Nabídka diplomových prací

Naše skupina nabízí rozmanitá témata z okruhu systematiky. Níže naleznete nabídky bakalářských i magisterských prací. Jednotlivá témata si můžete rozkliknout pro více informací. Nebojte se obrátit se na nás i s vlastním nápadem na téma.

Školitel: Ing. Milan Štech, Ph.D.

  • Bc. & Mgr.: Cytogeografie a morfologická proměnlivost blatouchu bahenního (Caltha palustris) v ČR Více informací
    Blatouch je dobře známá a snadno poznatelná rostlina mokřadů, o jejíž vnitrodruhové proměnlivosti se překvapivě málo ví. Z území ČR jsou uváděny čtyři poddruhy, které se mají lišit jak morfologicky, tak rozšířením a ekologickými nároky. Mimo jiné jsou pro tyto poddruhy také uváděny různé počty chromozomů a potenciálně tedy i obsah DNA. Průtoková cytometrie je dnes běžně používaná metoda, která umožňuje poměrně jednoduše a rychle určit obsah DNA u velkého množství vzorků. Samozřejmým začátkem práce je literární rešerše tématu v celé Evropě. Hlavním cílem je pak za pomoci průtokové cytometrie zjistit variabilitu (mezipopulační i případnou vnitropopulační) v počtu chromozomů/obsahu DNA a zmapování rozšíření jednotlivých cytotypů (skupin populací lišících se počtem chromozomů) v ČR, případně menším, ale dobře vymezeném území. V případě předpokládaných zajímavých výsledků bude následovat další výzkum rozlišených skupin a hledání rozdílů jak v morfologických vlastnostech, tak ekologických nárocích. Lze předpokládat i použití dalších molekulárních metod pro zodpovězení otázek vzniku a vzájemného vztahu jednotlivých cytotypů a rozšíření výzkumu na celou (střední) Evropu.
  • Bc. & Mgr.: Proměnlivost a ekologické nároky populací z okruhu světlíku nejmenšího (Euphrasia minima agg.) ve střední Evropě Více informací
    Světlíky jsou velmi hezké jednoleté poloparazitické rostliny, které se vyznačují velkou proměnlivostí a obtížným určováním. Jsou svým výskytem vázány na různé, zpravidla zachované a ochranářsky cenné biotopy. Ve střední Evropě jsou zastoupeny diploidními (s dvěma sádkami chromozomů) a tetraploidními (se 4 sádkami chromozomů) druhy. Zatímco diploidní druhy jsou (s výjimkou světlíku lékařského) velmi vzácné, tetraploidní druhy jsou mnohem hojnější. Výzkumu poloparazitických rostlin se na katedře dlouhodobě věnujeme a máme již na co navazovat. Jedním z předchozích výsledků je nález diploidních populací světlíků náležejících do skupiny horských světlíků (okruh světlíku nejmenšího) rostoucích na několika málo místech v Krkonoších, odkud byly v poslední době uváděny jen tetraploidní rostliny. Tento objev přinesl řadu otázek, jejichž zodpovězení je cílem nabízeného tématu. Ukazuje se, že krkonošské diploidní populace nejsou jednotné a liší se obsahem DNA a vazbou na různé ekologické podmínky (vápencové a silikátové půdy). Není jisté, zda se v Krkonoších vyskytují jen tyto diploidní populace nebo i tetraploidní, které jsou uváděny z polské strany Krkonoš. Pravděpodobně nejpříbuznějším druhem ke krkonošským světlíkům je diploidní světlík tatranský, který roste v Karpatech. Ovšem není nic známo o jeho proměnlivosti a případné vazbě na různé ekologické podmínky. Řešení těchto otázek vyžaduje sběr rostlin v Krkonoších a ve slovenských Karpatech. Zpracování získaného materiálu pak znamená kromě studia morfologických znaků především analýzu obsahu DNA za pomoci průtokové cytometrie a nalezení vhodné molekulární metody, která objasní evoluční vztahy krkonošských a karpatských rostlin. V případě slibných výsledků lze předpokládat rozšíření výzkumu na celé Karpaty a také do Alp, odkud jsou dosud uváděny z tohoto okruhu pouze tetraploidní světlíky. Celá problematika vysokohorských světlíků je nedostatečně prozkoumána a její studium nabízí jak sběr rostlin na krásných lokalitách, tak práci v molekulární laboratoři a možnost řady zajímavých objevů. 
