Autor: Z. Hradílek
Verze: 2.0 (23.2.2009)
Funaria Hedw. – zkrutek
Malé až středně veliké mechy, tvoří volné nebo husté nízké trsy i jednotlivě rostoucí.
Lodyhy krátké, zpravidla nevětvené nebo větvené při bázi, na průřezu oválné, se středním svazkem.
Dolní listy menší, oddálené, horní poupátkovitě nahloučené na vrcholu lodyhy, nelemované nebo s 1 (– 3) řadami delších a užších okrajových buněk, ploché nebo vyduté až široce vehnuté, kopinaté až vejčité, ostře zašpičatělé až šídlovité, celokrajné nebo zubaté. Žebro končí před špičkou nebo vybíhá. Buňky obdélníkové, nepravidelně šestiboké až protáhle šestiboké nebo kosníkovité, v dolní polovině listu delší.
Jednodomý, autoický.
Sporofyty časté. Štět prodloužený až velmi dlouhý, přímý nebo před dozráním tobolky obloukovitě sehnutý, později opět přímý, za sucha zkroucený.
Tobolka hruškovitá, nachýlená, vodorovná až převislá, vyhrblá, zřetelně krkatá, k ústí zúžená. Po vypadání výtrusů podélně rýhovaná, vzácněji hladká. Čepička kápovitá, nafouklá, dlouze zobanitá, dlouho vytrvává. Víčko ploše vyduté (někdy s mamilou) až kónické, buňky ve spirálních řadách. Prstenec loupavý, z velkých buněk, někdy chybí. Buňky exothecia čtyřboké až protáhle šestiboké, tlustostěnné. Dvojité obústí dokonale vyvinuto, hluboce vetknuté. Zuby vnějšího obústí (16) úzce kopinaté až šídlovité, dole vně příčně rýhované nahoře papilnaté. Zuby vnitřního obústí stejně dlouhé nebo kratší až rudimentární, brvy chybí.
Kosmopolitně rozšířený druhově bohatý rod (okolo 80 druhů). V Evropě zastoupen asi 7 druhy.
Literatura:
Crundwell A. C. & Nyholm E., 1974. Funaria muhlenbergii and related European species. Lindbergia 2: 222–229.
Erzberger P., 2002. Funaria muhlenbergii and Funaria pulchella (Funariaceae, Bryophyta) in Hungary. Studia Botanica Hungarica 33: 47–63.
|
1a |
Lodyhy až 1 cm vysoké; štět 2 – 5 cm dlouhý; tobolka ve zralosti celá rýhovaná; prstenec odpadavý; zuby obústí spirálně zatočené. Listy krátce zašpičatělé, perichaetiální na okraji v horní polovině široce vehnuté. Převážně na ruderalizovaných místech. Hojný druh. |
|
|
1b |
Lodyhy menší; štět do 1 cm dlouhý; tobolka jen v krkaté části rýhovaná, jinak hladká; prstenec chybí, příp. neodpadává; zuby obústí přímé, špičkami dovnitř vehnuté. Listy s ± dlouhou šídlovitou špičkou, ploché. Na ± přirozených stanovištích. Velmi vzácné druhy. |
2 |
| 2a | Listy v horní polovině na okraji vystupujícími buňkami zřetelně až ostře zubaté, okrajové buňky obvykle delší a užší než jsou buňky v další přiléhající řadě a vytvářejí tak jakýsi náznak lemu, délka terminální buňky listové špičky do 450 µm; štět 7 – 11 mm dlouhý; tobolka ca 3 mm dlouhá, protáhle hruškovitá, s 43 – 100 průduchy. | |
| 2b | Listy v horní polovině téměř celokrajné nebo vystupujícími buňkami jen velmi tupě a nezřetelně vroubkované, okrajové buňky se obvykle šířkou neliší od další přiléhající řady, délka terminální buňky listové špičky do 280 µm; štět 5 – 8 mm dlouhý; tobolka ca 2 mm dlouhá, skoro kulovitě hruškovitá, s 19 – 42 průduchy. |
Funaria hygrometrica Hedw. – zkrutek vláhojevný (zkrutek vláhojemný)
Světle zelené poupátkovité mechy. Lodyhy od několika milimetrů až do 2 cm vysoké, většinou však menší. Listy široce vejčité nebo vejčitě kopinaté, 1,0 – 1,5 × 2,0 – 3,0 mm, krátce zašpičatělé, špičkami přilehlé ke štětu, vyduté, v horní polovině široce vehnuté, celokrajné, jen někdy perichaetiální listy ve špičce nezřetelně zubaté. Žebro mizí ve špičce nebo krátce vybíhá. Buňky čepele 35 – 50 (– 56) × 62 – 90 (– 100) µm.
Štět 2 – 5 cm dlouhý, žlutý, později červenohnědý, nejdříve obloukovitě sehnutý, později přímý, silně zkroucený.
Tobolka nachýlená až vodorovná nebo převislá, hruškovitá, asymetrická, rýhovaná, po vyprázdnění hnědá. Víčko široké, ploše vyklenuté, oranžově obroubené. Prstenec ze 2 – 3 řad velkých buněk, loupavý. Zuby vnějšího obústí spirálně zatočené, po stranách nahoře se zřetelně vyčnívajícími příčnými ventrálními lamelami, špičkami splývají v malý diskovitý, síťovitý útvar.
Ekologie: na ruderalizovaných a disturbovaných místech všech typů (pole, zahrady, pustá místa, okraje cest, stará ohniště, škvárová hřiště, skleníky, spáry a koruny zdí) na hlíně a v hlinitých štěrbinách skal, nitrofilní druh.
