Functional Plant Ecology

Join us!

We are offering opportunities for Bachelor and Master thesis in our working group. Please contact us!

Šuspa and collaborators are offering a number of interesting projects with the topics for Bachelor and Master theses in his working subgroup, only in Czech.

The list of topics for Bachelor and Master thesis with Francesco and Lars are found below (under the picture of us discussing new projects).

If you are considering starting a PhD or post-doc in our group please drop us a few lines by email and we can discuss topics and financing options.

We often host visiting students from other groups worldwide, for exchange periods and co-supervisions. Please drop us a few lines by email so that we can discuss about possible visits.

Bachelor and Master thesis with Francesco and Lars

Differentiation and evolution in the genus Carex (ostřice)

Principal investigators: Francesco de Bello and Lars Götzenberger

Introduction: The genus Carex is abundant in South Bohemia, and in the whole Czech Republic. In Ohrazeni, Šuspa long term experiment site, give site, up to 12 species coexist together. The question here is understanding how different species have evolved to coexist together in a given habitat and why some species have evolved to prefer different habitats. We plan to study these questions by considering variation in key functional traits (leaf type, root type, biomass allocation, clonal ability, reproductive output, phenology etc.) combined with genetic analyses and pot experiments. We have already collected clones of 7 species from Ohrazeni, which can be propagated and grown in pots under different environmental conditions and planting different species together. This approach can be further expanded by sampling more species but also assessing existing databases (Czech National Phytosociological Database covering up to 100.000 vegetation plots across the whole Czech Republic; combined with existing trait databases and resolved phylogenetic information) to test coexistence within and across habitats of the whole genus Carex in the country (~80 species).

Theses available: (1) Master and bachelor students could be running experiments with the material of the 7 Carex species already collected to run pot experiments within monocultures and mixtures of these species. Alternatively (2) if the student is interested in analyzing big databases, and achieving advanced skills in using statistical software (R), they can work on the Czech Phyto National Database and assess trait and phylogentic diversity within and between habitats of the Czech Republic.

Coexistence of species depending on their functional and phylogenetic dissimilarity

Principal investigators: Francesco de Bello and Lars Götzenberger; PhD student responsible: Thomas Galland

Introduction: A field experiment was established in Benesov, 1h from Budejovice (see pictures in the galleries and news). We are interested in assessing the consequence of species coexistence depending on the functional and phylogenetic dissimilarity between coexisting species and to assess these effects independently. From a pool of 19 species from Czech wet meadows with known trait values, we assembled in 2015 “artificial” communities of six species with combinations of communities with low/high functional diversity and low/high phylogenetic diversity, following and adapting the framework we proposed in Dias et al. (2013 Journal of Ecology). Data is available for explorations. Additionally the same species can be grown in the greenhouse, with pot experiments to complement the field data, i.e. creating a gradient of species diversity where species which more vs. less functionally and phylogenetic similarity will be grown together under a range of environmental conditions (fertilization, water availability, cutting regimes).

Theses available: Master and bachelor students could be running experiments with the seed material from the 19 species grown already in the field, but this time in the greenhouse. The student would then study, for instance, (1) how the different combinations of species lead to different biomass production, and if there are “synergetic” effects when growing different species together, and/or (2) if effects of biodiversity on biomass production is comparable from field and greenhouse experiments.

Floral traits in community assembly

Principal investigators: Lars Götzenberger and Francesco de Bello; PhD student responsible: Anna Vojtko

Introduction: Trait based community assembly studies usually rely on the use of established functional traits such as specific leaf area (SLA) or plant height. Floral and reproductive traits are less commonly studies, although they should in theory contribute to the process of community assembly. We are conducting a number of studies that make use of a large set of vegetation plot data (from the Czech National Phytosociological Database) and information on floral traits from the BiolFlor trait data base (currently the only data base that contains floral traits for a large number of central European species). Additionally, we also attempt to collect more such data, either from published literature or by taking measurements in the field.

Theses available: Master and bachelor students could study different aspects of floral traits: (1) One possible project is to identify how much the similarity of floral traits among species is dependent on their phylogenetic relatedness. The student would analyze the available floral traits data in combination with available phylogenetic trees to determine the phylogenetic signal of the traits.

