Hymenostylium Brid. – štíhlík

Rostliny rostoucí v trsech nebo polštářích, zelené.

Lodyhy často větvené, na průřezu zaobleně pěti- nebo trojboké, střední svazek obvykle chybí, sklerodermis vyvinuta, vzácně vyvinuta i hyalodermis.

Axilární vlásky dlouhé, z ca. 6 – 10 hyalinních buněk, někdy na bázi 1 – 2 buňky hnědavé.

Listy za sucha přitisklé nebo pokroucené, za vlhka šikmo až zpět odstálé, kopinaté, podlouhle kopinaté nebo jazykovité, v horní části na průřezu kýlnaté, špička ostrá až zaoblená. Okraj plochý až ohrnutý na jedné nebo obou stranách, celokrajný. Žebro slabé až silné, s prodlouženými buňkami ventrálně i dorzálně, na průřezu s ventrálními i dorzálními pruhy stereid a obvykle chybějící ventrální i dorzální epidermis.

Buňky v horní části listu obvykle různotvaré, ztlustlé, často pórovité, 8 – 10 µm široké, s nízkými jednoduchými papilami. Bazální buňky dlouze obdélníkovité, silnostěnné, hladké.

Dvoudomé. Perichaetia i perigonia terminální, obalné listy slabě odlišené.

Štět obvykle do 1 cm vysoký, červený nebo žlutohnědý.

Tobolka vzpřímená, vejčitá, prstenec slabě rozlišený. Víčko zobanité, čepička kápovitá.

Obústí chybí.

Výtrusy 13 – 20 µm.

Kosmopolitně rozšířený rod, v Evropě 2 druhy.

Hymenostylium recurvirostrum (Hedw.) Dixon – štíhlík křivozobý (štíhlík křivozubý)

Syn.: Gymnostomum recurvirostrum Hedw.

Rostliny obvykle 0.5 – 4 cm vysoké, často ± lesklé, někdy inkrustované vápencem.

Lodyhy bez středního svazku a hyalodermis, hnědočerveně vlášenité, ± spirálně olistěné.

Listy za vlhka šikmo odstálé, z mírně zúžené báze podlouhle kopinaté, postupně zúžené do ostré nebo tupé špičky. Okraj slabě ohrnutý na jedné nebo obou stranách. Žebro poměrně slabé, končí pod špičkou.

Buňky v horní části listu nepravidelné, na okrajích obvykle čtvercové, směrem ke středu podélně prodloužené, značně silnostěnné, průsvitné, málo až hustě papilnaté jednoduchými, nízkými až značně vysokými papilami, ca. 8 – 12 µm široké.

Štět ca. 0.5 – 0.7 cm, žlutý až žlutohnědý.

Víčko tobolky šikmo zobánkaté, zůstávající po nějakou dobu po odvíčkování připevněné k prodlužujícímu se střednímu sloupku.

Výtrusy nepravidelně sférické, papilnaté, 15 – 20 µm.

Popis ostatních znaků viz popis rodu.

Ekologie: vlhké vápencové skály a kameny, častý zejména v horských oblastech.

Rozšíření: Česká rep.: nejvíce lokalit v Dolním Povltaví, dále Český kras, vápence v Krkonoších a Hrubém Jeseníku, Moravský Kras?.
Celkové: Evropa, Severní a Střední Afrika, Blízký a Střední Východ, Himálaj, Sibiř, východní Asie, Nový Zéland, Severní, Střední a Jižní Amerika.

Variabilita: dosti variabilní druh, zejména ve tvaru buněk a jejich papilnatosti.

Možné záměny: Eucladium verticillatum – viz poznámku u tohoto druhu.
Gymnostomum aeruginosum – viz poznámku u tohoto druhu.
Amphidium mougeotii – liší se zejména areolací čepele – má buňky ± pravidelně čtvercové, nízce, ale hustě neprůhledně papilnaté a kutikula je jemně podélně striátní (dobře vidět zejména na hladkých bázích listů). Za sucha jsou listy více, kadeřavě pokroucené.
Anoectangium aestivum – viz poznámku u tohoto druhu.