Autor: J. Duda, úprava J. Váňa
Verze: 2.0 (17.10.2017)
Scapaniaceae Mig. – kýlnatkovité
Syn.: Diplophyllaceae Potemkin
Malé až velké rostliny od 0,5 do 25 cm délky, zelené, žlutozelené, hnědé, červenavé až purpurové. Lodyžky poléhavé až vystoupavé; větvení převážně laterálně-interkalární (Diplophyllum, Scapania) nebo terminální (Schistochilopsis). Rhizoidy časté, roztroušené. Listy nepravidelně dvoudílné, kýlnaté, podložené, naspodu často vícevrstevné; kýl rovný až polokruhový, celokrajný nebo zubatý, někdy také křídlatý, buď velmi krátký nebo i dlouhý podle hloubky zářezu, k lodyžce ostrým až pravým úhlem přirostlý Svrchní lalok zpravidla menší, řidčeji stejný jako spodní. (Douinia, Diplophyllum a Scapania). U rodů Pseudotritomaria, Saccobasis a Schistochilopsis (kromě S. cornuta) listy nekýlnaté, nepravidelně 2 – 5-dílné, na okraji často brvité. Spodní listy chybějí. Buňky tenkostěnné až tlustostěnné, kolenchymatické nebo naopak tenkostěnné. Siličná tělíska vždy přítomna po 1 – 60 v každé buňce. Kutikula hladká až papilnatá.
Rozmnožovací tělíska častá, 1 – 2 (zřídka 3 – 5) buněčná na špičkách listových laloků.
Dvoudomé, zřídka paroické nebo autoické. Antheridia v paždí obalných listů po 2 – 4, oválná, často s parafýzami; stopka antheridia z 1 – 2 řad buněk. Periant na konci lodyžky, z obalných listů vyniklý, v horní části dorziventrálně stlačený, zřídka jen velmi mírně nebo naopak nestlačený, rýhovaný; ústí široké, řidčeji stažené. Obalné listy podobné listům, avšak často větší, resp. širší a mnohdy více zubaté. Tobolka oválná, stěny 3 – 7 vrstevné; štět na průřezu složený z většího počtu téměř stejných buněk. Výtrusy 10 – 20 µm v průměru, papilnaté nebo červíčkovitě značené. Mrštníky se 2 spirálními vlákny.
Čeleď zahrnuje celosvětově 6 rodů, všechny jsou zastoupeny v Evropě; na našem území pouze 3 rody.
Poznámka: De Roo et al. (2007) a Vilnet et al. (2010) prokázali, že druhy rodu Schistochilopsis (dříve Lophozia subg. Schistochilopsis) jsou příbuznější s rodem Scapania (a čeledí Scapaniaceae s. str., která v tomto vymezení vytváří monofyletickou skupinu) než s druhy rodu Lophozia (a čeledí Lophoziaceae s. str.). Čeledi Scapaniaceae a Lophoziaceae s.str. jsou rovněž blízce příbuzné a tvoří s bazálními liniemi, dnes obvykle sdružovanými do morfologicky obtížně vymezitelné čeledi Anastrophyllaceae, velkou monofyletickou skupinu ('superčeleď' Scapaniaceae, viz též pojetí autorů Stotler et al. 2009) .
Crandall-Stotler, B. J., R. E. Stotler & D. G. Long. 2009. Phylogeny and classification of the Marchantiophyta. Edinburgh J. Bot. 66: 155–198.
de Roo, R. T., T. A. Hedderson & L. Söderström. 2007. Molecular insights into the phylogeny of the leafy liverwort family Lophoziaceae Cavers. Taxon 56: 301–314.
Vilnet, A. A., N. A. Konstantinova & A. V. Troitsky. 2010. Molecular insight on phylogeny and systematics of the Lophoziaceae, Scapaniaceae, Gymnomitriaceae and Jungermanniaceae. Arctoa 19: 31–50.
Klíč k určení rodů:
1a |
Listy kýlnaté | 2 |
1b |
Listy nejsou kýlnaté | |
2a |
Spodní listový lalok jazykovitý, 3 – 4× tak dlouhý jak široký, mírně srpovitý, od lodyhy v pravém úhlu, svrchní lalok v ostrém úhlu odstávající. Listy na bázi zčásti nekýlnaté. Rozmnožovací tělíska hranatá až hvězdovitá. Periant při ústí stažený až zřasený, jen málo zploštělý |
|
2b |
Spodní listový lalok kruhový, oválný, podlouhlý, zřídka jazykovitý, obvykle 1 – 3× tak dlouhý jak široký, rovný až srpovitě zahnutý, od lodyhy v ostrém až pravém úhlu odstávající, listy od báze kýlnaté, zřídka zčásti nekýlnaté. Rozmnožovací tělíska oválná až eliptická, řidčeji hranatě oválná. Periant nezřasený a při ústí nestažený, téměř vždy zploštělý |
Verze 1.0 (20.1.2005): Vytvoření textu.
Verze 2.0 (17.10.2017): Úprava popisu čeledi a klíče rodů.