Nabídka diplomových prací

Naše skupina nabízí rozmanitá témata z okruhu systematiky. Níže naleznete nabídky bakalářských i magisterských prací. Jednotlivá témata si můžete rozkliknout pro více informací. Nebojte se obrátit se na nás i s vlastním nápadem na téma.

Školitel: Milan Štech

  • Bc. & Mgr.: Cytogeografie a morfologická proměnlivost blatouchu bahenního (Caltha palustris) v ČR Více informací
    Blatouch je dobře známá a snadno poznatelná rostlina mokřadů, o jejíž vnitrodruhové proměnlivosti se překvapivě málo ví. Z území ČR jsou uváděny čtyři poddruhy, které se mají lišit jak morfologicky, tak rozšířením a ekologickými nároky. Mimo jiné jsou pro tyto poddruhy také uváděny různé počty chromozomů a potenciálně tedy i obsah DNA. Průtoková cytometrie je dnes běžně používaná metoda, která umožňuje poměrně jednoduše a rychle určit obsah DNA u velkého množství vzorků. Samozřejmým začátkem práce je literární rešerše tématu v celé Evropě. Hlavním cílem je pak za pomoci průtokové cytometrie zjistit variabilitu (mezipopulační i případnou vnitropopulační) v počtu chromozomů/obsahu DNA a zmapování rozšíření jednotlivých cytotypů (skupin populací lišících se počtem chromozomů) v ČR, případně menším, ale dobře vymezeném území. V případě předpokládaných zajímavých výsledků bude následovat další výzkum rozlišených skupin a hledání rozdílů jak v morfologických vlastnostech, tak ekologických nárocích. Lze předpokládat i použití dalších molekulárních metod pro zodpovězení otázek vzniku a vzájemného vztahu jednotlivých cytotypů a rozšíření výzkumu na celou (střední) Evropu.
  • Bc. & Mgr.: Proměnlivost a ekologické nároky populací z okruhu světlíku nejmenšího (Euphrasia minima agg.) ve střední Evropě Více informací
    Světlíky jsou velmi hezké jednoleté poloparazitické rostliny, které se vyznačují velkou proměnlivostí a obtížným určováním. Jsou svým výskytem vázány na různé, zpravidla zachované a ochranářsky cenné biotopy. Ve střední Evropě jsou zastoupeny diploidními (s dvěma sádkami chromozomů) a tetraploidními (se 4 sádkami chromozomů) druhy. Zatímco diploidní druhy jsou (s výjimkou světlíku lékařského) velmi vzácné, tetraploidní druhy jsou mnohem hojnější. Výzkumu poloparazitických rostlin se na katedře dlouhodobě věnujeme a máme již na co navazovat. Jedním z předchozích výsledků je nález diploidních populací světlíků náležejících do skupiny horských světlíků (okruh světlíku nejmenšího) rostoucích na několika málo místech v Krkonoších, odkud byly v poslední době uváděny jen tetraploidní rostliny. Tento objev přinesl řadu otázek, jejichž zodpovězení je cílem nabízeného tématu. Ukazuje se, že krkonošské diploidní populace nejsou jednotné a liší se obsahem DNA a vazbou na různé ekologické podmínky (vápencové a silikátové půdy). Není jisté, zda se v Krkonoších vyskytují jen tyto diploidní populace nebo i tetraploidní, které jsou uváděny z polské strany Krkonoš. Pravděpodobně nejpříbuznějším druhem ke krkonošským světlíkům je diploidní světlík tatranský, který roste v Karpatech. Ovšem není nic známo o jeho proměnlivosti a případné vazbě na různé ekologické podmínky. Řešení těchto otázek vyžaduje sběr rostlin v Krkonoších a ve slovenských Karpatech. Zpracování získaného materiálu pak znamená kromě studia morfologických znaků především analýzu obsahu DNA za pomoci průtokové cytometrie a nalezení vhodné molekulární metody, která objasní evoluční vztahy krkonošských a karpatských rostlin. V případě slibných výsledků lze předpokládat rozšíření výzkumu na celé Karpaty a také do Alp, odkud jsou dosud uváděny z tohoto okruhu pouze tetraploidní světlíky. Celá problematika vysokohorských světlíků je nedostatečně prozkoumána a její studium nabízí jak sběr rostlin na krásných lokalitách, tak práci v molekulární laboratoři a možnost řady zajímavých objevů. 
