttii (Moerch) Corda, Cordaea blyttii (Moerch) Corda

Stélka plazivá, 0,5 – 1 cm široká a 1 – 2 cm dlouhá s kadeřavě vlnitými okraji. Střední žebro vyduté, 20 – 30 buněk tlusté, s četnými žlutými rhizoidy.

Dvoudomý druh. Samčí rostliny na svrchní straně uprostřed s 2 – 3 laločnatými listovitými šupinami; za každou šupinou jedno antheridium. Samičí rostliny širší, perichaetium vakovité až hruškovité, 5 mm dlouhé, dvouvrstevné, nahoře hrubě zubaté. Vnější obal perichaetia je tvořen obdélníkovými neb široce vejčitými, nahoře málo laločnatými listy, které na bázi srůstají.

Tobolka tmavě hnědá, 3 – 4 mm dlouhá, válcovitá; stěna tobolky složená ze 4 – 5 vrstev buněk.

Výtrusy kulovité, červenohnědé, 30 – 35 µm, nepravidelně tupě ostnité. Mrštníky 7 – 10 µm široké se 2 černohnědými spirálami.

Ekologie: arkticko-alpínský druh rostoucí na silikátovém podkladu, a to mezi travou v rašeliništích, na humusovitých skalách a místech dlouho pokrytých sněhem.

Rozšíření: Česká rep.: (cf. Váňa, Čas. Slez. Muz., ser. A, 17: 94 – 97, 1968): vzácně na několika místech v Krkonoších a na Šumavě.
Celkové: Evropa, Kavkaz, Severní Amerika.

Variabilita: malá.

Možné záměny: snadno poznatelný druh podle listovitých šupin na svrchní straně stélky a podle zlatožlutých rhizoidů.

Moerckia flotoviana (Nees) Schiffn. – oleška Flotowova

Syn.: Cordaea flotowiana Nees

Stélka žlutě až živě zelená, 2 – 6 mm široká, 1 – 2 cm dlouhá, nepříjemně páchnoucí, vidličnatě větvená, na okrajích zvlněná až slabě laločnatá, málo průsvitná a zde z jedné vrstvy buněk složená; střední žebro vyniká na spodu stélky jako tupý kýl, který je složen z 10 – 20 vrstev tenkostěnných buněk. Rhizoidy většinou čiré až bělavé. Siličná tělíska malá (1 – 4 µm) kolem 20 v každé buňce. Spodní listy vláskovité, zpravidla jen na konci stélky.

Dvoudomý druh. Samčí rostliny užší než samičí, podél středního žebra se 2 řadami zubatých listovitých šupin, za každou šupinou 1 až několik antheridií. Perichaetium válcovité s laločnatým až zubatým ústím, 4 – 7 mm dlouhé. Vnější obal perichaetia složený ze silně dřípených na bázi srostlých listů.

Výtrusy červenohnědé, kulovité, (30 –) 35 – 50 (– 55) µm, na povrchu s nepravidelnými lištami. Mrštníky 7 – 10 µm široké s 2 – 3 hnědými až červenohnědými spirálami.

Ekologie: celkem vzácný druh rostoucí jak na vápnitém, tak i neutrálním až slabě kyselém podkladu především v horách, a to na bažinatých místech, na písčinách, při potůčcích, ale i ve starých lomech, vzácně i na starém dřevě.

Rozšíření: Česká rep.: (cf. Váňa, Čas. Slez. Muz., ser. A, 17: 96 – 101, 1968): Krkonoše, Jevíčko a Hrubý Jeseník (Horní Lipová), recentně doložen jen z Krkonoš (Labský důl, Studniční jámy) a výsypky u Radvanic vých. Trutnova; uvádí se také z Jizerských hor a okolí Benešova.
Celkové: Evropa, Severní Amerika, Sibiř, severní Afrika.

Variabilita: dosti značná, především v šířce stélky a průsvitnosti okrajových křídel stélky, ve vlnitosti okrajů stélky, v tloušťce středního žebra a také ve velikosti výtrusů.

Možné záměny: vzhledem k vzácnosti výskytu a dále přítomnosti listovitých šupin na stélce je možnost záměny s jinými rody dosti malá. Od druhu Moerckia blyttii se liší bělavými rhizoidy; druh Pallavicinia lyellii má jasně prosvítavý střední svazek vodivého pletiva (jediný) uprostřed žebra, světlejší nezkadeřenou stélku aj.

Poznámka: Tento druh byl donedávna často zaměňován s druhem Moerckia hibernica (Hook.) Gottsche, známým ze Severní Ameriky a převážně západní Evropy. Druh M. hibernica se od druhu M. flotoviana odlišuje méně mohutným žebrem vysokým 14 – 18 buněk (16 – 26 buněk u M. flotoviana) s nezřetelnými svazky vodivého pletiva, umístěním listových šupin laterálně za gynaeceem, podlouhle eliptickým tvarem tobolky a papilnatým povrchem poněkud menších (30 – 40 µm) výtrusů.

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (11.1.2005): Vytvoření textu.

Verze 2.0 (3.10.2017): Aktualizace textu a klíče s ohledem na nově vylišenou čeleď Moerckiaceae a taxonomického přehodnocení druhů Moerckia hibernica a M. flotoviana .