Drepanium (Schimp.) C. E. O. Jensen – srpolistec

Rostliny drobné, v hustých, žlutohnědých nebo červenohnědých, naspodu někdy černavých kobercích. Lodyhy plazivé, přitisklé, někdy konci lodyžek slabě vystoupavé, nepravidelně, obvykle středně hustě větvené, často poněkud svazčité, oble nebo slabě oploštěle olistěné, se slabým, ale zřetelně vyvinutým středním svazkem, hyalodermis chybí. Pseudoparafylie početné, úzce kopinaté až niťovité, někdy se vyskytující i internodálně jako parafylie. Lodyžní listy silně srpovitě zahnuté, vyduté, z vejčité, poněkud sbíhavé báze zúžené do jemné špičky, 0,7–1,3 × 0,3–0,45 mm, hladké, žebro velmi krátké, dvojité nebo zcela chybí. Okraje v spodní polovině obvykle úzce ohrnuté, celokrajné nebo jemně zoubkaté téměř v celé délce; buňky ve střední části listu čárkovité, ztlustlé, 40–60 µm dlouhé, na bázi buňky širší, slabě pórovité, křídelní buňky ve středně velké, odlišené skupině, drobné, téměř homogenní, zaobleně čtvercovité, v okrajové řadě 4–10 buněk. Větevní listy menší, do 1 mm dlouhé a 0,2–0,35 mm široké.

Autoický druh. Vnitřní perichaetiální listy podélně řáskaté, téměř celokrajné, s nezřetelným nebo zřetelným, i jednoduchým žebrem. Štět 7–15 mm dlouhý, tobolka podlouhle vejčitá až téměř válcovitá, více či méně nachýlená až prohnutá, víčko kuželovité, krátce zašpičatělé, prstenec dvouřadý. Obústí dobře vyvinuté, výtrusy 10–16 µm, velmi jemně papilnaté.

Rod s jediným druhem.

Drepanium fastigiatum (Hampe) C. E. O.Jensen – srpolistec svazčitý (rokyt svazčitý)

Syn.: Hypnum fastigiatum Brid., Hypnum recurvatum (Lindb. & Arnell) Kindb., Drepanium recurvatum (Lindb. & Arnell) G. Roth

Popis druhu viz popis rodu.

Ekologie: na bazických kamenech a skalách v montánním až subalpínském stupni.

Rozšíření: Česká rep.: dosud znám z jediného sběru v Krkonoších z roku 1998 (rokle Rudného potoka).
Celkové: široce rozšířený severní části Holarktidy.

Variabilita: druh je poměrně značně proměnlivý zejména v míře větvení, ohrnutí listu a tvaru buněk.

Možné záměny: Microhypnum sauteri – liší se chybějícím středním svazkem lodyh, vždy celokrajnými okraji listů a méně diferencovanou, menší skupinou křídelních buněk. Listy jsou u tohooto druhu otočeny směrem od substrátu.
Hygrohypnum luridum – liší se zřetelnějším, často jednoduchým, jen v horní části rozeklaným žebrem, více odlišenými křídelními buňkami, celokrajným okrajem listů, ve špičce poměrně krátce a tupě zakončenou.
Roaldia dolomitica – liší se zejména dvoudomostí, dále také méně početnými pseudoparafyliemi, nikdy se nevyskytujícími internodálně a méně zahnutými špičkami listů.
Jochenia pallescens – liší se nápadně zubatými okraji listů a velmi odlišnou ekologií (obvykle báze nebo borka stromů, vzácně silikátové, ne vápencové nebo jinak bazické kameny).

Fotografie a ilustrace na webu: arctoa.ru, Moose Deutschland, Wikimedia Commons

Poznámky k verzi:

Verze: 1.0 (29.11.2019): Vytvoření textu.