  • Bc. & Mgr.: Hybridizace a vznik druhů v rodě světlík (Euphrasia) Více informací
    Dalším nabízeným tématem ve výzkumu světlíků je studium významu hybridizace při vzniku nových druhů (speciaci) a morfologické proměnlivosti populací. Dlouhodobě se předpokládá, že přirozená hybridizace je u světlíků velmi rozšířena a značná část populací je křížením ovlivněna. Naše nedávné výzkumy však ukazují, že tomu tak nemusí být a hybridních populací je možná podstatně méně, než se předpokládalo. Na druhou stranu je pravděpodobné, že široce rozšířené tetraploidní druhy vznikaly v minulosti z druhů diploidních, a to zřejmě i v důsledku jejich hybridizace. Vzhledem k velké variabilitě některých tetraploidních druhů je možné, že tyto druhy vznikaly v minulosti opakovaně a v různých územích z různých rodičů. Cílem nabízeného tématu může být jak detailní studium vybraného území, ve kterém se vyskytují dva potenciálně se křížící druhy (např. světlík tuhý – E. stricta a světlík hajní – E. nemorosa), tak naopak srovnání populací mimořádně proměnlivého světlíku tuhého v různých územích (např. Předšumaví, Podkrkonoší, Beskydy). V obou přístupech bude kromě sběru vzorků v terénu, základní analýzy morfologických znaků a případných kultivačních experimentů zásadním metodickým přístupem výběr, optimalizace a posléze využití molekulárních metod vhodných k řešení konkrétních kladených otázek. 
  • Bc. & Mgr.: Evoluční vztahy odlišných genetických linií okruhu černýše hajního (Melampyrum nemorosum agg.) Více informací
    Černýš hajní je jednoletá poloparazitická rostlina vyskytující se na většině střední Evropy. V jižní Evropě pak rostou další velmi podobné druhy považované za blízce příbuzné. Výzkumu tohoto okruhu se věnujeme již velmi dlouhou dobu a máme na co navazovat. S pokračujícím poznáním se však stále objevují nové nevyřešené otázky. V daném okamžiku zůstávají stále nedořešeny evoluční vztahy dosud rozlišených geneticky odlišných linií, k jejichž kontaktu došlo právě na území širší střední Evropy. Víme, že křížení je v určitých územích na kontaktu jednotlivých linií významným zdrojem morfologické variability. Lze předpokládat, že některé linie se do střední Evropy rozšířily ze svých jihoevropských refugií, jiné zde však téměř jistě přežívaly po celou dobu ledovou a některé tady zřejmě vznikly a po oteplení se šířily na sever. Aspoň takový obraz můžeme rekonstruovat ze zjištěné variability v chloroplastové DNA. Mnohem méně informací však máme z jaderné DNA, nevíme přesně, zda a jak moc se jednotlivé linie křížily a co bylo výsledkem tohoto křížení. Cílem nabízeného tématu je tedy rekonstrukce evoluční historie některých genetických linií okruhu. V současnosti je třeba zaměřit se zejména na oblast rumunských a ukrajinských Karpat a jejich podhůří, které představují centrum proměnlivosti středoevropských linií a zřejmě také oblast jejich přežívání v době ledové. Kromě sběru terénních dat v těchto oblastech bude cílem práce optimalizovat metodu analýzy vhodného úseku jaderné DNA nebo analýzu celkové DNA. Nepochybně bude využito i měření obsahu DNA pomocí průtokové cytometrie, protože už víme, že jednotlivé linie se zřetelně liší obsahem DNA. Dalším cílem bude nalezení morfologických znaků odlišujících jednotlivé genetické linie, pokud takové existují. 
