Kapradiník bažinný, ang. marsh fern
Sexuálně se rozmnožující diploid. Počet chromozomů 2n=70 (Smith et Cranfill 2002).
Zpátky na Thelypteris.

Popis a určování

Rod Thelypteris patří do skupiny Eupolypods II, což se pozná podle dvou výrazných pentlicovitých cévních svazků na průřezu řapíku. V rámci této skupiny je čeleď Thelypteridaceae unikátní ostěrami nepřirůstajícími ze strany. Zástupci čeledi Thelypteridaceae mají výtrusné kupky okrouhlé.
Jako ostatní naši zástupci této čeledi je T. palustris členěná do dvou řádů. Na rozdíl od podobných vzrůstově větších kapradin, jako například T. limbosperma, jednotlivé listy vyrůstají z plazivého oddenku, netvoří tedy trsy, ale porosty. Podobně jako T. limbosperma i T. palustris nese žlázky, které ovšem brzy opadávají, najdeme je na mladých listech. Mladé listy mají také úkrojky do špičky. Výtrusné kupky se netvoří na kraji úkrojků, ostěry opadávají.

Jedná se o vzácnou, lehce poznatelnou kapradinu, která se dá dobře poznat kombinací ekologie (bažiny, olšiny), statného vzrůstu, a růstu listů jednotlivě z plazivého oddenku, často ve větších porostech.

Ekologie

Roste v bažiných olšinách, rákosinách, na rašelinných loukách.

Původ a rodové vymezení

Thelypteris palustris je diploid.

Rodové vymezení r. Thelypteris je nestálé. Existují dvě možnosti:
a)Vymezit Thelypteris jako malý rod se dvěma či třemi druhy rozšířenými v bažinných biotopech temperátní zóny (Smith et Cranfill 2002; He et Zhang 2012, Almeida et al. 2016). V tomto pojetí náš pérnatech horský náleží do jiného rodu - Oreopteris (Lastrea).
b)Vymezit Thelypteris jako masivní rod (potenciálně největší mezi kapradinami), který bude zahrnovat všechny druhy čeledi Thelypteridaceae kromě druhů dvou (Christenhusz et Chase 2014), či tří (Smith et al. 2006; Rothfels et al. 2012, He et Zhang 2012, Almeida et al. 2016) bazálních rodů. Tento systém velkého rodu Thelypteris respektuje nejnovější Checklist české flóry (Danihelka et al. 2012), pérnatec horský zde tedy náleží do rodu Thelypteris.

Využití a chemické složení

Thelypteris palustris má potenciálni využití ve fytoremediaci mokřin znečištěných jedovatým arsenem (Anderson et al. 2011).

Thelypteris palustris obsahuje nejméně dva druhy ekdysosteroidů, svlíkacích hormonů bezobratlých živočíchů, a to "ponasteron A" a "pterosteron". Pterosteron byl objeven prvně v kapradinách a nachází se i nepříbuzné Onoclea sensibilis (Takemoto et al. 1967).

Foto Thelypteris palustris

Vrchol mladého listu	List	Růstový vrchol oddenku	Listy
Rozvíjejicí se list	Porost	Porost	Výtrusné kupky

Zdroje

• Almeida T. E., Hennequin S., Schneider H., Smith A. R., Batista J. A., Ramalho A. J., Proite K. & Salino A. (2016): Towards a phylogenetic generic classification of Thelypteridaceae: Additional sampling suggests alterations of neotropical taxa and further study of paleotropical genera. - Mol. Phylogenet. Evol. 94: 688-700.
• Anderson L. L., Walsh M., Roy A., Bianchetti C.M. & Merchan G. (2011): The potential of Thelypteris palustris and Asparagus sprengeri in phytoremediation of arsenic contamination. - Int. J Phytoremediation 13(2): 177-184.
• Christenhusz M. J. M. & Chase M. W. (2014): Trends and concepts in fern classification. - Ann. Bot. 0: 1-24.
• Danihelka J., Chrtek J. & Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. - Preslia 84: 647–811. (pdf veřejné)
• He L.-J. & Zhang X.-C. (2012): Exploring generic delimitation within the fern family Thelypteridaceae. - Mol. Phylogenet. Evol. 65(2): 757-764.
• Rothfels C. J., Sundue M. A., Kuo L-Y., Larsson A., Kato M., Schuettpelz E. & Pryer K. M. (2012): A revised family-level classification for eupolypod II ferns (Polypodiidae: Polypodiales). - Taxon 61(3): 515–533.
• Smith A. R. & Cranfill R. B. (2002): Intrafamilial Relationships of the Thelypteroid Ferns (Thelypteridaceae). - Am. Fern J. 92(2): 131-149.
• Smith A. R., Pryer K. M., Schuettpelz E., Korall P., Schneider H. & Wolf P. G. (2006): A classification for extant ferns. - Taxon 55: 705–731.
• Takemoto T., Hikino Y., Arai T., Kawahara M., Konno C., Arihara S. & Hikino H. (1967): Isolation of Insect Moulting Substances from Matteuccia struthiopteris, Lastrea thelypteris, and Onoclea sensibilis. – Chem. Pharm. Bull. 15(11): 1816.