Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Pottiaceae Schimp. – pozemničkovité

Autor: J. Kučera

Verze: 1.1 (17.3.2004)

Eucladium Bruch & Schimp. – krasatka

 

Rostliny v trsech nebo polštářích, obvykle 0.5 – 2 cm vysoké, zelené, často inkrustované vápencem.

Lodyhy nepravidelně větvené, na průřezu okrouhlé až oválné, střední svazek chybí, sklerodermis obvykle chybí, hyalodermis z ± rozšířených buněk přítomna.

Axilární vlásky tvořeny 5 – 10 hyalinními buňkami.

Listy za sucha přitisklé až pokroucené, za vlhka z pošvatě přiléhavé báze velmi slabě až značně odstálé, podlouhle až lineárně kopinaté, ca. 1.5 – 2.5 mm dlouhé. Okraje ploché, zoubkaté na přechodu čepele a bazální hyalinní části. Žebro silné, končící pod špičkou až vybíhavé, ventrálně s čtvercovými až obdélníkovitými buňkami, dorzálně s buňkami prodlouženými, na průřezu s dorzálními i ventrálními pruhy stereid, ventrální a někdy dorzální epidermis.

Buňky v horní části čtvercové, šestiboké, příčně i podélně prodloužené, 8 – 10 µm široké, na okraji menší, mírně nebo více silnostěnné, papily nízké, jednoduché. Bazální buňky velmi zřetelně odlišené, nafoukle obdélníkovité, tenkostěnné, hyalinní.

Dvoudomý. Perichaetiální listy s pošvatou bází, nepříliš odlišené.

Štět ca. 5 – 12 mm, žlutý až hnědý.

Tobolka vzpřímená, podlouhle vejčitá, prstenec z ca. 2 řad slabě nafouklých buněk, víčko kuželovitě zobánkaté, přímé, čepička kápovitá.

Obústí z 16 podlouhle kopinatých, článkovaných, jemně papilnatých, žlutých až oranžových zubů, do 300 µm vysoké.

Výtrusy (9–) 12 – 14 µm, velmi jemně papilnaté.

Monotypický rod s rozšířením v Evropě, Asii, Severní a Jižní Africe, Severní, Střední a Jižní Americe.

 

Eucladium verticillatum ([L. ex] With.) Bruch & Schimp. – krasatka přeslenitá

 

Popis rostlin viz popis rodu.

Ekologie: vlhké vápencové skály, vápencové tufy, od nížin do hor.

Rozšíření: Česká rep.: Český kras, Dolní Povltaví, Moravský kras, Bílé Karpaty a roztroušeně na dalších místech s výchozy vlhkých vápenců.
Celkové: viz rodový popis.

Variabilita: zejména v míře zoubkatosti báze a míře pokroucenosti listů za sucha. Bylo popsáno značné množství infraspecifických taxonů, některé z nich původně i na úrovni druhů (např. E. angustifolium Głow., E. commutatum Głow., E. styriacum Głow.), které však představují nepříliš významné stanovištní modifikace.

Možné záměny: Hymenostylium recurvirostrum, Didymodon glaucus, Barbula convoluta (dlouholisté formy) – všechny tyto druhy se liší nezoubkatou bází a víceméně ztloustlými a nenafouklými bazálními buňkami.

Ilustrace na WWW: BFNA.

 


Poznámky k verzi:

Verze: 1.0 (22.1.2004): Převedení textu, vytvořeného v roce 1999 do html, aktualizace.

 

Verze: 1.1 (17.3.2004): Přidání odkazu na ilustraci v BFNA.