  • Bc. & Mgr.: Hybridizace a vznik druhů v rodě světlík (Euphrasia) Více informací
    Dalším nabízeným tématem ve výzkumu světlíků je studium významu hybridizace při vzniku nových druhů (speciaci) a morfologické proměnlivosti populací. Dlouhodobě se předpokládá, že přirozená hybridizace je u světlíků velmi rozšířena a značná část populací je křížením ovlivněna. Naše nedávné výzkumy však ukazují, že tomu tak nemusí být a hybridních populací je možná podstatně méně, než se předpokládalo. Na druhou stranu je pravděpodobné, že široce rozšířené tetraploidní druhy vznikaly v minulosti z druhů diploidních, a to zřejmě i v důsledku jejich hybridizace. Vzhledem k velké variabilitě některých tetraploidních druhů je možné, že tyto druhy vznikaly v minulosti opakovaně a v různých územích z různých rodičů. Cílem nabízeného tématu může být jak detailní studium vybraného území, ve kterém se vyskytují dva potenciálně se křížící druhy (např. světlík tuhý – E. stricta a světlík hajní – E. nemorosa), tak naopak srovnání populací mimořádně proměnlivého světlíku tuhého v různých územích (např. Předšumaví, Podkrkonoší, Beskydy). V obou přístupech bude kromě sběru vzorků v terénu, základní analýzy morfologických znaků a případných kultivačních experimentů zásadním metodickým přístupem výběr, optimalizace a posléze využití molekulárních metod vhodných k řešení konkrétních kladených otázek. 
  • Bc. & Mgr.: Evoluční vztahy odlišných genetických linií okruhu černýše hajního (Melampyrum nemorosum agg.) Více informací
    Černýš hajní je jednoletá poloparazitická rostlina vyskytující se na většině střední Evropy. V jižní Evropě pak rostou další velmi podobné druhy považované za blízce příbuzné. Výzkumu tohoto okruhu se věnujeme již velmi dlouhou dobu a máme na co navazovat. S pokračujícím poznáním se však stále objevují nové nevyřešené otázky. V daném okamžiku zůstávají stále nedořešeny evoluční vztahy dosud rozlišených geneticky odlišných linií, k jejichž kontaktu došlo právě na území širší střední Evropy. Víme, že křížení je v určitých územích na kontaktu jednotlivých linií významným zdrojem morfologické variability. Lze předpokládat, že některé linie se do střední Evropy rozšířily ze svých jihoevropských refugií, jiné zde však téměř jistě přežívaly po celou dobu ledovou a některé tady zřejmě vznikly a po oteplení se šířily na sever. Aspoň takový obraz můžeme rekonstruovat ze zjištěné variability v chloroplastové DNA. Mnohem méně informací však máme z jaderné DNA, nevíme přesně, zda a jak moc se jednotlivé linie křížily a co bylo výsledkem tohoto křížení. Cílem nabízeného tématu je tedy rekonstrukce evoluční historie některých genetických linií okruhu. V současnosti je třeba zaměřit se zejména na oblast rumunských a ukrajinských Karpat a jejich podhůří, které představují centrum proměnlivosti středoevropských linií a zřejmě také oblast jejich přežívání v době ledové. Kromě sběru terénních dat v těchto oblastech bude cílem práce optimalizovat metodu analýzy vhodného úseku jaderné DNA nebo analýzu celkové DNA. Nepochybně bude využito i měření obsahu DNA pomocí průtokové cytometrie, protože už víme, že jednotlivé linie se zřetelně liší obsahem DNA. Dalším cílem bude nalezení morfologických znaků odlišujících jednotlivé genetické linie, pokud takové existují. 
  • Bc. & Mgr.: Morfologická a genetická variabilita vybraných druhů trav Více informací
