Glosář - slovníček pojmů

Zde naleznete vysvětlení různých pojmů ohledně kapradin a širší tématiky. Téměř celý glosář je bez citací. Často jsou termíny zjednodušené pro lepší pochopení, budou potom neúplně popsané.

Abortované spory
Během tvorby spor může nastat problém, nejčastěji s nesprávným rozchodem chromozomů do jednotlivých spor během meiozy. Výsledná spora není schopná klíčit, často se do sebe zhroutí a je tmavá, neforemná. Tento jev nastává v omezeném množství u čistých sexuálních druhů, ale primární hybridi jsou téměř neschopni tvořit zdravé spory. Díky tomu lze pomocí světelného mikroskopu a pozorování abortovanosti spor určovat hybridy od čistých druhů.
Acidofyt
Rostlina vyžadující k růstu kyselý (ph<7) substrát, např. žulu. Př. Cryptogramma crispa.
Allopolyploidie
Jev, při kterém vzniká nový taxon spojením dvou různých druhů. Jejich prvotním křížením vzniká sterilní primární hybrid. Následné zdvojení genomu, polyploidizace, obnoví fertilitu a výsledný jedinec má ploidní úroveň dle průměru ploidie rodičů krát dva, pokud jsou oba druhy sexuální. Např. křížením diploidního (2x) druhu s jiným diplodním (2x) druhem vzniká (allo)tetraploid (4x). Křížením diploida (2x) a tetraploida (4x) vzniká (allo)hexaploid (6x). Př. Dryopteris carthusiana (4x), resp. D. clintoniana (6x).
Antheridium
Gametangium tvořící samčí pohlavní buňky, spermatozoidy.
Antheridogeny
Skupina rostlinných hormonů příbuzných giberelinům. Gametofyty některých druhů vylučují tyto hormony, když vytvoří samičí pletiva. Těmito hormony poté ovlivňují mladší gametofyty u kterých ještě nevznikají pohlavní útvary. Tyto ovlivněné gametofyty nevytvoří archegonia, ale předčasně tvoří antheridia. Tímto způsobem si dospělejší gametofyty zajišťují přísun spermatozoidů a prořeďují se potenciální budoucí sporofyty, což snižuje kompetici.
Apomixie
Komplexní termín zahrnující více podtermínů, nejčastěji se apomixií u kapradin myslí apogamie, neboli vznik sporofytu bez oplození vajíčka a vzniku zygoty. Gametofyt i sporofyt mají stejnou ploidní úroveň. Př. Phegopteris connectilis.
Archegonium
Gametangium tvořící samičí pohlavní buňky, vajíčka.
Autopolyploidie
Jev, při kterém vzniká nový taxon polyploidizací v rámci jednoho druhu. Různými jevy se může přihodit, že výsledný sporofyt má zdvojenou chromozomou sádku. Z diploida (2x) se tedy stává (auto)tetraploid (4x), z tetraploida (auto)oktoploid (8x). I když se v principu pracuje se stejným genomem, výsledný autopolyploid můžem mít odlišné ekologické nároky a fungovat jako nezávislá texonomická jednotka. Př. sleziník Asplenium trichomanes ssp. quadrivalens.
Bazální
Spodní, často užíván ve dvou možných významech: 1) Bazální např. lístek je takový lístek, který je nejvíce na spodu čepele, nejblíže řapíku, opakem je lístek apikální (vrcholový). 2)Bazální např. druh je takový, druh který je fylogeneticky nejstarší, neboli nejprimitivnjší, opakem je druh odvozený.
Bazifyt
Rostlina vyžadující k růstu zásaditý (ph>7) substrát, např. vápenec. Př. Gymnocarpium robertianum.
Circinátní vernace
Způsob, kterým si kapradiny chrání rostoucí části listu. Jedna strana roste rychleji a druhá schovává růstová pletiva. Nakonec se list narovná. Příklad: kapraď Dryopteris filix-mas, sleziník Asplenium ruta-muraria.
Cicrumboreální rozšíření
Circum - okolo, borealis - sever, Rostliny s cirkumboreálním rozšířením rostou na celé severní polokouli v mírném a chladnějších pásmech. Mohli bychom zjednodušit situaci na Severní Ameriku, Evropu a sever Asie. Př. Phegopteris connectilis.
