Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Meesiaceae Schimp. – poparkovité

Autor: J. Váňa

Verze: 1.1 (8.3.2004)

Leptobryum (Bruch & Schimp.) Wilson – prutníček

 

Rostliny v žlutozelených až zelených, silně hedvábitě lesklých, řídkých trsech nebo jednotlivě rostoucí.

Lodyhy vzpřímené, nevětvené nebo pouze na vrcholku větvené, 1 – 3 cm vysoké, na bázi s hojnými hnědými rhizoidy, na průřezu trojboké, s nápadným středním svazkem a kolenchymatickými buňkami. Rhizoidy často s hnědými, elipsoidními, 120 – 140 µm dlouhými a zhruba 100 µm širokými vícebuněčnými gemami.

Listy ve spodní části lodyhy kopinaté, drobné a oddálené, listy v horní části lodyhy odstávající až odehnuté, ojediněle nepatrně jednostranné, za sucha pokroucené, nahloučené, z kopinaté báze úzce kopinaté až šídlovité, žlábkovitě vyduté, 3 – 6 mm dlouhé, na okraji ploché, celokrajné nebo v horní části oddáleně zubaté. Žebro ploché, poměrně široké, vyplňující asi polovinu šířky listu, do špičky vybíhavé a špičku často vyplňující, u spodních listů končí před špičkou, u horních mnohdy vybíhavé jako hrot; na průřezu s 2 – 8 velkými vůdčími buňkami, průvodní buňky chybějí, ostatní buňky tlustostěnné, sklerenchymatické.

Buňky úzké a dlouhé, čárkovité až čárkovitě šestiboké, 5 – 6 µm široké, v dolní části listu podlouhle obdélné, 8 – 10 µm široké, tenkostěnné až tlustostěnné.

Synoický nebo vzácněji dvoudomý druh. Parafýzy chybějí v gynaeceích, hojné v androeceích, světlé až žlutavé, s prodlouženou, ostře zašpičatělou koncovou buňkou. Obalné listy dlouze šídlovité.

Štět 1 – 4,5 cm dlouhý, zakřivený, za sucha pokroucený, hladký, tenký, žlutý, žlutohnědý až červenavý. Tobolka 1,5 – 3 mm dlouhá, hruškovitá, s tenkým, poněkud zakřiveným dlouhým krkem, u ústí zúžená, žlutohnědá až červenohnědá, lesklá, u ústí zúžená; prstenec úzký, jednořadý, oranžový, opadavý. Víčko drobné, kuželovité, vyklenuté, mamilnaté. Čepička kápovitá, hladká.

Obústí dvojité, asi 300 – 400 µm vysoké, exostom tvořen 16 světle žlutými, kopinatými, lemovanými, hustě papilnatými zuby, až s 30 lamelami. Endostom jemný, hyalinní, zhruba stejně vysoký jako endostom, jemně papilnatý, tvořený kýlnatými a perforovanými zuby, bazální membrána vysoká, dosahující až třetiny velikosti obústí. Brvky s nápadnými přívěsky, dobře vyvinuté, ve trojicích až čtveřicích.

Výtrusy 9 – 16 (– 20) µm, hladké nebo velmi jemně papilnaté, žlutohnědé.

Rod s 2 – 6 druhy; v Evropě i u nás jediný druh.

 

Pozn.: Tento rod byl donedávna řazen k čeledi Bryaceae na základě stavby obústí, a to i přes skutečnost, že znaky gametofytu (zvláště listy a buňky) nejsou zrovna typické pro tuto čeleď. Molekulární data jasně prokázala zařazení k čeledi Meesiaceae. Toto postavení bylo navíc potvrzeno i na základě morfologického znaku, axilárních vlásků, které jsou typické pro čeleď Meesiaceae (velká, kyjovitá, hyalinní nebo pouze slabě pigmentovaná terminální buňka a 3 – 4 krátké, silně pigmentované bazální buňky).

 

Leptobryum pyriforme ([L. ex] Hedw.) Wilson – prutníček hruškovitý

Syn.: Webera pyriformis [L. ex] Hedw., Bryum pyriforme ([L. ex] Hedw.) Brid.

 

Popis viz popis rodu.

Ekologie: Většinou na písčitých, vlhkých místech, Na pískovcových skalách, na vápenitém podkladu, ale i na rašelině, často ve spárách zdiva, příležitostně i ve sklenících.

Rozšíření: Česká rep.: Roztroušeně na vhodných stanovištích téměř po celém území, z nížin do hor.
Celkové: Severní Amerika, Mexiko, Guatemala, Haiti, část Jižní Ameriky, Evropa, Asie až po Japonsko, Nová Guinea, uváděn též z Nového Zélandu a Tasmánie.

Variabilita: Málo variabilní druh, drobné rostlinky bývají někdy odlišovány jako var. minus (H. Phil.) Husn., jedná se však pouze o stanovištní růstovou modifikaci.

Možné záměny: Pro svůj typický vzhled, zvláště tobolek (dosti často plodný) obtížně zaměnitelný druh; typické jsou i téměř šídlovité, obvykle v horní části lodyhy nahloučené listy s mohutným žebrem. Záměna možná u sterilních rostlin spíše s některými druhy rodu Dicranella, druhy tohoto rodu nemají však nikdy tak mohutné, šídlovitou špičku prakticky vyplňující žebro, rovněž rhizoidální gemy, pokud jsou přítomny, odliší oba rody.

 


Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (3.3.2003) Převedení textu, vytvořeného v r. 1999, aktualizace.

 

Verze 1.1 (8.3.2003) Doplnění textu.