G. pseudobadipes Joss.

Diagnostické makroskopické znaky: tuhý, „gumovitý“ klobouk zbarvený v tlumených tónech (okrově) hnědé, tmavá dolní část třeně, zpravidla nápadně bohatě oděná bílým velem

Mikroznaky: spory drobné, oválné, hladké 7 – 7,5 x 3,5 – 4,5 µm, Q = 1,7 – 1,9, cheilocystidy s hlavičkami

Ekologie: v lesích, často kulturních, na tlejícím dřevě smrku, vzácněji jiných jehličnanů (nejčastěji na pařezech a fragmentech dřeva zanořených v zemi)

Rozšíření: hojný druh