  • Bc. & Mgr.: Morfologická a genetická variabilita vybraných druhů trav Více informací
    Trávy jsou obtížné, ale při detailním pohledu velmi krásné rostliny. Vzhledem ke své obtížnosti a morfologické podobnosti jednotlivých druhů je velmi potřebné využití molekulárních metod v dalším výzkumu. V posledních letech jsme se zabývali zejména rodem třtina (Calamagrostis), který přinesl velmi zajímavé výsledky měnící naše znalosti rozšíření i evoluční historie jednotlivých druhů. Na ně bychom rádi navázali výzkumem dalších skupin. Možností je několik – ať již další druhy třtin (např. třtina chloupkatá – C. villosa) nebo některé druhy psinečků (Agrostis, např. A. vinealis nebo A. gigantea), kterými jsme se zabývali v minulosti, ale zůstala v nich celá řada nevyřešených otázek. Všechna tato témata vyžadují jak sběr dat v terénu, tak využití průtokové cytometrie při určování ploidního stupně (počtu chromozomových sádek), který je obvykle u těchto trav značně proměnlivý a v různých územích odlišný. Nepochybně bude také třeba sledovat klasické morfologické znaky. Za předpokladu slibných výsledků pak může téma pokračovat za pomoci vhodných molekulárních metod, které využijeme pro řešení otázek vzniku a evoluční historie a šíření nalezených cytotypů/genetických linií. Postupně lze předpokládat rozšíření zkoumaného území na celou Evropu i části Asie, kde se nalézá centrum diverzity některých zájmových druhů.  
  • Bc. & ?Mgr.: Výzkum zajímavých šumavských rostlin Více informací
    Na katedře se dlouhodobě zabýváme výzkumem šumavských rostlin. V současné době připravujeme projekt na dokončení květeny Šumavy. Pro tento projekt je potřeba detailně zmapovat rozšíření některých zajímavých a kritických druhů rostlin nebo jejich cytotypů (skupin populací lišících se počtem chromozomů). Jedná se například o odlišné cytotypy zvonku rozkladitého (Campanula patula) nebo jednotlivé drobné druhy kopretin (Leucanthemum vulgare agg.) i další skupiny. Těžištěm práce na tématu bude poměrně intenzivní terénní průzkum a mapování zkoumaných kritických skupin. Nedílnou součástí však bude i práce v laboratoři, kde pomocí průtokové cytometrie budou určovány jednotlivé cytotypy. Téma vhodné zejména jako bakalářská práce, v případě zajímavých výsledků lze případně rozšířit i na práci magisterskou.
  • Bc.: Monitoring záchranných výsadeb koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) na Kozí vršek Více informací
    Koniklec jarní je dnes kriticky ohroženým druhem České republiky. Ještě v polovině 20. století byl však roztroušeným druhem zejména na Třeboňsku. Jednou z posledních lokalit koniklece je rezervace Kozí vršek u Veselí nad Lužnicí. Zřejmě v důsledku nepříznivých podmínek na lokalitě v posledních letech prakticky vyhynul. V současné době se ale na lokalitě připravuje výrazný zásah, odstranění dřevin a příprava podmínek pro výsadbu sazenic, které pocházejí z původních rostlin a byly napěstovány v rámci záchranného programu. Cílem nabízeného tématu bude monitoring těchto záchranných výsadeb. Důležitou součástí práce bude rešerše všech pramenů týkajících se historického a současného výskytu koniklece jarního ve střední Evropě a informací o úskalích kultivace tohoto i dalších podobně ohrožených druhů konikleců. Téma je vhodné pouze pro bakalářskou práci, zejména pro studenty se zájmem o praktickou ochranu přírody. 
