Hlavní stránka | Přehled systému

Autor: J. Kučera

Verze: 1.0 (19.1.2007)

Brachytheciaceae Schimp. – baňatkovité

Syn.: Camptotheciaceae Schimp., Donrichardsiaceae Ochyra

 

Obvykle středně velké až velké, vzácněji drobnější bokoplodé mechy, rostoucí v rozvolněných kobercích tvořených plazivými, obvykle vystoupavými, větvenými lodyhami, vzácněji lodyhy vzpřímené nebo visící. Diferenciace na primární a sekundární lodyhy různě vyvinutá, střední svazek lodyhy někdy přítomen, větvení nepravidelné až (obvykle jednou) zpeřené. Olistění volné až husté, někdy jehnědovité nebo oploštělé. Parafylie chybí, pseudoparafylie přítomny.

Listy lodyžní široce vejčitě až velmi úzce kopinaté, někdy téměř okrouhlé, postupně zúžené nebo s nasazenou až chlupovitou špičkou. Žebro obvykle přítomno, jednoduché a dosahující alespoň do poloviny listu, méně často kratší, vzácně dvojité nebo zcela chybí. Větevní listy nerozlišené nebo menší, někdy odlišného tvaru od lodyžních, často zejména užší. Buňky čepele zelené, hladké nebo konci buněk vystupující (prorátní), obvykle prodloužené, vzácněji kratší, šestiboké až téměř okrouhlé, tenkostěnné nebo rovnoměrně ztlustlé, na křídlech někdy diferencované, drobnější a tmavší nebo naopak zvětšené, nafouklé, někdy hyalinní.

Jednodomé (autoické, synoické), polyoické i dvoudomé. Perigonia, pokud přítomna, poupátkovitá, perichaetiální listy hladké nebo podélně řáskaté, někdy bezžebré.

Štět obvykle dlouhý, vzácněji krátký, hladký nebo papilnatě bradavčitý. Tobolka obvykle asymetricky vejčitá, nachýlená až vodorovná, méně často vzpřímená, válcovitá nebo převislá, víčko kuželovité až dlouze zobanité. Prstenec loupavý nebo chybí. Obústí obvykle přítomno, nejčastěji dobře vyvinuté, tvořené 16 příčně článkovanými nebo jen papilnatými zuby exostomu a 16 alternujícími zuby endostomu se 3 – 4 krátce přívěskatými brvkami, často endostom redukován. Výtrusy (10–) 14 – 22 (>30) µm. Čepička obvykle kápovitá, hladká nebo jemně chloupkatá.

Téměř kosmopolitně rozšířená čeleď s asi 40 rody a odhadovanými 250 – 350 druhy (Ignatov & Huttunen 2003), v Evropě oproti naší flóře navíc asi 5 drobných rodů, celkově pak asi 80 – 85 druhů.

Literatura: Huttunen S. & Ignatov M. S. 2004. Phylogeny of the Brachytheciaceae (Bryophyta) based on morphology and sequence level data. Cladistics 20: 151–183.

Ignatov M. S. & Huttunen S. 2003 (‘2002’). Brachytheciaceae (Bryophyta) – a family of sibling genera. Arctoa 11: 245–296.

Vanderpoorten A., Ignatov M. S. Huttunen S. & Goffinet B. 2005. Recircumscription of Brachytheciastrum. Taxon 54: : 369–376.

 

Poznámka: Na základě recentních fylogenetických studií je jisté, že mnohé z tradičně rozlišovaných rodů v pojetí, jak je známe např. z klíče Pilous & Duda 1960 nebo i nejnovějších našich seznamů (Kučera & Váňa 2003, 2006), jsou para- či dokonce polyfyletické a do budoucna neudržitelné. Prvním moderním pokusem o nové vymezení rodů a podčeledí představuje práce Ignatov & Huttunen 2003 (pro detailnější popis fylogenetických analýz, které sloužily jako podklad pak viz Huttunen & Ignatov 2004), avšak je jasné, že se jedná pouze o první přiblížení k problému a pojetí mnohých nově definovaných rodů a podčeledí se bude ještě vyvíjet (viz např. Vanderpoorten & al. 2005). Proto byly pro praktické potřeby tohoto klíče přejaty pouze některé z taxonomických novinek, a to zejména takové, které mají kromě vyšší podpory ve fylogenetických analýzách i podporu v morfologických znacích. Rod Isothecium je v souladu s nejnovějšími poznatky zařazen do čeledi Lembophyllaceae.

 

Klíč k určení rodů:

 

1a

Poměrně robustní, pravidelně zpeřeně větvené, světle zelené rostliny s listy silně vydutými, zakončenými krátkou nasazenou špičkou, někdy i zaoblené, s žebrem dosahujícím obvykle jen do 1/3 – 1/2 délky listu, na konci často rozeklaným

Pseudoscleropodium

1b

Rostliny s jinou kombinací znaků

2

2a

Listy z vyduté vejčité báze náhle zúžené do dlouze chlupovité špičky

Cirriphyllum p. pte.

