|
|
Zde najdete aktuální nabídku bakalářských a magisterských diplomek. Můžete vybírat jak z konkrétních, úzce zaměřených témat, tak z šířeji pojatých okruhů. V druhém případě se konkrétní podoba práce doladí dle vašeho zájmu a požadavků.
Všechny nabízené práce jsou finančně zajištěny (úhrada analýz v laboratořích, cestovného, tisku, kopírování apod.)
| Převážně EKOLOGICKÁ a EKOFYZIOLOGICKÁ témata |
- Parazitický zisk uhlíku u poloparazitů v terénu
Bc. i Mgr. diplomové práce, školitel: Jakub Těšitel
V posledních několika letech jsme výrazně přispěli k poznání, že poloparaziti, získávají od hostitelů i nezanedbatelné množství organického uhlíku. Všechny naše pokusy jsou však založené na kultivacích v květináčích.
Rádi bychom teď potvrdili přenos uhlíku z hotitele do poloparazitů i v terénu. Takový pokus lze provést pomocí terénního výsevu poloparazitů do trsu hostitele s C4 metabolismem a následné analýzy stabilních izotopů uhlíku.
V ČR by jako vhodný hostitel mohla posloužit tráva Botryochloa ischaemum rostoucí hojně okolo Brna (bohužel nikoliv v Jihočesku). Vhodné tedy především pro studenty pocházející z Jižní Moravy. Průměrně náročná práce
v terénu i laborce.
- Genotypová specifita v systémech poloparazit - hostitel
Bc. i Mgr. diplomová práce, příp. i PhD téma, školitel: Jakub Těšitel
Poloparaziti jsou co se týše šíře hostitelského spektra spíš generalisti, ale někteří hostitelé pro ně nejsou vhodní a na některé se zkrátka nenapojují. Nedávno bylo ve skleníkovém pokusu objeveno, že úspěšnost poloparazitů napojených na daného hostitele nezávisí
jen na hostitelském druhu, ale i na souhře genotypů poloparazita a hostitele. Určitě by ale stálo za to prozkoumat tohle téma více a podívat se, jak to chodí v přirozených populacích v přírodě. Velmi náročná práce pro samostaného studenta,
hodně laborky a trochu terénu
- Poloparaziti a opylovači
Bc. i Mgr. diplomová práce, příp. i PhD téma, školitel: Jakub Těšitel
Poloparaziti jsou často hezké kytky s velikými květy, které jsou většinou opylovány hmyzem. Jejich přítomnost ve společenstvu by měla výrazně zlepšit dostupnost zdrojů pro opylovače. Tohle téma, už ale dlouho leží ladem, což je škoda.
Vhodné pro samostatné motivované studenty, kteří chtějí znovu otevřít jednu pěkně zaprášenou kapitolu vědy.
- Fotosyntetické využívání světelných skvrn v lesním podrostu poloparazity
Bc. i Mgr. diplomová práce, školitel: Jakub Těšitel
Poloparaziti nechávají s oblibou otevřené průduchy na svých listech celý den a celou noc. Můžou si to dovolit, protože získávají dostatek vody od svých hostitelů. Tahle vlastnost by měla být velmi výhodná například pro černýše rostoucí v
lesním podrostu, kde se často střídá stín a přímě světlo (pohybující se světelné skvrny). Černýše totiž nemusí čekat se zrychlením fotosyntézy, než se jim otevřou průduchy, jako je tomu u jiných rostlin. Tahle teorie má ale tu nevýhodu, že jí
ještě nikdo neotestoval. Tak pojďte do toho. Vhodné porosty černýše lučního máme hned v lese za fakultou. Průměrně náročná většinou terénní práce.
- Ekofyziologie vybraných druhů středoevropských poloparazitických rostlin
Bc. i Mgr. diplomová práce, školitel: Jakub Těšitel
O některých modelových poloparazitech se toho ví poměrně dost z klimaboxovýxh a skleníkových pokusů. Jak ovšem reálně fungují v terénu není tak úplně jasné. Navíc lze předpokládat, že v klíčových ekofyziologických parametrech se
budou lišit nejen druhy ale i populace jednoho druhu mezi sebou. Poslední šířeji pojaté terénní ekozyyiologické studie proběhly v 80. letech a jejich výsledky je třeba z mnoha důvodů brát s rezervou. Pojďte proto spolupracovat na
nové široce pojaté srovnávací studii ekofyziologie středoevropských poloparazitů. Přijďte si vybrat svůj modelový druh a hurá do toho!