  • Bc. & ?Mgr.: Mapování historického a současného rozšíření vybraných druhů Více informací
    V současnosti probíhá velký projekt v rámci kterého jsou připravovány i mapy historického a případně i aktuálního rozšíření rostlin České republiky. Údaje o rozšíření se získávají studiem herbářových položek ze všech herbářových sbírek v ČR a výpisy z veškeré dostupné historické literatury. Lze ověřovat i výskyty v přírodě. Velkou předností práce je, že student získá značný přehled o dostupné botanické literatuře, herbářových sbírkách i elektronických databázích. Výsledná data o rozšíření lze pak korelovat s různými proměnnými prostředí a hledat závislosti, které podmiňují výskyt nebo případný ústup druhu v ČR. Vhodné jako téma pro bakalářské práce. Na magisterskou práci lze rozšířit, například pokud se najde vhodné téma z populační biologie mapovaného druhu apod. 

Školitel: Petr Koutecký

  • Bc. & Mgr.: Lakušníky – evoluce a variabilita málo známých vodních rostlin u nás i jinde v Evropě (několik dílčích témat) Více informací
    Téma pro vodáky a vodníky. Lakušníky (Ranunculus sect. Batrachium) jsou krásné a dosud málo probádané vodní rostliny. V posledních letech probíhá ve spolupráci s kolegy v Praze a Průhonicích základní revize, díky které jsme se už celkem zorientovali v určování středoevropských druhů. Lakušníky jsou velmi vděčným objektem pro biosystematické studium – je zde zastoupena většina dnes populárních problémů: polyploidie (zmnožení sad chromosomů), hybridizace, různé reprodukční systémy, fenotypová plasticita (většina druhů může růst pod vodou i na obnažených dnech, některé ve stojatých a tekoucích vodách, a rostliny jednoho druhu z různých prostředí vypadají dost jinak), kryptické druhy (dosud nepopsané, morfologicky na první pohled neodlišitelné, ale jasně definované pomocí molekulárních metod – i když po několika letech studia už je poznáme i morfologicky), ochranářské aspekty (některé druhy jsou vzácné a ustupují).
    Možná dílčí témata
    (vhodná pro bakalářské i navazující studium, podle konkrétního zájmu studenta může práce být jak převážně terénní, tak převážně laboratorní nebo kombinovaná):

    • Variabilita v určitém území – dokumentace všech cyto/morfotypů; i zdánlivě jednotvárná území typu Českomoravské vrchoviny mohou skrývat nečekané poklady; specifické bývají např. populace v tekoucích vodách.
    • Diverzita lakušníků v Alpách (unikátní typy, kterým zatím nerozumíme – speciální horské formy, hybridi vázaní na stabilní alpské řeky, apod.).
    • Hybridizace – cílené vyhledávání a analýza smíšených populací; pokud zvládneme pěstování, bylo by fantastické zkusit i hybridizačních pokusy (to je výzva!).

    Metodický přístup: sběr materiálu v terénu, morfologické analýzy (v případě plovoucích listů možno i geometrická morfometrika), analýzu velikosti genomu a ploidního stupně pomocí průtokové cytometrie, sekvenování DNA. Podíl terénní / laboratorní části lze volit podle konkrétního zájmu studenta.
    Probíhající práce: morfologická varibilita skupiny lakušníku štítnatého a jeho kříženců (Vojtěch Dolejšek), určování terestrických forem – jak lze spolehlivě odlišit i rostliny z obnažených den, které morfologické znaky zůstávají stabilní, apod. (Linda Vlčková), testování mikrosatelitů – markerů pro populační genetiku (Jakub Kořenář a Lucie Sázavská, dvě převážně laboratorní práce s podobným zaměřením, lišící se zpracovávanými druhy)
    Výhody: atraktivní skupina, na tématu dělá větší skupina lidí (= přísun materiálu a zajímavých lokalit zajištěn), existuje docela slušný taxonomický základ, metodické postupy jsou ozkoušené, možnost jezdit na vodu a koupat se v rámci vědecké práce.

