|
|
Výzkumné projekty poloparazitní skupiny
| Evoluční a ekologické strategie poloparazitních rostlin ze skupiny Melampyrum-Rhinathus-Euphrasia |
- Projekt je podpořen grantem GAAV číslo IAA601410805 (2008-2011)
- V rámci tohoto projektu se zabýváme biologickými vlastnostmi poloparazitických rostlin z monofyletické skupiny kolem rodů Melampyrum-Rhinathus-Euphrasia (černýš, kokrhel, světlík). Našim hlavním cílem je porozumění a vysvětlení evolučního úspěchu druhů, které se vyznačují pozoruhodnými fyziologickými vlastostmi, neobvyklými reprodukčními strategiemi a tendencí vytvářet analogické ekotypy v rámci různých rodů.
Ke studiu využíváme různé, vzájemně se doplňující metodické přístupy. Naprostým základem jakýchkoliv evolučních úvad nemůže být nic jiného než fylogenetický strom zájmové skupiny. Ten se snažíme zkonstruovat opravdu důkladně za použití povícero úseků chloroplastové a jaderné DNA a hlavně se do něho snažíme zahrnout co největší počet druhů tak, aby byl pokud možno maximálně kompletní. Mapování znaků spojených s reprodukčními a ekologickými vlastnostmi na kladogramu umožní analyzovat evoluci reprodukčních a ekologických strategií a jejich zpětný vliv na rychlost evoluce a speciace.
Značnou pozornost věnujeme i fyziologickým aspektům biologie poloparazitů. Zde je naším cílem kvantifikovat množství heterotrofního uhlíku, který mohou poloparazitické rostliny přijímat od hostitele a přilepšovat si tak k vlastní fotosyntetické aktivitě. Zabýváme se též otázkou, proč poloparazitické rostliny nechávají otevřené průduchy v noci a při nedostatku vody, kdy normální autotrofní rostliny zpravidla šetří vodu a průduchy uzavírají. Získáme tak důležité informace o vztazích mezi poloparazity, jejich hostiteli a prostředím.
|
| Fylogeografie Melampyrum sylvaticum agg. na evropském kontinentě |
- Cílem fylogeografického studia skupiny Melampyrum sylvaticum je odhalení historie tohoto komplexu v mladších obdobích čtvrohor a identifikace mikroevolučních mechanizmů, které utvářely současnou podobu rozložení genetické a morfologické variability napříč Evropou. Identifikujeme jednotlivé genetické linie v rámci skupiny, hledáme glaciální refugia, hybridní zóny mezi liniemi apod. V současné době dokončujeme hrubý obraz vztahů mezi populacemi napříč Evropou a brousíme drápy na jednotlivé zajímavé regiony (hranice mezi Z a V Karpatami, Dinárská pohoří v oblasti bývalé Jugoslávie, Jižní Karpaty a Transilvánie).
Výzkum je založený na molekulátních a morfometrických metodách, kterými analyzujeme jednotlivé populace a odvozujeme jejich vzájemnou příbuznost/podobnost. Sekvenujeme jadernou (ITS) i chloroplastovou (trnL-trnT) DNA a pomocí geometrické morfometriky analyzujeme tvar a velikost koruny. Do budoucna počítáme s využitím vysoce variabilních genetických markerů (ISSR, mikrosatelity, případně AFLP).
|
|
