Schljakovia Konstant. & Vilnet – sečovka

Rostliny obvykle žlutozelené, hnědozelené, vzácněji sytě zelené, v nepříliš hustých kobercích či porostech.
Poléhavé, častěji však vystoupavé nebo vzpřímené lodyhy jsou většinou nevětvené, vzácněji terminálně nebo laterálně-interkalárně větvené, 2 – 5 (– 8) cm dlouhé a s listy pouze asi 1,5 mm široké, ve stáří na bázi s mykorrhizou. Rhizoidy poměrně četné, zvláště v bazální části rostlinek.
Listy nepatrně šikmo podloženě, většinou však téměř příčně vetknuté, na hřbetní straně poněkud sbíhavé, od lodyhy poněkud odstávající a bází lodyhy slabě objímající, zaobleně čtvercové až téměř okrouhlé, poněkud kýlnaté, na zadním okraji obvykle bez brv nebo nejvýše s krátkou brvou či zubem, do 0,3 –0,5 délky listu dělené na 2 (– 3), výjimečně i 4 laloky. Laloky zaoblené nebo zatupělé, vzácně i zašpičatělé, zakřivené, zářez zaoblený a často na okraji ohrnutý. Spodní listy šířky lodyhy, obvykle téměř až k bázi dvoulaločné, někdy však trojboce kopinaté, na každém okraji s 2 – 3 nepravidelně velkými zuby a s vrcholky laloků zakřivenými.
Buňky tenkostěné nebo se stěnami slabě ztlustlými a s nevelkými rohovými ztluštěninami, na okrajích listů 13 – 18 µm, ve střední části 20 – 25 × 15 – 20 µm. Kutikula hustě posetá podélnými papilami. Siličná tělíska po 2 – 5 v buňce, kulovitá nebo krátce vejčitá, 5 – 7 × 3 – 4 µm, složená z drobných krůpějí.
Gemy nehojné na terminálních listech, žlutozelené až oranžově hnědé, vejčité až nepravidelně hranaté, 1 – 2-buněčné, asi 18 – 25 × 12 – 18 µm.
Dvoudomý druh. Androecea terminální nebo interkalární, klasovitá, někdy na jedné lodyze i 2 – 3 androecea tvořená 6 – 10 páry vydutých samčích obalných listů, oddělená často 3-laločnými sterilními listy, samčí obalné listy většinou trojlaločné nebo alespoň s bazálním zubem, v paždí s 1 – 3 antheridii. Samičí obalné listy větší než sterilní listy, 3 – 4 (– 6)-laločné, poněkud mělčeji vykrojené. Brakteoly poměrně velké, dvoulaločné. Periant podlouhle vejčitý až válcovitý, v horní části laločnatý, směrem k ústí postupně zúžený, ústí zubaté až brvité 2 – 4 -buněčnými brvami.
Tobolka vejčitě oválná, se stěnou 3 – 4-vrstevnou. Výtrusy 10 – 14 µm, mrštníky 8 – 10 µm.

Schljakovia kunzeana (Huebener) Konstant. & Vilnet – sečovka Kunzeova

Syn.: Jungermannia kunzeana Huebener, Barbilophozia kunzeana (Huebener) Müll. Frib., Lophozia kunzeana (Huebener) A. Evans, Orthocaulis kunzeanus (Huebener) H. Buch,

Popis viz charakteristiku rodu.

Ekologie: u nás většinou na vrchovištích mezi rašeliníky, ale i na tlejícím dřevě či na humusu skal nebo i skalních sutích v horských oblastech.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Duda, Čas. Slez. Muz., ser. A, 32: 99 – 101, 1983): poměrně vzácně: Šumava (Modrava), Slavkovský les (Smraďoch), Krušné hory (recentně Přebuz, Rýžovna), Jizerské hory (recentně Velká Jizerská louka), Krkonoše (recentně Úpská jáma), Nové Město na Moravě (Sykovec), Králický Sněžník a Hrubý Jeseník (recentně slatě u Švýcárny).
Celkové: severní část Severní Ameriky, severní a střední Evropa, Sibiř.

Variabilita: velmi variabilní druh v barvě, habitu a dalších znacích (hlavně listech a lalocích). Popsané modifikace odrážejí většinou ukončení laloků, jejich počet (až  3 – 4- laločné listy), kýlnatost apod.

Možné záměny: vzhledem k přítomnosti dvoulaločných listů prakticky nezaměnitelný druh s nejblíže příbuznými druhy. Od druhu Obtusifolium obtusum se odlišuje drobnými buňkami, většími spodními listy a poněkud kýlnatými listy.

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (24.1.2005): Vytvoření textu.

Verze 2.0 (23.10.2017): Přesun druhu do čeledi Anastrophyllaceae, úpravy textu.