Nabídka prací vedených Šuspou a jeho studenty

seznam témat

Vliv druhové bohatosti na odolnost rostlinného společenstva proti invazím cizích druhů

Vedení: Aleš Lisner a Jan Lepš

Otázky: Uchycují se semenáčky druhů pro danou lokalitu původních lépe, než druhy nepůvodní? Mění se jejich vlastnosti v závislosti na charakteristikách okolní vegetace?

Základní informace: V rostlinné ekologii je všeobecně přijímáno, že vysoká druhová bohatost má pozitivní vliv na fungování rostlinných společenstev, ale i celých ekosystémů. S rostoucím počtem druhů roste produktivita, stabilita a také rezistence společenstva ke kolonizaci druhy, které v dané lokalitě nemají co dělat. Zatím neexistuje mnoho experimentálních důkazů, zda je tato rezistence obecná (všechny druhy se budou špatně uchycovat), nebo specifická (špatně se budou uchycovat jen druhy nepůvodní).

Cíle: Cílem práce by bylo zjistit míru odolnosti společenstva ke kolonizaci cizími druhy pomocí vysazování různých původních i nepůvodních druhů rostlin pro toto společenstvo. Velkou výhodou je již několik let běžící pokus, díky kterému máme společenstva s různou druhovou bohatostí předpřipravená.

Závislost druhové bohatosti na ploše mravenišť ve vybraných biotopech

Vedení: Marie Konečná a Jan Lepš

Otázky: Jak se mění druhová bohatost v závislosti na ploše mravenišť u vybraných lučních biotopů? Mají rostliny na mraveništích podobné vlastnosti?

Základní informace: Mravenci mají na vegetaci vliv jako šiřitelé semen a zároveň mění půdní vlastnosti a vzniká tak mikrostanoviště s podmínkami odlišnými od okolí. Mraveniště mohou tedy působit jako druhově bohatší ostrovy (teorie ostrovní biogeografie) v moři vegetace opuštěných luk a pastvin pro kompetičně méně zdatné rostliny a jako bezpečná místa pro klíčení semenáčků. Větší mraveniště se na druhou stranu mohou přehřívat a mít nižší celkovou pokryvnost, na základně tohoto schématu bychom naopak mohli předpokládat pozvolnější nárůst počtu druhů u mravenišť. Mraveniště by měla být vedle myrmekochorních rostlin místa s koncentrací určitých typů rostlin, např. ty méně konkurence schopné.

Cíle: Zjistit zda se druhová bohatost s plochou mravenišť zvyšuje (SAR – species area relationship) ve všech biotopech obdobně. A zda rostliny, které se v mraveništích soustředí, mají podobné vlastnosti, tj. jsou myrmekochorní, kompetičně slabší, nitrofilní atd.

Která fáze životního cyklu rostliny je nejzásadnější pro uchycení druhů v rostlinném společenstvu?

Vedení: Eva Švamberková a Jan Lepš

Otázky: V které životní fázi jsou rostliny nejcitlivější? Kdy dochází ke zlomu a rostliny jsou již ve společenstvu ostatních druhů schopny přežít?

Základní informace: Za nejcitlivější fázi rostlin pro jejich uchycení ve společenstvu je považováno rozmezí od vyklíčení semene až po vývoj v dospělého jedince. V období semenáče je rostlina mnohem náchylnější na abiotické podmínky prostředí i biotické vztahy ve společenstvu. Kdy přesně však nastává hranice, kdy se rostlina stává opravdu životaschopným jedincem ve společenstvu, není úplně jasné. Přitom pokud tuto fázi rostlina dokáže překlenout, stává se důležitou součástí rostlinného společenstva a pravděpodobnost jejího kompetičního vyloučení je potom minimální.

Cíle: Na přežívání rostlin v různých životních fázích porovnat, kdy dochází ke zlomu a rostlina je již schopna ve společenstvu přežít. Rostliny by se předpěstovaly a postupně v jednotlivých fázích jejich vývoje vysazovaly do vegetace a do gapu (plocha zbavená vegetace).

News & Events