Během práce se naučíte ovládat nejrůznější přístroje pro měření fyziologie rostlin, porozumíte fyziologiclým procesům a
jejich dopadu na ekologii. Dobrých ekofyziologů je stále zoufale málo, takže budoucí pracovní uplatnění je zaručené (jak ve vědě tak v aplikované sféře). Průměrně náročná práce - v terénu i laborce.
- Vliv parazitace na hostitele s C3 vs. C4 metabolismem
Bc. i Mgr. diplomová práce, školitel: Jakub Těšitel
Poloparaziti připravují hostitele o xylémovou šťávu, což je voda a v ní rozpuštěné minerální a organické látky. Zdá se, že ztráta vody působí hostitelům největší potíže. Navíc se zdá, že hostitelé s C4 metabolismem by mohli být
parazitací poškozeni víc než hostitelé s metabolismem C3. C4 rostliny jsou přitom jinak podstatně odolnější proti stresu suchem než C3 rostliny. Rádi bychom to otestovali na nějakém větším spektru hostitelů, pokud to vyjde, bude to bomba,
ale velmi zajímavý by byl jakýjkoliv výsledek. Pokus v klimaboxu/skleníku + práce v laborce, relativně náročná optimalizace pokusu.
- Atlas anatomie haustorií středoevropských poloparazitů
Bc. i Mgr. diplomová práce, školitel: Jakub Těšitel
Haustoria jsou orgány, kterými se parazitické rostliy napojují na hostitelské kořeny. Jejich vnitřní anatomie, zejména způsob napojení na xylém hostitele, je klíčová pro biologii jednotlivých druhů poloparazitů. Anatomie je dobře známá u pár
modelových druhů, ale nikdo zatím nezkusil udělat nějakou srovnávací studii. Díky našim předchozím evolučně zaměřeným pracem, by bylo možné sledovat i evoluci haustorií v rámci rhinanthoidních Orobanchaceae. Průměrně náročná
práce se světelným i elektronovým mikroskopem, případně i trochu terénu..
|
| Převážně SYSTEMATICKÁ témeta |
- Rekonstukce kolonizace Hercynského masivu černýšem lesním (Melampyrum sylvaticum) v holocénu
Bc. i Mgr. diplomová práce, terén+laborka, školitel: Jakub Těšitel
Naše současné poznatky ukazují, že narozdíl od Východních Karpat neexistovalo na území Hercynského masivu glaciální refugium a všechny populace, které se na tomto území vyskytují, domigrovaly z nedalekých perialpských refugií.
Cílem práce bude přesněji určit oblast(i) odkud hercynské Melampyrum sylvaticum pochází, zjistit kdy přibližně na území Hercynika domigrovalo a jak probíhala kolonizace sudetských pohoří, kde roste v dnešní době. Projekt bude založen na rozsáhlém sběru terénních dat v ČR, blízkém příhraničí a částečně v Alpách, využívat se budou molekulární metody založené na vysoce variabilních markerech. Kombinace terénu (terénní výjezdy po ČR)
a práce v molekulární laborce.
- Fylogeografie Bartsia alpina (lepnice horské) v Alpách a Karpatech
Bc. diplomová práce (+navazující Mgr.), terén+laborka, školitel: Jakub Těšitel
Bartsia alpina je horská poloparazitická rostlina rostoucí nad hranicí lesa. Z evolučního hlediska je zajímavé její velmi izolované postavení ve fylogenezi čeledi Orobanchaceae. Bylo by velmi zajímavé zjistit, kde se
nacházely její glaciální refugia a jak se šířila během Holocénu. Tohle téma je velmi vhodné pro lidi, kteří rádi chodí po horách. Během jeho řešení se podíváte do kopců po cerlé Evropě (cesty samozřejmě zaplatíme :-).
Kombinace velmi atraktivních terénních výjezdů a práce v molekulární laborce.
|
|