Coenosory
Coenosorus je skupina sorů (výtrusných kupek) rostoucích pohromadě, například ve spojité čáře - "Lineární coenosory" (př. Blechnum spicant), nebo na ploše - "Plošné coenosory" (př. Platycerium alcicorne).
Cytometrie
Metoda původně používaná v medicíně. Při použití, např. v botanice, jí lze použít k odhadu množství DNA v jádře, což lze použít k odhadu ploidie (tetraploid (4x) má dvakrát více DNA v jádře, než diploid(2x).
(Druh mající) Dimorfické listy
Druh, u kterého se objevují dva funkční typy listu. Například Matteucia struthiopteris tvoří sterilní, ale zelené trofofyly a fertilní, ale nezelené sprofyly. Tímto způsobem se úloha fotosyntézy a produkce spor člení mezi jednotlivé listy. Existuje i případ, např. Dryopteris cristata, kdy rostlina tvoří sterilní trofofyly, ale spory produkují zelené trofosporofyly, lišící se tvarem a samozřejmě přítomností sporangií.
Diploidní
Ploidní úroveň se dvěmi sadami chromozomů (2x), nebo s plnou sadou chromozomů (2n). Viz. Ploidie.
Eusporangiátní sporangium / druh
Sporangium tvořené primitivními kapradinami. Toto sporangium vzníká z více iniciálních buněk a má více obalných vrstev. Počet spor ve sporangiu je neustálený. Př. Botrychium
Fytoremediace
Oprava problému s životním prostředím pomocí rostlin. Například "vytěžení" těžkých kovů pomocí rostlin, které tyto kovy naváží do své biomasy. Př. Pteris vittata, Athyrium yokoscense vážící arsen.
Gameta
Pohlavní haploidní (n) buňka. U rostlin se jedná o spermatozoidy tvořené v antheridiích a vajíčka tvořené v archegoniích.
Gametangium
Útvar na gametofytu tvořící gamety. Existují dva typy gametangií: Antheridium tvořící spermatozoidy a archegonium tvořící vajíčka.
Gametofyt
Haploidní (n) fáze rostlin, vznikající ze spor, tvořící gamety. Samčí gamety, spermatizoidy, vznikají v antheridiu. Samičí gamety, vajíčka vznikají v archegonium. U kapradin se většinou jedná o přehlížený drobný organismus nezávyslý na sporofytu, s vyjímkou endosporických kapradin. Gametofyty jsou nedzemní, zelené a fotosyntetizující, nebo podzemní, bez chlorofyu a výživově závislé na spojení s houbami. Oplozením vzniká zygota, ze které vyrůstá sporofyt.
Haplodiplontický životní cyklus
Životní cyklus, který zahnruje haploidní (n) fázi, gametofyt tvořící gamety, a diploidní (2n) fázi, sporofyt tvořící spory. Tento cyklus je typický pro zástupce skupiny "Viridiplantae", mezi kterou patří všechny vyšší rostliny. Kontrastní je například cyklus tzv. diplontický, např. u lidí. Diplontické organismy jsou povětšinou diploidní (2n), haploidní (n) fázi tvoří pouze gamety tvořené z diploidních (2n) buňek meiozou.
Haploidní
Ploidní úroveň s jednou sadou chromozomů (x), nebo s poloviční sadou chromozomů (n). Viz. Ploidie.
Heterosporie
Heterosporické druhy produkují více typů spor. Typicky se tvoří drobné mikrospory předurčené k tvorbě samčího gametofytu a obří megaspory předurčené k tvorbě samičího gametofytu.
Homosporie
Homosporické druhy tvoří stejné (iso)spory. Pohlaví gametofytů, které z těchto spor vyklíčí, je určeno až během života samotného gametofytu.
Hexaploidní
Ploidní úroveň se šesti sadami chromozomů (6x). Viz. Ploidie.
(Primární) Hybrid
Povětšinou sterilní křiženec dvou různých druhů. Má téměř všechny spory abortované. Označuje se buď uvedením obou rodičů s křížkem (×) mezi (Dryopteris dilatata × expansa), nebo popsaným jménem s křížkem před (Dryopteris × ambrosae). Označením primární se vyčleňuje oproti již fertilním druhům vzniklým hybridogenně, např. allopolyploidíí.
Chromozomový počet
Charakteristika druhů organismů. Říká, kolik chromozomů je obsaženo v jádře danéhod druhu. Většinou se uvádí ve dvouch možnostech: haploidní (n) a diploidní (2n) Více viz. Ploidie. Haploidní počet se z definice polovina počtu diploidního. Příkladem může být např. Dryopteris expansa, kde n = 41; 2n = 82. Při polyploidizaci dochází ke znásobení chromozomového počtu.