  • Bc. & Mgr.: Lakušníky – je u nich přítomná apomixie (nepohlavní tvorba semen)? Více informací
    V rodě pryskyřník (Ranunculus) je u některých druhů známá tzv. gametofytická apomixie – při tvorbě samičích gamet došlo k narušení meiosy a vzniklá semena jsou geneticky identická s mateřskou rostlinou, opylení slouží pouze k nastartování procesu vzniku semene, ale genetická informace z pylu se dále nepřenáší. U skupiny vodních pryskyřníků – lakušníků – existují o možné apomixii kusé zmínky v literatuře, ale nikdo to nikdy pořádně nestudoval. Zda je tvorba semen normální (sexuální, čili s oplozením za účasti pylu) nebo apomiktická, lze zjistit měřením ploidie (počtu sad chromosomů) jednotlivých částí semene a porovnáním s mateřskou rostlinou. Jde o jednu ze specializovaných aplikací průtokové cytometrie. Cílem bakalářské práce by bylo shromáždit co nejvíce informací o rozmnožování pryskyřníků, zejména o apomiktických zásupcích (rešerše) a vyzkoušet měření semen na průtokovém cytometru u různých druhů a kříženců. Přesné téma a zaměření případné magisterské práce bude záviset na výsledcích prvních testů.
    Metodický přístup: Analýza semen metodou průtokové cytometie (tzv. FCSS – Flow cytometric seed screening). Práce může být čistě laboratorní, materiál (semena) je vesměs již k dispozici, a laboratorní část lze zvládnout poměrně rychle. V případě zájmu může ale práce snadno může snadno zahrnovat i vlastní sběr materiálu v terénu.
    Výhody: poměrně nenáročná praktická část práce, může být i čistě laboratorní; atraktivní skupina rostlin, na které pracuje větší skupina lidí (= přísun materiálu a zajímavých lokalit zajištěn), existuje docela slušný taxonomický základ, možnost jezdit na vodu a koupat se v rámci vědecké práce.
  • Bc. & Mgr.: Životaschopnost pylu u lakušníků – okénko do jejich reprodukce Více informací
    Lakušníky (Ranunculus sect. Batrachium) obsahují biotypy různého původu – polyploidní druhy (se zmoženými chromosomy), nově vzniklé křížence i stabilizované hybridogenní druhy, různé kombinace toho všeho. Jedním z důležitých bodů jejich rozmnožování je schopnost tvořit funkční pyl – který přispívá jak ke vzniku vlastních semen, tak ke křížení s jinými druhy. Snížená životaschopnost pylu indikuje problémy s meiosou, která je nutná pro vznik pohlavních buněk. Cílem práce je otestovat standardní metodiku, která (pokud vím) nebyla u lakušníků nikdy použita a o životaschopnosti (pylu) nic nevíme – přestože u mnoha jiných rostlin studována je. Cílem bakalářské práce by bylo shromáždit co nejvíce informací o pylové viabilitě u příbuzných rostlin a vyzkoušet její stanovení na různém typu materiálu (fixovaný a čerstvý) a u různých druhů a kříženců. Zaměření případné navazující magisterské práce bude záviset na výsledcích prvních testů – může se týkat detailního studia našich populací i např. hojně rozšířených kříženců v alpských řekách.
    Metodický přístup: Barvení pylu Alexandrovým barvivem, případně modifikovanou metodikou zahrnující fixaci materiálu, a pozorování pod mikroskopem. Práce může být téměř čistě laboratorní (materiál pro první testy lze snadno nasbírat na území Česka během několika málo dnů) a lze ji zvládnout poměrně rychle. V případě zájmu může ale práce snadno může snadno zahrnovat i vlastní sběr materiálu v terénu.
    Výhody: viz výše: poměrně nenáročná praktická část práce, může být i čistě laboratorní; atraktivní skupina rostlin, na které pracuje větší skupina lidí (= přísun materiálu a zajímavých lokalit zajištěn), existuje docela slušný taxonomický základ, možnost jezdit na vodu a koupat se v rámci vědecké práce.
