Šuspa got a Medal
Yesterday, Šuspa received the Gregor Johann Mendel Medal of Honor for merits in the biological sciences. We believe, it is not only a well-deserved award but the ceremony was also a unique opportunity to see Šuspa in a suit. Congratulations!
For this occasion, František Krahulec wrote following Laudatio on Šuspa in Czech:
Byl jsem požádán, abych přednesl Laudatio panu profesorovi Janu Lepšovi, který je známý
nejen u nás, ale i ve světě pod přezdívkou Šuspa. Nechci si moc připomínat, jak dlouho se
známe, už to přesáhlo polovinu století. Naše botanická pouť byla ve svých začátcích velmi
podobná: na začátku to byla především Botanická sekce při KDPM v Hradci Králové, kde
jsme pod vedením Františka Procházky dostali kvalitní znalost rostlin a také umění se na ně
venku dívat. Obou se nás také drží „vyrazit na kytky“ ve svém volném čase i během výuky.
Po vstupu na Přírodovědeckou fakultu UK jsme se dostali do rukou další osobnosti, která
nás výrazně formulovala, i když už každého jinak. Byl jím Marcel Rejmánek, který využil
Šuspovy schopnosti a směroval ho k využití svého nadání v propojení matematických metod
v ekologii. Proto také Šuspa po absolvování aspirantury na UK zamířil do Českých
Budějovic, do Matematického střediska nově fungujících ústavů Akademie. Z těchto
akademických ústavů se po roce 1989 začalo tvořit jádro Přírodovědecké fakulty do jejíhož
vytváření se Šuspa velmi aktivně zapojil. Spolu s dalšími kolegy se jim podařilo velmi rychle
vytvořit fakultu, která vysoce přesahuje ostatní fakulty JčU i některé fakulty na starších
vysokých školách. Zde vychoval celou řadu rostlinných ekologů a mnohem více jich ovlivnil
svou výukou. K té patří i pravidelné mezinárodní kurzy mnohorozměrných metod. Kolika
dalším lidem se podařilo v Anglii vydat knihu, kde je spoluautorem, k celosvětově
využívanému programu CANOCO? (Vsuvka: Absolventi z Budějovic ovládají statistiku asi
nejlépe u nás.)
Jana Lepše charakterizuje celá řada vlastností. Jednou z nich je slušná fyzická kondice a
láska k horám a vodě. Využívá blízkosti Budějovic a Alp a pravidelně tam vyráží. Kdysi jsme
spolu začínali při výzkumu přehrady Rozkoš. Zde využíval své lásky k vodě, nejen tím, že
v nafukovacím kajaku se cítil jako doma, ale také tím, že zkoumal, jak hluboko ještě rostou
vodní kytky ve vodě, která byla v té době velmi čistá. (Vsuvka: Pokud bych si já dovolil tolik,
jako Šuspa, tak už jsem zde mnoho let nebyl.). Další charakteristickou vlastností, která sedí
na románové představy o profesorech, je jeho roztržitost. Zde mám stále před očima, jak
v obleku leze na koleji pod postelí se slovy, že má jít na zkoušku a nemůže najít index…
Takže tu roztržitost získal podstatně dříve než profesorský titul. Pak také vidím, jak po
slezení z Velkého Manína zjistil, že mu ukradli krosnu. Měl jsem s ním stejnou, ale ta má byla
o dost těžší. Takže s námi na východ do Polonin už nemohl vyrazit. Další výraznou vlastností
je jeho muzikálnost. Když jsme ve druhé polovině osmdesátých let začali organizovat
mezinárodní „semináře“, tak večery vyplňovaly jím interpretované písně, kdy spřátelení
cizinci se začínali učit česky. Plíhalova Modrá knížka byla pro lidi z východu velmi
srozumitelná. Proto také nepřekvapuje, že v Budějovicích je velmi aktivní ŠUKAS (Šuspův
kakofonický soubor). Stačí se podívat na stránky fakulty a každý si uvědomí, jak to stmeluje
fakultu.
Nejen odborné a organizační výsledky, ale i ostatní aspekty ukazují, že v případě prof. Lepše
jde o velmi výraznou osobnost, která si udělení Medaile J.G. Mendela plně zaslouží.
9. 9. 2024