Autor: Z. Hradílek
Verze: 1.0 (23.1.2007)
Metaneckera Steere – veporka
Syn.: Neckeradelphus Steere
Statné, zelené až
žlutozelené, silně nebo méně zploštělé mechy zavěšené či k podkladu přitisklé.
Lodyhy 5 - 15 cm dlouhé, ± pravidelně větvené, na průřezu vně až s 5 vrstvami žlutých
tlustostěnných buněk, střední svazek chybí. Lodyhy a větve s hojnými krátkými,
větvenými nebo nevětvenými parafyliemi. Větve často na koncích zúžené nebo celé
niťovité. Listy šikmo odstálé, za sucha zřetelně příčně vlnkaté, krátce
sbíhavé, ze širší báze jazykovité, 0,7 - 1,1 × 2,7 –
Dvoudomý, velmi vzácně plodný.
Štět jen
Poznámka: Podle autorů evropského seznamu mechů (Hill et al., J. Bryol. 28: 198-267, 2006) není důvod k vyčleňování samostatného monotypického rodu Metaneckera Steere.
Metaneckera menziesii (Drumm.) Steere – veporka Menziesova
Syn.: Neckeradelphus menziesii (Drumm.) Steere, Neckera menziesii Drumm., N. mediterranea H. Philib., N. turgida Jur.
Popis druhu viz popis rodu.
Ekologie: především na bazických skalách, vzácně i na kmenech stromů; hlavně v horách.
Rozšíření: Česká rep.: u nás
velmi vzácný a teprve nedávno objevený mech (Český les – u obce Ostrůvek,
Michalovy Hory u Mariánských Lázní).
Celkové: Evropa (stř. a již.), sev.
Afrika, Přední Asie, Severní Amerika.
Variabilita: mikroskopické znaky jsou poměrně stálé, zato celkový vzhled a velikost mohou být v závislosti na podmínkách prostředí dosti proměnlivé. Rostliny mohou být velmi zploštělé (pak jsou hodně podobné Neckera crispa) nebo až téměř oblé.
Možné záměny: nejvíce podobný druh Neckera crispa, jakož i ostatní naši zástupci rodu Neckera, se liší krátkým a dvojitým nebo rozeklaným, popř. zcela chybějícím žebrem listovým, a na lodyhách a větvích nemají parafylie.
Verze 1.0 (10.1.2007): Vytvoření textu.