2b

Listy, pokud vytažené do dlouze chlupovité špičky, ± postupně zúžené

3

3a

Křídelní buňky početné, ± isodiametrické, drobné, v tmavě zeleném, směrem ke křídlům rozšiřujícím se pásu. Rostliny středně velké i robustnější, s lodyžními listy široce vejčitě trojúhelníkovitými, na okrajích silně zubatými

Plasteurhynchium

3b

Křídelní buňky nepočetné nebo početnější, nikdy ale ve velké pásovité skupině, tvořené tmavě zelenými, drobnými, ± isodiametrickými buňkami

4

4a

Listy lodyžní a větevní velmi podobné, výrazně podélně rýhované, obvykle kopinaté nebo ± úzce trojúhelníkové, s bází jen slabě zúženou, téměř nesbíhavou, postupně rovnoměrně zúžené do ostré až chlupovitě vytažené špičky; buňky čárkovité až červíkovité

Homalothecium

4b

Listy lodyžní, pokud výrazně podélně řáskaté, s více zúženou a alespoň krátce sbíhavou bází, náhleji zúžené nebo s relativně širšími buňkami

5

5a

Listy s žebrem končícím ± ve špičce

6

5b

Listy s žebrem dosahujícím nejvýš do 4/5 délky listu

8

6a

Rostliny velmi drobné, s listy nesbíhavými, do 1,5 mm dlouhými

Rhynchostegiella p. pte.

6b

Rostliny větší, s listy delšími nebo výrazně sbíhavými

7

7a

Víčko tobolky dlouze kuželovité; listy dlouze nápadně sbíhavé nebo ± nesbíhavé, postupně zúžené do dlouhé špičky (pokud rostliny z vodního prostředí, s nesbíhavými, postupně zúženými listy, srov. Platyhypnidium grolleanum – sporofyty neznámé)

Brachythecium p. pte.

7b

Víčko tobolky zobánkaté; listy krátce sbíhavé, alespoň u některých listů náhleji zúžené do špičky

Cirriphyllum p. pte.

8a

Lodyžní listy tvarem velmi podobné větevním, vejčité, hladké (neřáskaté), s poměrně úzkou a nesbíhavou bází a okrajem zubatým po celé délce listu

9

8b

Lodyžní listy jiného tvaru nebo se sbíhavou bází nebo okraj ve spodní části listu ± celokrajný

11

9a

Žebro lodyžních i větevních listů končí dorzálně zřetelným trnem

Oxyrrhynchium

9b

Žebro alespoň lodyžních listů nekončí dorzálně trnem

10

10a

Rostliny drobné až středně velké, listy do ca. 2 mm dlouhé, rostoucí v ± suchých biotopech, pokud v blízkosti vod, pak listy úzce vejčitě kopinaté, obvykle do 1,5 mm

Rhynchostegium

10b

Rostliny středně velké až robustní, listy do ca. 2,5 mm dlouhé, rostoucí obvykle na přeplavovaných substrátech u vod

Platyhypnidium

11a

Lodyhy ± pravidelně a hustě zpeřeně větvené, listy lodyžní ze srdčité, dlouze sbíhavé báze rychle zúžené do dlouhé špičky, listy větevní úzce vejčité, žebro vybíhá dorzálně trnem

Kindbergia

11b

Rostliny s jinou kombinací znaků

12

12a

Rostliny poměrně mohutné, se široce, téměř rovnostranně trojúhelníkovitými, velmi výrazně podélně řáskatými, nesbíhavými a po okrajích v celé délce silně zubatými

Eurhynchium

12b

Rostliny s jinou kombinací znaků

13

13a

Buňky listů relativně široké, rombické, nanejvýš 5:1

14

13b

Buňky listů relativně užší, čárkovité, červíkovité nebo velmi dlouze rombické (>6:1)

15

14a

Rostliny středně velké, listy až 1,6 mm dlouhé, buňky až 20 µm široké

Rhynchostegium (rotundifolium)

14b

Rostliny velmi drobné, listy do 0,7 mm dlouhé, buňky <10 µm široké

Oxyrrhynchium (pumilum)

15a

Rostliny hustě, téměř jehnědovitě olistěné, listy vejčité, velmi silně vyduté, nesbíhavé, velmi krátce široce zašpičatělé

Rhynchostegium (murale)

15b

Rostliny s jinou kombinací znaků, pokud jehnědovitě olistěné, pak listy nejsou výrazně vyduté a nesbíhavé, se širokou špičkou

16

16a

Rostliny hustě a často zpeřeně větvené, listy po celé délce okraje zubaté, lodyžní vejčitě kopinaté, poměrně široké, větevní poměrně úzce vejčité, tupě zakončené

Eurhynchiastrum

16b

Rostliny s jinou kombinací znaků, pokud pravidelněji větvené, pak větevní listy s ostrou delší špičkou

17

17a

Žebro listů při bázi poměrně silné, rychle se zužující a končící nad polovinou listu, kde se listy poměrně náhle zužují z širší vejčité báze do dlouze kopinaté až chlupovité špičky

Cirriphyllum (crassinervium), srov. též Brachythecium plumosum a Rhynchostegiella tenuicaulis

17b

Žebro listů při bázi silné nebo slabé, ± postupně se zužující směrem ke špičce, listy postupně či náhle se zužující

Brachythecium, srov. též Rhynchostegiella tenuicaulis

 

Poznámka: Z našeho území uváděl Hein (1874) i zástupce rodu Scleropodium Bruch & Schimp., a sice druh Scleropodium touretii (Brid.) L. F. Koch. Položka se nedochovala, údaj je vzhledem k celkovému charakteru rozšíření druhu velmi nepravděpodobný.


Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (19.1.2007): Doplnění rodového klíče.

 

Verze 0.1.0 (22.8.2006): Vytvoření textu, zatím bez rodového klíče.