Autor: J. Kučera
Verze: 1.0 (30.11.2019)
Pylaisiaceae Schimp. – čepejřnatkovité
Čeleď vymezená v současném pojetí v podstatě jen molekulárními synapomorfiemi (srov. Câmara & al. 2018, Kučera & al. 2019). Zahrnuje velkou část bokoplodých mechů s krátkým dvojitým žebrem s výjimkou mechů řazených do čeledí Plagiotheciaceae, Taxiphyllaceae, Leucodontaceae, Hypnaceae, Sematophyllaceae, Pylaisiadelphaceae, Jocheniaceae, Entodontaceae, Stereodontaceae, některých druhů čeledi Amblystegiaceae a dalších. Většina z nejméně 15 rodů čeledi je spíše temperátních a drohově nepříliš početných, avšak dva tropické rody, Ectropothecium a Vesicularia obsahují patrně kolem 200, resp. 100 druhů. V Evropě 10 rodů včetbě rodu Ptilium, který do čeledi podle výsledků molekulárních analýz nepatří, avšak zatím pro něj nebylo navrženo jiné zařazení.
Gardiner, A., Ignatov, M., Huttunen, S., & Troitsky, A. 2005. On resurrection of the families Pseudoleskeaceae Schimp. and Pylaisiaceae Schimp. (Musci, Hypnales). Taxon, 54: 651–663. doi: 10.2307/25065422
Câmara, P. E. A. S., Carvalho-Silva, M., Henriques, D. K., Guerra, J., Gallego, M. T., Poveda, D. R., & Stech, M. 2018. Pylaisiaceae Schimp. (Bryophyta) revisited. Journal of Bryology, 40: 251–264. doi: 10.1080/03736687.2018.1472850
Kučera, J., Kuznetsova, O. I., Manukjanová, A., & Ignatov, M. S. 2019. A phylogenetic revision of the genus Hypnum: Towards completion. Taxon, doi:10.1002/tax.12095
Klíč k určení rodů:
1a |
Listy špičkami jednostranně zahnuté, křídelní buňky homogenní, tvořené zelenými, téměř čtvercovitými buňkami; rostliny autoické, často plodné |
2 |
1b |
Listy přímé nebo srpovitě až kroužkovitě zatočené; rostliny dvoudomé nebo autoické |
3 |
| 2a | Tobolka přímá; středně velké, obvykle epifytické mechy | |
| 2b | Tobolka nachýlená až vodorovná; velmi drobné, epiliticky rostoucí mechy | |
| 3a | Listy vždy přímé, konce lodyžek a větví nápadně zašpičatělé | |
| 3b | Listy alespoň špičkami háčkovitě nebo srpovitě zahnuté až kroužkovité; pokud přímé, pak konce lodyžek a větví nejsou zašpičatělé | 4 |
| 4a | Lodyhy s alespoň částečně vyvinutou hyalodermis (vnější vrstva z buněk rozšířených, tenkostěnných a bezbarvých) | 5 |
| 4b | Hyalodermis lodyhy chybí (svrchní vrstva lodyhy z menších, ± silnostěnných buněk) | 6 |
| 5a | Dvoudomé, středně velké až poměrně robustní, žlutohnědé mechy s nápadně zploštělým olistěním; hyalodermis lodyhy dobře vyvinuta, křídelní buňky nafouklé, hyalinní, v poměrně velké skupině | |
| 5b | Autoické, drobnější až středně velké, žluto- nebo tmavě zelené rostliny, na exponovaných místech většinou purpurově naběhlé, s částečně vyvinutou hyalodermis a křídelními buňkami poněkud heterogenními, z nafouklých i silnostěnnějších buněk | |
| 6a | Hustě zpeřeně větvené mechy se silně srpovitě až kroužkovitě zatočenými, podélně silně řáskatými listy | |
| 6b | Hustě nebo řídce, ale ne nápadně zpeřeně větvené mechy s hladkými listy | 7 |
| 7a | Křídelní buňky ve velké skupině (10–16 buněk podél okraje listu), zcela homogenní, pseudoparafylie široké, ± polokruhovité, jemně zubaté na okraji | |
| 7b | Křídelní buňky ve skupině 8–16 buněk podél okraje listu, na bázi poněkud zvětšené, pseudoparafylie kopinaté, s ± hladkým okrajem |
Verze: 1.0 (30.11.2019): Vytvoření textu popisu čeledi a rodového klíče.