Homalia (Brid.) Bruch. & Schimp. – zploštělec

Rostliny malé až poměrně robustní, zelené, žlutozelené až hnědozelené, ± lesklé, formující zploštělé, nízké, často dosti rozlehlé polštáře. Primární lodyhy přitisklé k substrátu, sekundární lodyhy rozprostřené, nepravidelně až téměř pérovitě zpeřené, s častými šlahounovitými výběžky, na příčném řezu oválné, bez středního svazku, vnější kůru tvoří 3 - 6 vrstev silně ztlustlých buněk. Pseudoparafylie přítomny nebo chybí. Parafylie nejsou vyvinuty. Listy na primární lodyze redukované, šupinovité, na sekundární lodyze jsou asymetrické, ploché, široce vejčité, obvejčité nebo až téměř okrouhlé, ploše rozložené, ve špičce jsou zaoblené, tupé, krátce ostře zašpičatělé nebo s nasazenou krátkou špičkou. Listy sekundárních lodyh podobné větevním. Čepel s plochým nebo místy s ohrnutým okrajem, nahoře nepravidelně pilovitá nebo zubatá, dole až téměř celokrajná, krátce sbíhavá, někdy na jedné straně ouškatá. Žebro u jediného našeho druhu jednoduché, dosahující 1/2 až 4/5 délky listu. Buňky ve špičce listu krátce kosníkovité až isodiametrické nebo okrouhlé, tlustostěnné, vzácně tečkované; buňky ve středu čepele krátce kosníkovité, zaobleně šestiboké až krátce čárkovité nebo zaobleně čtvercové, tlustostěnné; bazální jsou krátce obdélníkové, tečkované. Na křídlech slabě odlišená skupina čtvercových až krátce obdélníkových buněk. Gametangia umístěna bočně na sekundárních lodyhách a větvích. Perichaetiální listy vejčité, na bázi pošvaté, postupně nebo náhle od středu zúžené do ostře nebo široce kopinaté špičky.

Dvoudomý nebo jednodomý (autoický, synoický).

Štět tenký, prodloužený, za sucha křivolaký, hladký. Tobolka přímá nebo slabě nachýlená, vejčitá nebo válcovitá. Prstenec tvořen 1 řadou velkých opadavých buněk. Vnější obústí z 16 kopinatých, žlutých nebo hnědých lemovaných zubů, na bázi vně s příčnými lamelami, nahoře papilnatých a hyalinních. Vnitřní obústí tvoří 16 kýlnatých, perforovaných, bledě žlutých zubů, které jsou stejně dlouhé nebo mírně kratší jako zuby vnější, dole hladké i papilnaté nebo celé papilnaté, bazální membrána vysoká (dosahuje 1/3 až 1/2 délky zubů), brvy většinou dobře vyvinuté, v počtu 2 - 4 mezi zuby, uzlovité nebo s přívěsky, jen někdy rudimentární. Víčko dlouze zobanité. Čepička kápovitá, lysá. Výtrusy malé, žluté, papilnaté.

Rod má 6 druhů rozšířených hlavně v temperátních a subtropických oblastech severní polokoule, v Evropě zastoupen 3 druhy.

Literatura: He S. (1997): A revision of Homalia (Musci: Neckeraceae). J. Hattori Bot. Lab. 81: 1–52.

Homalia trichomanoides (Hedw.) Brid. – zploštělec sleziníkový

Středně veliké, až 7 cm dlouhé, světle zelené rostliny. Výhonky i s listy 2,5 - 3,0 mm široké, na koncích obvykle střechovitě sklopené. Pseudoparafylie chybí. Listy na sekundárních lodyhách a větvích 0,5 - 0,8 × 1,1 - 1,8 mm, široce vejčité až obvejčité nebo z užší báze široce jazykovité, široce hrotité až zaoblené, na okraji nahoře nepravidelně drobně pilovité nebo zubaté, dole téměř celokrajné, často dole na jedné straně ohrnuté, na druhé straně báze list pak krátce sbíhá. Buňky v horní části listu okrouhle šestiboké až krátce kosníkovité, 6,0 - 10,0 × 6,5 - 10,0 µm, buňky uprostřed listu vřetenovité až krátce čárkovité, 7 - 10 × 25 - 50 µm.

U nás jednodomý (autoický nebo synoický).

Štět 1,0 - 1,3 cm, žlutý nebo žlutohnědý. Tobolka ± válcovitá, 0,7 - 1,0 × 1,3 - 2,3 mm. Zuby vnějšího obústí až 0,6 mm vysoké, zuby vnitřního obústí ± stejně vysoké jako vnější, bazální membrána 0,15 - 0,20 mm vysoká, brvy uzlovité, někdy rudimentární nebo pomíjivé. Výtrusy 11 - 14 µm.

Ekologie: především na kůře stromů, zejména na jejich bázích, a na tlejícím dřevě, častý také na vlhkých skalách a kamenech.

Rozšíření: Česká rep.: poměrně hojně od nížin až do hor.
Celkové: nejrozšířenější druh rodu. Roste ve větší části Evropy, na Kavkaze, v Asii (stř., jihových. a vých.) a v Severní Americe.

Variabilita: v Evropě roste jen var. trichomanoides, která je ale velmi proměnlivá především ve tvaru listů, utváření jejich špiček a v délce žebra, a to i v rámci jednoho sběru.

Možné záměny: podobně vypadající naši zástupci rodu Neckera mají v listech velmi krátké a dvojité žebro. Jinak se ale oba rody liší především stavbou vnitřního obústí, které je u rodu Neckera různým způsobem redukované, u rodu Homalia dokonale vyvinuté.

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (10.1.2007): Vytvoření textu.