    Trávy jsou obtížné, ale při detailním pohledu velmi krásné rostliny. Vzhledem ke své obtížnosti a morfologické podobnosti jednotlivých druhů je velmi potřebné využití molekulárních metod v dalším výzkumu. V posledních letech jsme se zabývali zejména rodem třtina (Calamagrostis), který přinesl velmi zajímavé výsledky měnící naše znalosti rozšíření i evoluční historie jednotlivých druhů. Na ně bychom rádi navázali výzkumem dalších skupin. Možností je několik – ať již další druhy třtin (např. třtina chloupkatá – C. villosa) nebo některé druhy psinečků (Agrostis, např. A. vinealis nebo A. gigantea), kterými jsme se zabývali v minulosti, ale zůstala v nich celá řada nevyřešených otázek. Všechna tato témata vyžadují jak sběr dat v terénu, tak využití průtokové cytometrie při určování ploidního stupně (počtu chromozomových sádek), který je obvykle u těchto trav značně proměnlivý a v různých územích odlišný. Nepochybně bude také třeba sledovat klasické morfologické znaky. Za předpokladu slibných výsledků pak může téma pokračovat za pomoci vhodných molekulárních metod, které využijeme pro řešení otázek vzniku a evoluční historie a šíření nalezených cytotypů/genetických linií. Postupně lze předpokládat rozšíření zkoumaného území na celou Evropu i části Asie, kde se nalézá centrum diverzity některých zájmových druhů.  
  • Bc. & ?Mgr.: Výzkum zajímavých šumavských rostlin Více informací
    Na katedře se dlouhodobě zabýváme výzkumem šumavských rostlin. V současné době připravujeme projekt na dokončení květeny Šumavy. Pro tento projekt je potřeba detailně zmapovat rozšíření některých zajímavých a kritických druhů rostlin nebo jejich cytotypů (skupin populací lišících se počtem chromozomů). Jedná se například o odlišné cytotypy zvonku rozkladitého (Campanula patula) nebo jednotlivé drobné druhy kopretin (Leucanthemum vulgare agg.) i další skupiny. Těžištěm práce na tématu bude poměrně intenzivní terénní průzkum a mapování zkoumaných kritických skupin. Nedílnou součástí však bude i práce v laboratoři, kde pomocí průtokové cytometrie budou určovány jednotlivé cytotypy. Téma vhodné zejména jako bakalářská práce, v případě zajímavých výsledků lze případně rozšířit i na práci magisterskou.
  • Bc.: Monitoring záchranných výsadeb koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) na Kozí vršek Více informací
    Koniklec jarní je dnes kriticky ohroženým druhem České republiky. Ještě v polovině 20. století byl však roztroušeným druhem zejména na Třeboňsku. Jednou z posledních lokalit koniklece je rezervace Kozí vršek u Veselí nad Lužnicí. Zřejmě v důsledku nepříznivých podmínek na lokalitě v posledních letech prakticky vyhynul. V současné době se ale na lokalitě připravuje výrazný zásah, odstranění dřevin a příprava podmínek pro výsadbu sazenic, které pocházejí z původních rostlin a byly napěstovány v rámci záchranného programu. Cílem nabízeného tématu bude monitoring těchto záchranných výsadeb. Důležitou součástí práce bude rešerše všech pramenů týkajících se historického a současného výskytu koniklece jarního ve střední Evropě a informací o úskalích kultivace tohoto i dalších podobně ohrožených druhů konikleců. Téma je vhodné pouze pro bakalářskou práci, zejména pro studenty se zájmem o praktickou ochranu přírody. 
  • Bc. & ?Mgr.: Mapování historického a současného rozšíření vybraných druhů Více informací
    V současnosti probíhá velký projekt v rámci kterého jsou připravovány i mapy historického a případně i aktuálního rozšíření rostlin České republiky. Údaje o rozšíření se získávají studiem herbářových položek ze všech herbářových sbírek v ČR a výpisy z veškeré dostupné historické literatury. Lze ověřovat i výskyty v přírodě. Velkou předností práce je, že student získá značný přehled o dostupné botanické literatuře, herbářových sbírkách i elektronických databázích. Výsledná data o rozšíření lze pak korelovat s různými proměnnými prostředí a hledat závislosti, které podmiňují výskyt nebo případný ústup druhu v ČR. Vhodné jako téma pro bakalářské práce. Na magisterskou práci lze rozšířit, například pokud se najde vhodné téma z populační biologie mapovaného druhu apod. 