Indusium
Morfologický útvar kryjící výtrusnicovou kupku. Někdy může chybět, nebo být nahrazen převinutým okrajem listu (obecný znak čeledi Pteridaceae).
Lektotyp
Zjednodušeně řečeno, pokud někdo popíše taxon, musí k němu uvést fyzickou položku (v herbáři), která tento druh specifikuje. Ta se nazývá holotyp. Pokud holotyp z nějakého důvodu není, ustanoví jiný autor tzn. lektotyp, který holotyp funkčně nahrazuje.
Leptosporangiátní sporangium / druh
Sporangium tvořené odvozenými kapradinami. Toto sporangium vzníká z jedné iniciální buňky a má jednu obalnou vrstvu. Počet spor ve sporangiu je stálý, 64 spor na sporangium u sexuálně se rozmnoužujících druhů. Př. Dryopteris
Meioza
Redukční dělení buněk, kdy z jedné buňky vznikají čtyři buňky dceřinné. Narozdíl od běžného mitotického dělení (kdy se buňky klonují), dochází při meioze ke dvěma důležitým jevům: Dochází ke snížení ploidní úrovně na polovinu (2n -> n, proto redukční dělení). Dochází k rekombinaci, jevu kdy si chromozomy vyměňují homologické kusy, čímž dochází ke zvyšování genetické variability.
Morfologie
Popis tvaru organismů. Pokud se nějaké druhy liší morfologií, znamená to, že se liší svým vzhledem. Druhy se stejnou morfologií se nedají poznat podle vzhledu.
Morfometrika
Popis tvaru organismů měřením velikostí různých vlastností. Druhy se mohou například lišit morfometricky, pokud jsou podobné, ale jeden má listy od šesti do devíti cm a druhý od desíti do třinácti cm.
"n"
Znak pro určení ploidní úrovně fáze životního cyklu. Viz. Ploidie.
Oktoploidní
Ploidní úroveň s osmi sadami chromozomů (8x). Viz. Ploidie.
Ostěra
Viz. Indusium
Outcrossing
Způsob párování gametofytů. Pohlavního rozmnožování se účastní dva gametofyty vzniklé ze spor dvou různých sporofytů. Tento způsob podporuje vyšší genetickou variabilitu. Opakem je selfing.
Pentaploidní
Ploidní úroveň se pěti sadami chromozomů (5x). Viz. Ploidie.
Plazivý oddenek
Rostliny s plazivým oddenkem netvoří trsy, jednotlivé listy vyrůstají z oddenku plazícího se pod zemí. Díky tomu i relativně velký porost listů může být napojený na jediný oddenek, jedná se tedy o jednoho jedince. Př. Phegopteris connectilis.
Ploidie
Udává počet chromozových sádek, tzn. ploidní úroveň. Latinská předpona udává vždy počet: diploid, má sady dvě, hexaploid šest. Při jediné sádce se používá označní haploid.
Matoucím faktem je, že ploidní úroveň může udávat minimálně dvě odlišné informace, zjednodušeně se označují písmeny "x" a "n".
Písmenem "n" se uvádí ploidie v závislosti na životní fázi organismu. Každý sexuální organismus prochází v rámci svého životního cyklu dvě fáze: haploidní (n) a diploidní (2n). Diplodní fázi ukončuje redukční dělení, meióza, kdy z diploidní (2n) buňky vznikají čtyři buňky haploidní (n). Haploidní fáze končí splynutím dvou pohlavních buňek, gamet, čímž vzniká první buňka diploidní fáze, zygota.
Písmenem "x" se uvádí ploidie v závislosti na příbuzných druzích. Základní stav je diploidní (2x), ze kterého může polyploidizací vznikat vyšší stav, například triploidní (3x), nebo tetraploidní (4x). Výslední polyploidi mají tedy znásobený počet chromozomů, triploidi jeden a půlkrát, tetraploidi dvakrát. U cévnatých rostlin, mezi které kapradiny patří, se častěji uvádí ploidní úroveň sporofytu (2n), gametofytní fáze (n) má rovněž počet chromozomů znásobený.
