Autor: J. Kučera
Verze: 1.0 (22.1.2004)
Hymenostylium Brid. – štíhlík
Rostliny rostoucí v trsech nebo polštářích, zelené.
Lodyhy často větvené, na průřezu zaobleně pěti- nebo trojboké, střední svazek obvykle chybí, sklerodermis vyvinuta, vzácně vyvinuta i hyalodermis.
Axilární vlásky dlouhé, z ca. 6 – 10 hyalinních buněk, někdy na bázi 1 – 2 buňky hnědavé.
Listy za sucha přitisklé nebo pokroucené, za vlhka šikmo až zpět odstálé, kopinaté, podlouhle kopinaté nebo jazykovité, v horní části na průřezu kýlnaté, špička ostrá až zaoblená. Okraj plochý až ohrnutý na jedné nebo obou stranách, celokrajný. Žebro slabé až silné, s prodlouženými buňkami ventrálně i dorzálně, na průřezu s ventrálními i dorzálními pruhy stereid a obvykle chybějící ventrální i dorzální epidermis.
Buňky v horní části listu obvykle různotvaré, ztlustlé, často pórovité, 8 – 10 µm široké, s nízkými jednoduchými papilami. Bazální buňky dlouze obdélníkovité, silnostěnné, hladké.
Dvoudomé. Perichaetia i perigonia terminální, obalné listy slabě odlišené.
Štět obvykle do 1 cm vysoký, červený nebo žlutohnědý.
Tobolka vzpřímená, vejčitá, prstenec slabě rozlišený. Víčko zobanité, čepička kápovitá.
Obústí chybí.
Výtrusy 13 – 20 µm.
Kosmopolitně rozšířený rod, v Evropě 2 druhy.
Hymenostylium recurvirostrum (Hedw.) Dixon – štíhlík křivozobý (štíhlík křivozubý)
Syn.: Gymnostomum recurvirostrum Hedw.
Rostliny obvykle 0.5 – 4 cm vysoké, často ± lesklé, někdy inkrustované vápencem.
Lodyhy bez středního svazku a hyalodermis, hnědočerveně vlášenité, ± spirálně olistěné.
Listy za vlhka šikmo odstálé, z mírně zúžené báze podlouhle kopinaté, postupně zúžené do ostré nebo tupé špičky. Okraj slabě ohrnutý na jedné nebo obou stranách. Žebro poměrně slabé, končí pod špičkou.
Buňky v horní části listu nepravidelné, na okrajích obvykle čtvercové, směrem ke středu podélně prodloužené, značně silnostěnné, průsvitné, málo až hustě papilnaté jednoduchými, nízkými až značně vysokými papilami, ca. 8 – 12 µm široké.
Štět ca. 0.5 – 0.7 cm, žlutý až žlutohnědý.
Víčko tobolky šikmo zobánkaté, zůstávající po nějakou dobu po odvíčkování připevněné k prodlužujícímu se střednímu sloupku.
Výtrusy nepravidelně sférické, papilnaté, 15 – 20 µm.
Popis ostatních znaků viz popis rodu.
Ekologie: vlhké vápencové skály a kameny, častý zejména v horských oblastech.
Rozšíření: Česká rep.: nejvíce
lokalit v Dolním Povltaví, dále Český kras, vápence v Krkonoších
a Hrubém Jeseníku, Moravský Kras?.
Celkové: Evropa, Severní a Střední Afrika,
Blízký a Střední Východ, Himálaj, Sibiř, východní Asie, Nový Zéland, Severní,
Střední a Jižní Amerika.
Variabilita: dosti variabilní druh, zejména ve tvaru buněk a jejich papilnatosti.
Možné záměny: Eucladium
verticillatum – viz poznámku u tohoto druhu.
Gymnostomum aeruginosum – viz poznámku
u tohoto druhu.
Amphidium mougeotii – liší se zejména areolací čepele – má buňky
± pravidelně čtvercové, nízce, ale hustě neprůhledně papilnaté a kutikula
je jemně podélně striátní (dobře vidět zejména na hladkých bázích listů).
Za sucha jsou listy více, kadeřavě pokroucené.
Anoectangium aestivum – viz poznámku
u tohoto druhu.