Připojte se!
Nabízíme možnosti bakalářských a magisterských prací, kontaktujte nás!
Šuspa a jeho spolupracovníci nabízejí zajímavé projekty s tématy na bakalářské a magisterské práce (v češtině).
💡Máš vlastní nápad? Konkrétní téma je možné přizpůsobit zájmům studenta či vymyslet něco jiného. Nabízíme projekty založené na terénních experimentech, experimenty v kontrolovaných podmínkách (klimaboxy, skleník, mezokosmy) i jejich kombinaci. Milovníkům práce s daty vymyslíme klidně i téma odstíněné od kontaktu se studovanými objekty využívající databáze, či některý z existujících dlouhodobých nebo experimentálních datasetů.
Pokud zvažujete doktorské studium v naší skupině, nebo máte zájem o post-doktorskou pozici, prosím, pošlete nám pár řádek e-mailem a můžeme probrat témata a možnosti financování.
Na stáž a školení k nám pravidelně přijíždějí hostující studenti z různých zahraničních pracovních skupin.
Nabídka témat pro studenty učitelství
Seznam témat je zde, ale je možné vymyslet cokoliv jiného.
Mechanismy koexistence druhů v rostlinných společenstvech
Jak je možné, že na malém prostoru dlouhodobě koexistuje velké množství rostlinných druhů, aniž by jeden z nich ostatní vytlačil? Cílem práce bude vytvořit výukové materiály představující vybrané mechanismy koexistence druhů a převést je do podoby badatelsky orientované výuky. Součástí bude návrh a ověření jednoduchého školního experimentu, například zaměřeného na prioritní efekt a vliv pořadí příchodu druhů na výsledné složení společenstva. Více zde
Charakteristika exponenciálního růstu, a jeho důsledky pro fungování ekosystémů
Všechny organismy jsou schopny za příznivých podmínek exponenciálně růst. Přitom kapacita exponenciálního růstu je pro většinu lidí nepředstavitelná. Kdyby se každá bakterie rozdělila ve dvě během každých dvaceti minut, je za jeden a půl dne celá Zeměkoule pokryta její vrstvou kilometry vysokou. Proč není Země pokryta vrstvami nejrůznějších organismů? Cílem práce bude vytvořit výukové materiály, které demonstrují kapacitu exponenciálního růstu, ale také, že v reálných systémech musí být každá populace něčím omezena – a tím uvést studenty do problematiky bottom-up a top-down regulace populací a převést je do podoby badatelsky orientované výuky. Součástí bude návrh a ověření jednoduchého školního experimentu. Více zde
Rostliny v konkurenci: badatelsky orientovaná výuka rostlinné ekologie
Vytvořte jednoduchý rostlinný experiment, který středoškolským žákům pomůže pochopit konkurenci a principy vědeckého výzkumu. Navrhnete výukovou aktivitu a pracovní materiály, vyzkoušíte je se žáky a vyhodnotíte jejich přínos pro výuku ekologie.
Více zde
Vliv rostlinné diverzity na fungování ekosystémů
Vyšší biodiverzita bývá často spojována s lepším fungováním ekosystémů, skutečné vztahy jsou však složitější a mohou záviset například na přítomnosti klíčových či dominantních druhů. Cílem práce bude vytvořit výukové materiály zaměřené na kritické porozumění vztahu mezi biodiverzitou, ekosystémovými funkcemi a lidským “blahobytem”. Součástí bude také dotazníkové šetření zjišťující, jak lidé význam biodiverzity vnímají, a porovnání těchto představ se současnými ekologickými poznatky.
Více zde
Vědecká témata
Jsou druhově bohatší společenstva odolnější vůči invazím nepůvodních druhů?
Druhově bohatá společenstva by měla poskytovat méně příležitostí pro uchycení a růst nepůvodních druhů. Cílem práce bude experimentálně otestovat, jak druhová diverzita rostlinného společenstva ovlivňuje uchycování, přežívání a růst vysazených nepůvodních druhů.
Více zde
Dlouhodobé změny vlhkomilné vegetace
Častější a intenzivnější období sucha mohou výrazně měnit vegetaci vlhkých stanovišť a ohrožovat druhy úzce vázané na vysokou dostupnost vody. Cílem práce bude zopakovat průzkum dříve sledovaných lokalit a zjistit, jak se změnil výskyt a abundance ostřic a dalších rostlinných druhů. Práce otestuje, zda nejvíce ubývají právě druhy s vyššími nároky na půdní vlhkost.
Více zde
Dokážou se rostliny lépe uchytit v druhově chudých, nebo druhově bohatých loukách?
Zjistěte, jak druhová bohatost louky a konkurence okolní vegetace ovlivňují přežívání a růst lučních rostlin. Zapojíte se do terénního experimentu na třinácti lokalitách a porovnáte jeho výsledky s předchozími výsevovými a klimaboxovými pokusy.
Více zde
Kdy má mladá rostlina vyhráno?
Význam velikosti při uchycení v louce
Zjistěte, zda větší sazenice dokážou lépe přežít mezi okolními rostlinami a zda se rozhodující velikost liší mezi druhy.