  • Bc. & Mgr.: Systematika chrp (Centaurea) v širší střední Evropě (několik dílčích témat) Více informací
    Chrpy – a fialově kvetoucí a u nás nejhojnější sekce Jacea zvláště – jsou mnoha botaniky považovány za velmi obtížnou skupinu. Hlavním problémem je hybridizace, polyploidie a celková morfologická podobnost jednotlivých druhů, nedostatečně je známo rozšíření jednotlivých druhů. Přes intenzivní výzkum v posledních cca 15 letech zůstává mnoho problémů nedořešených, resp. se objevují nové.
    Možná dílčí témata:

    • Revize chrpy úzkoperé (Centaurea stenolepis). Druh roste od jižní Moravy přes celý jižní obvod Karpat a Maďarsko až na Balkán (a až do Turecka); zdá se, že v rámci areálu existuje několik morfologicky mírně odlišných typů, udávány jsou různé chromosomové počty; odlišnosti by ale bylo potřeba potvrdit morfologickou a cytometrickou analýzou dostatečného počtu populací a ideálně i molekulárně.
    • Revize údajných endemických druhů. Zejména z hor Rumunska a Balkánu je popsáno několik údajných endemických druhů, které ale vesměs od doby popisu nikdo neviděl a jejich morfologické vymezení je dosti mlhavé; není jasné, zda jde skutečně o samostatné druhy.
    • Revize skupiny chrpy čekánku C. scabiosa v Rakousku, příp. dál směrem na Balkán. V Rakousku bychom ve spolupráci s místními botaniky revidovali jeden údajný endemický druh a dále by bylo možné zaměřit se na revizi skupiny jako celku, o které se hodně věcí neví (chromosomové počty a velikosti genomu, intenzita křížení mezi jednotlivými druhy, morfologické rozdíly mezi některými druhy – údaje v literatuře založeny pouze na 100 let starých popisech několika málo rostlin, nikoliv na analýze reprezentativního počtu populací, apod.)
    • Případně lze vybrat i další dosud nedostatečně známé skupiny (chrpa luční, C. jacea, a její morfologická plasticita ve střední Evropě a jinde, C. nigrescens v Alpách, C. nigra v západní Evropě,…).

    Metodický přístup: sběr v terénu, morfologické analýzy, stanovení velikosti genomu / ploidního stupně pomocí průtokové cytometrie (případně i přímí počítání chromosomů pod mikroskopem), molekulární analýzy (asi metoda AFLP; „obyčejné“ sekvenování nedává použitelné výsledky, tradičně sekvenované úseky DNA jsou u chrp málo variabilní).
    Výhody: hezké kytky, velmi dobrý taxonomický základ, vyzkoušená metodika, část materiálu “pro začátek” již k dispozici, mírně dobrodružné cesty do atraktivních míst.

Školitel: Libor Ekrt

  • Bc.: Je třeba neustále experimentovat, aneb o jaké inovace se pokouší přesličky? Více informací
    Přesličky (Equisetum) jsou obecně známé jako genomově konzervativní, to znamená, že zpravidla nedělají různé experimenty na poli polyploidní variability. Naše pilotní výzkumy však zjistili, že u některých druhů tomu tak být nemusí. Cílem práce je zrevidovat údaje o přesličkách v literatuře (rešerše) a kombinací terénního šetření a jednoduché laboratorní práce (průtoková cytometrie) zjistit, jak je tomu ve vybraných populacích.