Rozšíření: Česká rep.:
velmi rozšířený a hojný druh zejména v okolí sídel, na vhodných místech od
nížin až do nejvyšších poloh.
Celkové: kosmopolitní druh.
Variabilita: velmi variabilní mech, proměnlivý je celkový vzrůst rostlin, délka štětu a hlavně znaky na gametofytu (utváření špičky, zubatost listů, velikost buněk, délka žebra).
Možné záměny: za přítomnosti sporogonu snadno poznatelný druh.
Funaria muhlenbergii Turner – zkrutek Mühlenbergův (zkrutek zubatý)
Syn.: Entosthodon muhlenbergii (Turner) Fife, Funaria dentata Crome, Funaria calcarea Wahlenb., Funaria mediterranea Lindb.
Malé, světle zelené, za sucha až sivě zelené rostliny, později tmavnoucí.
Lodyhy do 5 mm vysoké, většinou ale jen 2 – 3 mm.
Horní listy vejčité, vejčitě kopinaté až obvejčité, za sucha špičkami přímo až šikmo odstávající, 0,6 – 1,3 × 1,7 – 3,5 mm, ostře a poměrně náhle zašpičatělé v 0,4 – 0,8 mm dlouhou, vláskovitou špičku, s koncovou buňkou 250 – 450 µm dlouhou, listy na okraji s 1 řadou poněkud užších buněk, ploché nebo ve špičce široce vehnuté, od středu až do špičky tupě nebo ostře zubaté. Žebro končí ve špičce nebo před ní. Horní buňky listové 35 – 55 × 48 – 77 µm.
Ekologie: na výslunných skalních a stepních stráních, vzácněji na polích, vždy na holých a především vápnitých půdách, mezi drny trav, na prsti ve skalních štěrbinách.
Rozšíření: Česká rep.:
(srov. Hradílek, Bryonora, 42: 6 – 10, 2008). V teplých a xerotermních oblastech vzácně; v minulosti u Tišnova a v Pavlovských vrších, recentně doložen ze Štramberka.
Celkové: Evropa, sev. Afrika, Makaronésie, Malá Asie, Sýrie, Kavkaz, Střední Asie, Sibiř, Dálný Východ, Severní Amerika.
Variabilita: variabilní je zejména tvar a délka šídlovité špičky, zubatost okraje listového i délka žebra.
Možné záměny: Entosthodon
fascicularis – má přímou tobolku, listy mají kratší špičku.
Funaria pulchella – viz klíčové znaky.
Funaria pulchella H. Philib. – zkrutek spanilý (zkrutek středomořský)
Syn.: Funaria calcarea subsp. pulchella (H. Philib.) Kindb., Entosthodon pulchellus (H. Philib.) Brugués, Funaria mediterranea auct.
Malé, ve srovnání s F. muhlenbergii ještě o něco menší rostliny, v mládí živě zelené barvy, později tmavnoucí. Velmi podobný předchozímu druhu. Lodyhy 2 – 4 mm dlouhé. Horní listy přímo až šikmo odstálé, 0,6 – 1,1 × 2,0 – 3,0 mm, široce vejčité až obvejčité, náhle zašpičatělé v 0,5 mm dlouhou, vláskovitou špičku s koncovou buňkou do 280 µm (ale často kratší). Listy ploché nebo ve špičce široce vehnuté, celokrajné nebo od středu až do špičky nezřetelně tupě vroubkované, na okraji většinou bez poněkud užších buněk. Žebro tenké, končí ve špičce nebo před ní. Buňky listové 12 – 22 × 30 – 60 µm, nahoře šestiboké, dolní protáhle čtyřboké.
Štět 0,5 – 0,8 cm, v době zralosti přímý, červený. Tobolka kulovitě hruškovitá, 2 mm dlouhá, nachýlená, ve zralosti za sucha zpravidla rýhovaná jen na krkaté části, jinak hladká. Exothecium s 19 – 42 průduchy. Víčko nízké konické. Zuby exostomu přímé nebo jen nezřetelně spirálně zahnuté, zuby endostomu slabě vyvinuté. Výtrusy 20 – 25 (– 28) µm, jemně papilnaté.Ekologie: prakticky shodná s předcházejícím druhem, tj. výslunné skalní a stepní stráně, vždy na holých a především vápnitých půdách, mezi trsy trav, na prsti ve skalních štěrbinách.
Rozšíření: Česká rep.:
(srov. Hradílek, Bryonora, 42: 6 – 10, 2008). Velmi vzácně v teplých a xerotermních oblastech; v minulosti České středohoří (Kalvárie a Vendula u Velkých Žernosek), recentně doložen z NP Podyjí.
Celkové: Evropa, sev. Afrika, Makaronésie, Malá Asie, Sýrie, Kavkaz, Střední Asie, Sibiř, Severní Amerika.
Variabilita: variabilní je zejména tvar a délka šídlovité špičky, zubatost okraje listového i délka žebra.
Možné záměny: Entosthodon
fascicularis – má přímou tobolku, listy mají kratší špičku.
Funaria muhlenbergii – viz klíčové znaky.
Pozn. 1: Funaria microstoma Bruch ex Schimp. – druh byl mylně publikován (Podpěra, Verh. Zool.–Bot. Ges. Wien 54: 507-515, 1904) ze Šumavy (Plechý), tento údaj se vztahuje k běžnému druhu Funaria hygrometrica.
Poznámky k verzi:
Verze: 1.0 (25.2.2004): Vytvoření textu.
Verze: 2.0 (23.2.2009): Přepracování textu, zařazení druhu F. pulchella.