Ptychodium Schimp. – zaoblenka

Rostliny slámově žluté, zelené až hnědé, ± lesklé, v často rozlehlých kobercích. Lodyhy až 12 cm dlouhé, řídce a nepravidelně až zpeřeně větvené, se svazečky fialově červených rhizoidů, parafylie početné, různotvaré, často i větvené, střední svazek přítomen. Větve rozložené do roviny nebo i vzpřímené, na koncích někdy zahnuté.

Listy za sucha přitisklé, někdy jednostranně zahnuté, za vlhka šikmo odstávající, silně řáskaté. Lodyžní listy z vejčité báze ± náhle dlouze zašpičatělé, 2,5 - 3,5 × 1,2 - 1,5 mm, celokrajné, jen ve špičce nezřetelně oddáleně zoubkaté, ± po celé délce široce ohrnuté. Větevní listy podobného tvaru, menší. Žebro silné, jednoduché, dosahující do horní části listu, na hřbetě hladké.

Buňky protáhlé až čárkovité, ca. 30 – 60 µm dlouhé, 5 - 8:1, silnostěnné, hladké, bazální dlouze obdélníkovité, zřetelně tečkované, křídelní buňky v nepříliš nápadné skupině ± čtvercové až krátce obdélníkovité.

Dvoudomý, sporofyt vzácný. Gametangia vyrůstají na primárních lodyhách. Perigonia poupátkovitá, perigoniální listy vyduté, zašpičatělé, s velmi tenkým nebo chybějícím žebrem, parafýzy přítomny. Perichaetiální listy dlouze vejčitě kopinaté, žebro slabé nebo chybí.

Štět 1,5 – 2,5 cm dlouhý. Tobolka nachýlená až vodorovná. Zuby vnějšího obústí asi uprostřed ± náhle zúžené, oranžově hnědé, zuby vnitřního obústí úzké, neperforované, brvy silně redukované nebo chybějí. Výtrusy (11 –) 14 – 18 (– 24) µm, bradavčité.

Monotypický rod, jehož vyčlenění z rodu Lescuraea je sporné. Na základě znaků sporofytu jej Rohrer (Lindbergia 12: 33–40, 1986) dokonce přeřadil do čeledi Thuidiaceae, ostatní autoři (např. Lawton, Bull. Torrey Bot. Club 84: 281-307, 1957) včetně nejnovější molekulárně systematické studie (Gardiner & al., Taxon 54: 651–663, 2005) však argumentují pro jeho včlenění do široce pojatého rodu Lescuraea.

Ptychodium plicatum (Schleich. ex F. Weber & D. Mohr) Schimp. – zaoblenka řáskatá

Syn.: Lescuraea plicata (Schleich. ex F. Weber & D. Mohr) Lindb., Pseudoleskea plicata (Schleich. ex F. Weber & D. Mohr) Kindb., Brachythecium plicatum (Schleich. ex F. Weber & D. Mohr) Schimp.

Popis rostlin viz popis rodu.

Ekologie: na zpravidla humusem pokrytých, polostinných, vzácněji i zcela otevřených nebo naopak stinných vápencových nebo bázemi bohatých skalách ve vyšších polohách hor, nejčastěji v subalpínském a nižším alpínském stupni, odkud však může pronikat i do nižších poloh.

Rozšíření: Česká rep.: velmi vzácně na vhodných místech v našich nejvyšších horách. Krkonoše (Kotel, Sněžka, Špindlerův Mlýn, Černý Důl, Rýchory), Hrubý Jeseník (Velká kotlina, udáván i z údolí Merty a Videl).
Celkové: Hory Evropy, Kavkaz, Severní Amerika.

Variabilita: nepříliš proměnlivý mech, celkový vzrůst, větvení apod. se může měnit v závislosti na okolních podmínkách. Zejména z horských poloh tak byla popsána řada variet, dnes nerozlišovaných.

Možné záměny: typicky vyvinuté rostliny jsou velmi charakteristické, i když do značné míry habitem připomínají některé zástupce rodu Brachythecium (např. B. salebrosum), případně snad i např. rod Antitrichia, liší se samozřejmě hojnou přítomností parafylií.
Lescuraea radicosa – liší se kosníkovitými buňkami listové čepele, mnohem méně řáskatými listy a v typickém případě menším vzrůstem.

Ilustrace: list a buněčná síť (The moss families of the British Isles).

Verze 1.0 (10.2.2006): Vytvoření textu.