  • Bc. / Mgr.: Antheridiogeny, aneb jak funguje kapradinová seznamka a jak ji lze zneužít (ve spolupráci s Ondřejem Hornychem) Více informací
    Antheridiogeny jsou feromony produkované dospělými gametofyty kapradin zprostředkovávající „kapradinovou seznamku“. Dospělé gametofyty díky nim do svého prostředí posílají zprávu „v okolí je vajíčko čekající na oplození“ mladším kolegům. Ty reagují značnou tvorbou spermatozoidů na úkor vlastní schopnosti tvořit vajíčka. Tohoto altruistického chování nejspíše zneužívají někteří podvodníci. Novější literatura ukazuje, že antheridiogeny významně ovlivňují mimo jiné křížení kapradin, ale příliš mnoho otázek zůstává stále nezodpovězených. Možností je tedy dost a vlastní téma se dá upravit dle zájmu a časových možností studenta. Řešené téma každopádně bude zahrnovat drobnou laboratorní práci (výsev spor) a hlavně pozorování vývoje gametofytů pod binolupou. Práce není omezená sezónou. Chceš-li aby ti bakalářka rostla sama před očima, pak je tato práce přesně pro tebe!
  • Bc. / Mgr.: Velikost genomu evropských volně rostoucích druhů plavuňovitých rostlin: puzzle plné nových výzev (ve spolupráci s Kateřinou Vejvodovou)Více informací
    Velikost genomu jednoduše řečeno ukazuje na množství genetické informace obsažené v jádrech rostlin. Toto množství bývá dáno evolučními, distribučními, případně vývojovými aspekty daných druhů. Pro každý druh může být do jisté míry unikátní nebo může vykazovat nějaký trend. Cílem bakalářské práce bude sumarizovat výsledky výzkumu velikosti genomu u plavuňovitých rostlin spolu s nashromážděním konkrétních údajů o velikosti genomu jednotlivých druhů ze současné literatury. Doplňkovou částí bude pomocí průtokového cytometru zanalyzovat vybrané druhy plavuní, pro které není velikost genomu dosud stanovena. Kromě laboratorní části může být práce spojena s několika výjezdy na sběr vzorků do terénu nebo do botanických zahrad.
  • Bc. / Mgr.: Skromnost – chytrá cesta za štěstím? (ve spolupráci s Kateřinou Vejvodovou)Více informací
    Plavuňovité rostliny osidlují volné nikdy s extrémnějšími životními podmínkami. Vypořádávají se tak s jinak limitující konkurencí ostatních cévnatých rostlin. A aby přežily v těchto podmínkách, tak vyvinuly různé adaptace. Jednou z nich je úspora živin potřebných pro stavbu DNA (tj. větší podíl AT bází vůči GC bázím, protože GC jsou “dražší”). Předmětem práce je jednoduše stanovit pomocí průtokové cytometrie podíl jednotlivých skupin bází u vybraných rodů plavuňovitých rostlin a revize publikovaných dat (rešerše). Buď při rozluštění těchto světových fenoménů adaptací plavuňovitých rostlin!
  • Bc. & Mgr.: Vláskatec: vyloženě tajemná kapradina temných zákoutí pískovcových skalních měst Více informací
    Bakalářská práce bude založena zejména na rešerši dostupných literárních zdrojů týkajících se autonomních nepohlavně se rozmnožujících populací gametofytů u různých druhů se zaměřením na unikátně u nás žijící kapradinu – vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum) v pískovcových skalních městech. Součástí práce bude návštěva několika pískovcových měst, odebrání vzorků, na kterých se následně bude pod mikroskopem sledovat přítomnost, případně frekvence rozmnožovacích orgánů (gem, příp. gametangií). Následná magisterská práce by spočívala v prohloubení práce bakalářské na experimentální úrovni spolu s molekulární analýzou genetické variability populací v pískovcových skalních městech.
  • Bc. / Mgr.: Převaha – aneb není špatné na ní vsadit Více informací
    Moderní (leptosporangiátní) kapradiny mají ve svých výtrusnicích jasně definovaný počet výtrusů. Jenže primitivní (eusporangiátní) kapradiny a plavuňovité rostliny mají výtrusů mnohem více. Dosud však nikdo nezjistil kolik a jakými faktory to může být ovlivněno. Práce by spočívala jednak v revizi literatury týkající se výtrusů a experimentálního stanovení počtu výtrusů ve výtrusnicích vybraných zástupců. Staňte se prvními, kdo toto souborně zjistí a zapíše se tímto do dějin!