Oba systémy lze propojit. Buňky sporofytu např. Dryopteris expansa mají v jádře 82 chromozomů. Sporofyt je diplodní fáze (2n) a jedná se o diploidní druh (2x). Gametofyt (n) tohoto druhu tedy bude mít počet chromozomů n = x = 41. Narozdíl od toho D. dilatata je druh tetraploidní. Jeho sporofyt je diploidní ve smyslu fáze živ. cyklu (2n), ale tetraploidní ve srovnání s příbuznými druhy (4x). Sporofyt bude tedy mít počet chromozomů 2n = 4x = 164. Gametofyt D. dilatata je stále haploidní fáze (n), ale ve srovnání s přibuznými druhy je diploidní (2x), počet chromozomů je n = 2x = 82. Gametofyt tetraploidního druhu (n = 2x) má tedy stejný počet chromozomů, jako sporofyt druhu diploidního (2n = 2x).
Polyploidní druh
Druh, který má více než dvě sady chromozomů v buňkách. Opakem jsou druhy diploidní, které mají právě dvě sady chromozomů. Př. Dryopteris filix-mas - kapraď samec.
Selfing
Způsob párování gametofytů - samooplození. Existují dvě možnosti:
1)Pohlavního rozmnožování se účastní dva gametofyty vzniklé ze spor jediného sporofytu - tzv. intergametofytický selfing.
2)Pohlavního rozmnožování se účastní jediný gametofyt, který oplodní sám sebe - tzv. intragametofytický selfing.
Oba způsoby omezují genetickou variabilitu. Opakem je outcrossing.
Sexuální druh
Druh, u kterého tvorbě sporofytu předchází oplození vajíčka spermatozoidem a vznik zygoty. U tohoto druhu je gametofyt haploidní (n) a vzniká z redukovamé spory. Dává se do kontrastu s druhy apomiktickými. Př. Dryopteris carthusiana.
Sorus
Shluk sporangií, nejčastěji na spodu listu. Buďto se vyskytuje ve formě oddělených kupek, nebo souvisle ve formě coenosorů.
Spora
Drobný haploidní (n) rozmnožovací útvar vznikající meiózou se sporangiích. Spory mají různé barvy, hlavní dělení dle barvy je na zelené (fotysynteticky aktivní) a nezelené (pasivní).
Sporangium
Útvar na listech, ve kterém vznikají spory. Kapradiny mají dva hlavní typy: primitivnější eusporangiátní a odvozenější leptosporangiátní.
Sporofyl
List, který je nezelený, není schopný fotosyntézy. Slouží výhradně k tvorbě spor. Opakem je trofofyl. Obě funkce kombinuje trofosporofyl. Př. Matteuccia struthiopteris
Sporofyt
Diploidní (2n) fáze cyklu rostlin tvořící spory meiozou. První buňka sporofytu se nazývá zagota a vzniká oplozením vajíčka spermatozoidem. U kapradin vyrůstá z gametofytu a brzy získa plnou nezávislost, gametofyt zaniká. U kapradin se jedná o organismus, ve srovnáním s gametofytem, větší. Většinou v přírodě vidíme sporfyty.
Tetraploidní
Ploidní úroveň se čtyřmi sadami chromozomů (4x). Viz. Ploidie.
Triploidní
Ploidní úroveň se třemi sadami chromozomů (3x). Viz. Ploidie.
Trofofyl
List, který je zelený, schopný fotosyntézy. Nikdy na něm ale nevznikají spory. Opakem je sporofyl. Obě funkce kombinuje trofosporofyl. Př. Matteuccia struthiopteris
Trofosporofyl
Zelený list schopný fotosyntézy a zároveň produkující spory. Kombinuje funkci sporofylu a trofofylu. Př. Dryopteris carthusiana.
Výtrus
Viz. Spora
Výtrusnice
Viz. Sporangium
Výtrusnicová kupka
Viz. Sorus
"x"
Znak pro základní chromozomé číslo, také znak pro označení ploidní úrovně organismu. Viz. Ploidie.
Zbytková sexualita
U některých apomiktických gametofytů, může vznikat antheridium a funkční spermatozoidy. Tyto spermatozoidy mohou oplodnit vajíčka sexuálních druhů a tvořit primární hybridy. U těchto hybridů je tedy vždy samčí rodič daný apomitk a samičí rodič sexuální.
Zygota
První buňka diploidní (2n) fáze organismu (u rostlin první b. sporofytu). Vzniká splynutím haploidních buňek, vajíčka a spermatozoidu.