Reboulia Raddi – koženka

Rostliny většinou dichotomicky, výjimečně ventrálně – interkalárně větvené, často jednotlivé nebo ve skupinách.

Stélky srdčité, kožovité, tuhé, špinavě zelené, šedozelené až tmavozelené, někdy s nepatrným rumělkově červeným nádechem, tečkované, nepolíčkované, přitisklé k podkladu, s purpurovými, laločnatými a poněkud zvlněnými, slabě vystoupavými okraji, 1 – 3,5 cm dlouhé a 3 – 8 mm široké, na spodní straně purpurově zbarvené, silně kýlnaté. Rhizoidy bělavé až žlutavé, hladké a čípkaté. Dorzální epidermis tvořená buňkami se slabě ztloustlými stěnami a zřetelnými rohovými ztluštěninami, 35 – 55 × 25 – 30 µm. Dýchací otvory vystoupavé, lemované 4 – 6 kruhy tvořenými 6 – 8 protáhlými buňkami se ztloustlými příčnými stěnami. Asimilační pletivo v několika vrstvách zaujímá asi polovinu výšky stélky ve střední části, téměř celou výšku na křídlech; dýchací dutiny nepříliš velké, prázdné. Ventrální šupiny vzájemně se kryjící, purpurové, ve dvou řadách, poloměsíčité, s (1 –) 2 (– 4) kopinatými přívěsky, nesoucími na bázi slizové papily, a se siličnými tělísky (30 × 20 µm).

Gemy neznámé.

Jednodomé (paroické, autoické) nebo i dvoudomé, většinou plodné rostliny. Samčí receptakula přisedlá, nepatrně nad stélku vyčnívající, terminální nebo poblíž samičích receptakul, vejčitá, oválná nebo polokruhovitá, lemovaná šupinami. Samičí receptakula terminální, s 1,5 – 2,5 cm dlouhou, bledou stopkou obklopenou šupinami, s jednou rhizoidální rýhou, konvexní, bradavičnatě drsné, asi do poloviny dělené na 4 – 7 oblých laloků, uprostřed kolem stopky s nápadnými šupinami, s dýchacími dutinami a složenými otvory, v každém laloku sporofyt. Pseudoperiant chybí.

Sporofyt s krátkým štětem a kulovitou tobolkou s jednovrstevnou stěnou bez ztluštěnin, která se nepravidelně otevírá trhlinami v horní části; postupně odpadá celá horní část tobolky, spodní vytrvává. Výtrusy žlutohnědé, políčkované (15 – 20 µm), 65 – 90 µm, s širokým (až 10 µm) vroubkovaným okrajem. Mrštníky 300 – 500 × 10 – 12 µm, s 2 – 3 často vícekrát propletenými šroubovicemi.

Jediný téměř kosmopolitně rozšířený, i u nás zastoupený druh.

Reboulia hemisphaerica (L.) Raddi – koženka polokulovitá

Popis viz popis rodu.

Ekologie: na holé zemi či na humusu většinou mírně až silně bazických skal spíše na výhřevných stanovištích od nížin do hor.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Duda, Čas. Slez. Muz., ser. A, 13: 1 – 6, 1973): porůznu až vzácně, v Čechách v údolí Vltavy a ojediněle i jejích přítoků, na Plzeňsku, v severních Čechách, Hrubém Jeseníku aj., poměrně hojně na jižní Moravě.
Celkové: téměř kosmopolitně rozšířený druh.

Variabilita: poměrně variabilní druh s množstvím popsaných vnitrodruhových taxonů nevýznamné taxonomické hodnoty. Různé, pouze zčásti geografické odchylky charakterizované sexualitou, polohou a charakterem samčích a samičích receptakul, znaky na ventrálních šupinách aj. odlišuje Schuster na úrovni poddruhů, jejich rozšíření není dosud dostatečně známé.

Možné záměny: ve sterilním stavu bývá tento druh někdy zaměňován s druhem Marchantia quadrata; tento druh má však políčkovanou, jasně zelenou a často i nachově (nikoliv rumělkově) červeně zbarvenou stélku, oválné ventrální šupiny s jediným přívěskem, epidermální buňky tenkostěnné, soudečkovité dýchací otvory, dýchací dutiny vyplněné asimilačním pletivem aj. Navíc jsou sterilní rostliny druhu Reboulia hemisphaerica nepříliš časté.