  • Bc.: Jsme v přírodě zahlceni výtrusy kapradin? Jaké množství výtrusů jsou schopné vyprodukovat naše druhy kapradin? Více informací
    Výtrusy jsou všude kolem nás. Kapradiny jich chrlí spousty a u moderních (leptosporangiátních) skupin víme, že každá výtrusnice vyprodukuje 64 výtrusů. Nikdo však ještě nezhodnotil, jaké množství výtrusů za rok vyprodukují jednotlivé rostliny našich druhů! Cílem práce je zjistit, jak efektivní jsou v tvorbě spor vybrané druhy našich kapradin, a to na základě hodnocení počtů výtrusnic a výtrusných kupek na vybraných rostlinách a excerpce sporadických dat z literatury (rešerše). Kdo vyhraje cenu největšího velkoproducenta a kdo bude Popelka?
  • Bc. / Mgr.: Sázka na (reprodukční) jistotu (ve spolupráci s Kateřinou Vejvodovou a s Tomášem Hájkem) Více informací
    Rod vranec (Huperzia) je příkladem plavuňovitých rostlin rozmnožujících se unikátně pomocí vegetativních pupenů, tzv. gem. Ty jsou nabité energetickými zdroji, takže mohou vyklíčit ihned a zároveň je nerozhází žádný abiotický stres. Zjisti, jak daleko zajde jejich odolnost a co je jejich Achillovou patou! A dokážou gemy sekundovat semenům? Předmětem práce bude experimentální testování odolnosti gem a rešerše literatury o odolnosti reprodukčních propagulí.
  • Bc. / Mgr.: Jak dýchají obři a trpaslíci? Více informací
    Rostliny dýchají pomocí průduchů, jejichž velikost bývá homogenní v rámci druhu. Mezi jednotlivými druhy však může být značná variabilita, za kterou stojí mimo jiné velikost genomu. U kapradin a krytosemenných rostlin byla zjištěna korelace těchto dvou faktorů. U plavuňovitých rostlin však v tomto ohledu panují stále velké otazníky. Je potřeba u této nejmenší a neprimitivnější skupiny cévnatých rostlin udělat rešerši literatury a ověřit experimentálně vztah velikosti průduchů a genomu. Mají genomoví obři skutečně velké plíce? A vystačí si genomoví trpaslíci s málem?
  • Bc. / Mgr.: Malý, menší a nejmenší … vranečky na více způsobůVíce informací
    Vranečky (Selaginella) jsou drobné plavuňovité rostliny s malým genomem a málo chromozomy. Tedy alespoň vždycky se tvrdilo, že je to jedna z málo skupin, které si nenamnožily svůj genom. Je to ale skutečně pravda? Je jich známo spousta druhů, zejména v podrostu tropických lesů. Poměrně dobře se pěstují v kultivacích, a proto se často pěstují též ve sklenících botanických zahrad. Práce by spočívala v pěstování těchto rostlin, měření jejich velikosti genomu pomocí průtokové cytometrie a pokusné spočítání chromozomů.
  • Bc.: Zásoby se prostě vždycky vyplatí. Kdo je největší křeček? (ve spolupráci s Kateřinou Vejvodovou a s Tomášem Hájkem)Více informací
    Výtrusy plavuňovitých rostlin obsahují unikátně velké množství olejů, jakožto zásobních látek. Ne všechny rody však “křečkují” stejně. Diplomová práce by se měla zabývat zkoumáním objemu zásobních látek ve výtrusech plavuňovitých na úrovni různých rodů jako plavuň (Lycopodium), vranec (Huperzia), střapec (Phlegmariurus), plavuník (Diphasiastrum), vraneček (Selaginella) spektroskopickou metodou (FTIR).