Školitel: RNDr. Libor Ekrt, Ph.D.

  • Mgr.: Antheridiogeny, aneb jak funguje kapradinová seznamka a jak ji lze zneužít (ve spolupráci s Ondřejem Hornychem) Více informací
    Antheridiogeny jsou feromony produkované dospělými gametofyty kapradin zprostředkovávající „kapradinovou seznamku“. Dospělé gametofyty díky nim do svého prostředí posílají zprávu „v okolí je vajíčko čekající na oplození“ mladším kolegům. Ty reagují značnou tvorbou spermatozoidů na úkor vlastní schopnosti tvořit vajíčka. Tohoto altruistického chování nejspíše zneužívají někteří podvodníci. Novější literatura ukazuje, že antheridiogeny významně ovlivňují mimo jiné křížení kapradin, ale příliš mnoho otázek zůstává stále nezodpovězených. Možností je tedy dost a vlastní téma se dá upravit dle zájmu a časových možností studenta. Řešené téma každopádně bude zahrnovat drobnou laboratorní práci (výsev spor) a hlavně pozorování vývoje gametofytů pod binolupou. Práce není omezená sezónou.
  • Mgr.: Rostou v ČR kříženci a polyploidní typy papratek (Athyrium filix-femina × Athyrium distentifolium)? Více informací
    Rešerše problematiky papratek v rámci Evropy. Vyzkoušení technik průtokové cytometrie. Lze odlišit druhy pomocí této metody a také jejich případného křížence? Kříženci jsou známy ze zemí západní Evropy u nás dosud nebyli odhaleni. Existují v populacích jedinci s vyšší ploidií než jsou základní diploidi? Diplomová práce obsahuje průzkum lokalit v terénu (Krkonoše, Jeseníky, Šumava aj.) odběr vzorků a jejich analýza průtokovým cytometrem. Jedná se o kombinaci práce v terénu (nezbytná vlastní mobilita studenta na zájmové lokality), práce v laboratoři u počítače a mikroskopu.
  • Mgr.: Velikost genomu evropských volně rostoucích druhů kapradin: puzzle stále není kompletní Více informací
    Velikost genomu jednoduše řečeno ukazuje na množství genetické informace obsažené v jádrech rostlin. Toto množství bývá dáno evolučními, distribučními, případně vývojovými aspekty daných druhů. Pro každý druh může být do jisté míry unikátní nebo může vykazovat nějaký trend. Cílem bakalářské práce bude sumarizovat výsledky výzkumu velikosti genomu u kapradin spolu s nashromážděním konkrétních údajů o velikosti genomu jednotlivých druhů ze současné literatury. Praktickou částí bude pomocí průtokového cytometru pokusně zanalyzovat vybrané druhy kapradin, pro které není velikost genomu dosud stanovena. Kromě laboratorní části bude tedy práce spojena s několika výjezdy na sběr vzorků. Navazující magisterská práce prohloubí experimentální část bakalářské práce. Zaměří se na zpracování velikosti genomu druhého největšího kapradinového rodu kapraď (Dryopteris), které bude spočívat ve zpracování stávajících školitelových dat, analýzy kultivovaných rostlin, aktuálně dovezených rostlin ze zahraničí a několika výjezdy za vzorky.
  • Mgr.: Diverzita skupiny kapradě rezavé (Dryopteris affinis agg.) z pohledu dvou ploidních sádek Více informací
    Kapraď rezavá představuje poměrně diverzifikovanou skupinu, která se však rozmnožuje specificky nepohlavně (apomikticky) a vytváří zajímavou šíři morfologické variability jak na diploidní, tak na triploidní úrovni. Díky tomu je na řadě míst Evropy popsána řada lokálních druhů. Cílem bakalářské práce by bylo zpracovat rešerši na diverzitu této skupiny v Evropě. Součástí práce by byla experimentální izolace DNA s vyzkoušením molekulárních markerů, které by mohly být využitelné při hodnocení variability této skupiny. Následující magisterská práce by spočívala především v laboratorní práci – molekulárnímu výzkumu variability této klíčové skupiny podrostu evropských lesů případně spojená (společně se školitelem) s výjezdy pro vzorky do zahraničí.
  • Mgr.: Vláskatec (Trichomanes speciosum): vyloženě tajemná kapradina temných zákoutí pískovcových skalních měst Více informací
    Bakalářská práce bude založena zejména na rešerši dostupných literárních zdrojů týkajících se autonomních nepohlavně se rozmnožujících populací gametofytů u různých druhů se zaměřením na unikátně u nás žijící kapradinu – vláskatec tajemný v pískovcových skalních městech. Součástí práce bude návštěva několika pískovcových měst, odebrání vzorků, na kterých se následně bude pod mikroskopem sledovat přítomnost, případně frekvence rozmnožovacích orgánů (gem, příp. gametangií). Následná magisterská práce by spočívala v prohloubení práce bakalářské na experimentální úrovni spolu s molekulární analýzou genetické variability populací v pískovcových skalních městech.

Školitel: Mgr. Petr Koutecký, Ph.D.