Vyzkoušíte si předpěstování rostlin, založení terénního experimentu a sledování jejich přežívání a růstu.
Více zde
Liší se fenologie vzácných a dominantních druhů?
Rozdílné načasování růstu během vegetační sezóny může omezovat konkurenci mezi druhy a podporovat jejich dlouhodobou koexistenci. Cílem práce bude zjistit, zda se vzácné a dominantní druhy lučních společenstev liší ve fenologii a zda vzácné druhy dosahují svého sezónního maxima v jinou dobu než dominanty. V průběhu sezóny budou pravidelně sledovány vybrané charakteristiky druhů, například pokryvnost, výška nebo reprodukční fáze.
Více zde
Jak dlouho dokážou semena čekat na svou příležitost?
Prozkoumejte, jak původ semen a prostředí v půdě ovlivňují jejich životnost a schopnost vyklíčit. Zapojíte se do sběru a ukládání semen v terénu, testů klíčivosti a dlouhodobého sledování experimentu.
Více zde
Skrytý boj pod zemí: omezuje rostliny více konkurence kořenů, nebo zastínění?
Omezuje růst lučních rostlin více zastínění, nebo konkurence kořenů o vodu a živiny?
V terénním experimentu vyzkoušíte metody oddělení nadzemní a podzemní kompetice a zjistíte, zda se jejich význam mění vlivem hnojení.
Více zde
Semena, nebo odnože? Jak konkurence mění rozmnožování rostlin Jak konkurence okolní vegetace ovlivňuje rozmnožování lučních rostlin?
V terénním experimentu budete porovnávat tvorbu květů a semen s vegetativním šířením pomocí odnoží či dceřiných růžic a zjistíte, zda rostliny v konkurenci mění své investice do rozmnožování.
Více zde
Vztah mezi druhovou diverzitou a produktivitou v průběhu vegetační sezóny
Druhová diverzita může zvyšovat produktivitu rostlinných společenstev díky rozdílným strategiím
jednotlivých druhů a efektivnějšímu využívání zdrojů. Tento vztah ale nemusí být během roku stále
stejně silný, protože jednotlivé druhy rostou a dosahují maxima biomasy v různých částech sezóny.
Projekt se proto zaměří na to, jak se vztah mezi diverzitou a produktivitou během vegetační sezóny
mění a zda lze tuto dynamiku zachytit také pomocí satelitních dat.
Více zde
Témata popularizačního charakteru
Práce by měla mít popularizační a výukový charakter a představí, jaký výzkum probíhá na dlouhodobě studované experimentální louce, zejména s důrazem na manipulativní experimenty. Cílem bude shrnout hlavní výzkumné otázky, experimentální designy a používané metody a ukázat, proč jsou experimenty pro ekologický výzkum důležité a jak se správně navrhují. Součástí práce bude i vizuální zpracování lokality v průběhu roku, včetně využití dronu, 3D vizualizace a virtuální prohlídky.
Více zde
Bachelor and Master thesis with Francesco and Lars
Differentiation and evolution in the genus Carex (ostřice)
Principal investigators: Francesco de Bello and Lars Götzenberger
Introduction: The genus Carex is abundant in South Bohemia, and in the whole Czech Republic. In Ohrazeni, Šuspa long term experiment site, give site, up to 12 species coexist together. The question here is understanding how different species have evolved to coexist together in a given habitat and why some species have evolved to prefer different habitats. We plan to study these questions by considering variation in key functional traits (leaf type, root type, biomass allocation, clonal ability, reproductive output, phenology etc.) combined with genetic analyses and pot experiments. We have already collected clones of 7 species from Ohrazeni, which can be propagated and grown in pots under different environmental conditions and planting different species together. This approach can be further expanded by sampling more species but also assessing existing databases (Czech National Phytosociological Database covering up to 100.000 vegetation plots across the whole Czech Republic; combined with existing trait databases and resolved phylogenetic information) to test coexistence within and across habitats of the whole genus Carex in the country (~80 species).
Theses available: (1) Master and bachelor students could be running experiments with the material of the 7 Carex species already collected to run pot experiments within monocultures and mixtures of these species. Alternatively (2) if the student is interested in analyzing big databases, and achieving advanced skills in using statistical software (R), they can work on the Czech Phyto National Database and assess trait and phylogentic diversity within and between habitats of the Czech Republic.
Floral traits in community assembly
Principal investigators: Lars Götzenberger and Anna Vojtko
Introduction: Trait based community assembly studies usually rely on the use of established functional traits such as specific leaf area (SLA) or plant height. Floral and reproductive traits are less commonly studies, although they should in theory contribute to the process of community assembly. We are conducting a number of studies that make use of a large set of vegetation plot data (from the Czech National Phytosociological Database) and information on floral traits from the BiolFlor trait data base (currently the only data base that contains floral traits for a large number of central European species). Additionally, we also attempt to collect more such data, either from published literature or by taking measurements in the field.
Theses available: Master and bachelor students could study different aspects of floral traits: (1) One possible project is to identify how much the similarity of floral traits among species is dependent on their phylogenetic relatedness. The student would analyze the available floral traits data in combination with available phylogenetic trees to determine the phylogenetic signal of the traits.