  • Bc. & Mgr.: Lakušníky – morfologická, karyologická a genetická variabilita a evoluce Více informací
    Téma pro vodáky a vodníky. Lakušníky (Ranunculus sect. Batrachium) jsou krásné a málo známé vodní rostliny. V posledních letech probíhá ve spolupráci s kolegy v Praze a Průhonicích základní revize, díky které jsme se už celkem zorientovali v určování středoevropských druhů. Lakušníky jsou velmi vděčným objektem pro biosystematické studium – je zde zastoupena většina dnes populárních problémů: polyploidie, hybridizace, různé reprodukční systémy, fenotypová plasticita (většina druhů může růst pod vodou i na obnažených dnech, některé ve stojatých a tekoucích vodách, a rostliny jednoho druhu z různých prostředí vypadají dost jinak), ochranářské aspekty (některé druhy jsou vzácné a ustupují).
    Možná dílčí témata:

    • Variabilita v určitém území – dokumentace všech cyto/morfotypů; i zdánlivě jednotvárná území typu Českomoravské vrchoviny mohou skrývat nečekané poklady; specifické bývají např. populace v tekoucích vodách.
    • Diverzita lakušníků v Alpách (unikátní typy, kterým zatím nerozumíme – speciální horské formy, hybridi vázaní na stabilní alpské řeky, apod.).
    • Hybridizace – cílené vyhledávání a analýza smíšených populací; pokud zvládneme pěstování, bylo by fantastické zkusit i hybridizačních pokusy (to je výzva!).
    • Určování terestrických forem – jak lze spolehlivě odlišit i rostliny z obnažených den, které morfologické znaky zůstávají stabilní, apod.

    Metodický přístup: sběr materiálu v terénu, morfologické analýzy (v případě plovoucích listů možno i geometrická morfometrika), analýzu velikosti genomu a ploidního stupně pomocí průtokové cytometrie, sekvenování DNA. Podíl terénní / laboratorní části lze volit podle konkrétního zájmu studenta.
    Výhody: atraktivní skupina, na tématu dělá větší skupina lidí (= přísun materiálu a zajímavých lokalit zajištěn), existuje docela slušný taxonomický základ, metodické postupy jsou ozkoušené, možnost jezdit na vodu a koupat se v rámci vědecké práce.

  • Bc. & Mgr.: Hybridizace chrp (Centaurea) v měřítku krajiny Více informací
    Chrpy jsou proslulé intenzivní hybridizací a jsou tak velmi vhodným
    modelem pro její studium. Obecně platí, že druhy se stejným počtem chromosomů se kříží rády a často, zatímco druhy s různým počtem chromosomů se kříží vzácně. Skutečná intenzita hybridizace ale vlastně nikdy nebyla pořádně zdokumentována. Práce by měla přispět ke zcela obecné a dosud nevyřešené otázce, jak vůbec kvantifikovat a popisovat intenzitu hybridizace dvou druhů. Cílem práce bude srovnání páru hojně se křížících druhů (ideální model např. C. oxylepis a C. jacea ve východních Čechách nebo na střední Moravě) a páru málo se křížících druhů (např. C. pseudophrygia a C. jacea v Předšumaví). Možno jako Bc. a navazující Mgr. nebo i zcela rozdělit na samostatné práce.
    Metodický přístup: detailní průzkum vybraného území (řádově desítky km2); dokumentace jednotlivých populací (odhad počtu jedinců, čistá populace / více druhů, výskyt kříženců – křížence lze obvykle poznat morfologicky + bude provedeno potvrzení ploidního stupně metodou průtokové cytometrie); vyjádření a porovnání intenzity hybridizace na různých prostorových škálách a při různých způsobech výpočtu; závislost hybridizace na zastoupení rodičovských druhů v populaci, apod.
    Výhody: hezké kytky, poměrně jednoduché téma, ale zároveň pro systematiku důležité (chybí univerzální metodika a porovnání výhod / nevýhod jednotlivých přístupů), převážně terénní práce, v jednom relativně malé území.
  • Bc. & Mgr.: Systematika chrp (Centaurea) Více informací
    Chrpy – a fialově kvetoucí a u nás nejhojnější sekce Jacea zvláště – jsou mnoha botaniky považovány za velmi obtížnou skupinu. Hlavním problémem je hybridizace, polyploidie a celková morfologická podobnost jednotlivých druhů, nedostatečně je známo rozšíření jednotlivých druhů. Přes intenzivní výzkum v posledních cca 15 letech zůstává mnoho problémů nedořešených, resp. se objevují nové.
    Možná dílčí témata:

    • Revize chrpy úzkoperé (Centaurea stenolepis). Druh roste od jižní Moravy přes celý jižní obvod Karpat a Maďarsko až na Balkán (a až do Turecka); zdá se, že v rámci areálu existuje několik morfotypů, udávány jsou různé chromosomové počty; odlišnosti by ale bylo potřeba potvrdit morfologickou a cytometrickou analýzou dostatečného počtu populací a ideálně i molekulárně.
    • Revize údajných endemických druhů. Zejména z hor Rumunska a Balkánu je popsáno několik údajných endemických druhů, které ale vesměs od doby popisu nikdo neviděl a jejich morfologické vymezení je dosti mlhavé; není jasné, zda jde skutečně o samostatné druhy.
    • Revize skupiny chrpy čekánku C. scabiosa v Rakousku, příp. dál směrem na Balkán. V Rakousku bychom ve spolupráci s místními botaniky revidovali jeden údajný endemický druh a dále by bylo možné zaměřit se na revizi skupiny jako celku, o které se hodně věcí neví (chromosomové počty a velikosti genomu, intenzita křížení mezi jednotlivými druhy, morfologické rozdíly mezi některými druhy – údaje v literatuře založeny pouze na 100 let starých popisech několika málo rostlin, nikoliv na analýze reprezentativního počtu populací, apod.)
    • Případně lze vybrat i další dosud nedostatečně známé skupiny (chrpa luční, C. jacea, a její morfologická plasticita ve střední Evropě a jinde, C. nigrescens v Alpách,…).

    Metodický přístup: sběr v terénu, morfologické analýzy, stanovení velikosti genomu / ploidního stupně pomocí průtokové cytometrie (případně i přímí počítání chromosomů pod mikroskopem), molekulární analýzy (asi metoda AFLP; „obyčejné“ sekvenování nedává použitelné výsledky, tradičně sekvenované úseky DNA jsou u chrp málo variabilní).
    Výhody: hezké kytky, velmi dobrý taxonomický základ, vyzkoušená metodika, mírně dobrodružné cesty do atraktivních míst.

  • Bc. & Mgr.: Rozmnožování a populační biologie jeřábu mišpulky Více informací
    Jeřáby jsou mezi botaniky obávanou skupinou – díky časté hybridizaci spojené s polyploidií (zmnožení sad chromosomů) a apomixií (nepohlavní vznik semen, která jsou geneticky kopií mateřského jedince) vznikají nové genetické linie, které bývají popisovány jako druhy (jeřáby tak tvoří podstatnou část endemitů v české flóře). Rodiči nových hybridních druhů je několik málo „základních“ druhů, které mají normální pohlavní rozmnožování. V současné době probíhá intenzivní taxonomické studium jeřábů (pod vedením Martina Lepšího z Jihočeského muzea, jeřáby jsou tématem jeho disertace na PřF JU), jehož součástí je ale i pochopení procesů, které podmiňují mimořádnou proměnlivost jeřábů. Dosavadní výsledky ukazují, že mezi základními druhy má výjimečné postavení jeřáb mišpulka (Sorbus chamaemespilus), který se jako jediný vyskytuje v horách nad hranicí lesa, podle literatury zahrnuje diploidní i polyploidní populace (ostatní základní druhy jsou výhradně diploidní), výskyt polyploidů by mohl naznačovat kombinaci pohlavního a apomiktického způsob rozmnožování. Kvůli vazbě na hůře dostupné biotopy ale o tomto druhu víme mnohem méně než o ostatních – neznáme přesné rozšíření jednotlivých cytotypů a souvislost způsobu rozmnožování s počtem chromosomů (ploidním stupněm), v některých případech nelze vyloučit skryté ovlivnění populací hybridizací s jinými jeřáby. Cílem práce tak bude spíše pochopení biologie druhu a zmíněných evolučních procesů než klasická taxonomie (byť ani to není vyloučeno).
    Metodický přístup: sběr v terénu (druh neroste v ČR, je poměrně hojný v Alpách i Karpatech), průtoková cytometrie (stanovení stupně ploidie dospělých jedinců a reprodukčního systému analýzou semen, případně pylu), molekulární metody – analýza mikrosatelitů (genetická variabilita populací, odhalení hybridizace s jinými druhy). Na vedení práce by se jako konzultant podílel i M. Lepší.
    Výhody: krásné rostliny v krásném prostředí vysokých hor; téma polyploidie a hybridizace velmi atraktivní a v současnosti hojně studované (u jiných druhů); mezinárodní spolupráce; všechny metody vyzkoušené a v naší laboratoři dobře zavedené, ale zároveň je prostor pro originální řešení a novátorské postupy