Campylophyllum (Schimp.) M. Fleisch. – mechovec

Syn.: Hypnum subg. Campylophyllum Schimp., Campylium subg. Campylidium Kindb.

Rostliny většinou drobné, žlutohnědé, žlutozelené až hnědavé, vzácně i zelené, tvoří obvykle husté koberce či polštáře.

Lodyhy nepravidelně až téměř pravidelně zpeřeně větvené, bez hyalodermis. Lodyžní kůra v 1 – 2 (– 3) vrstvách z drobných, tlustostěnných buněk, ostatní buňky spíše tenkostěnné. Centrální svazek přítomen nebo chybí. Rhizoidy nevětvené nebo větvené, vyrůstající poblíž báze listů. Parafylie kopinatě čárkovité nebo oválné, mohou i chybět. Pseudoparafylie vláknité až kopinaté či úzce oválné, někdy nepravidelné. Axilární vlásky tvořeny 1 – 6 hyalinními buňkami, bazální buňka nahnědlá.

Lodyžní listy oddálené, 0,4 – 1,0 mm dlouhé, široce oválné až srdčité, postupně zúžené do dlouhé, žlábkovité špičky, od lodyhy odstávající až kostrbatě odstávající, přímé až zakřivené, celokrajné nebo jemně pilovité, nejvýše na bázi řáskaté, okraj plochý, nejvýše u báze poněkud vehnutý. Žebro krátké a dvojité, nikdy nepřesahující asi 30 % délky listu, na hřbetní straně často končí trnovitě. Větevní listy menší a užší než lodyžní listy.

Buňky protáhle šestiboké až čárkovité, se stěnami ztlustlými, většinou tečkované. Křídelní buňky více či méně četné, obdélníkové, 8 – 16 µm široké, vytvářející široce oválnou, někdy podél spodního okraje listu sbíhavou skupinu.

Autoické druhy. Perigonia laterální, perigoniální listy postupně či náhle zúžené, krátce zašpičatělé, celokrajné nebo jemně pilovité. Perichaetia laterální, perichaetiální listy přímo odstávající, z oválně trojboké báze pozvolna nebo náhle zúžené, řáskaté, žebro poměrně silné, jednoduché nebo dvojité, končící zhruba mezi 25 – 60 % délky listu.

Štět purpurový. Tobolka oválná, zakřivená, horizontální. Prstenec opadavý, tvořený 2 – 4 řadami buněk. Víčko kuželovité.

Obústí dvojité; zuby exostomu žlutohnědé, 400 – 500 × 75 – 80 µm, příčně přehrádkované v dolní, papilnaté v horní části; zuby endostomu žlutavé, s bazální membránou do 33 – 55 % výšky endostomu, papilnaté v horní části, ve spodní části často hladké. Brvky 0 – 3, zhruba stejně dlouhé jako zuby endostomu.

Výtrusy 8 – 18 µm, jemně papilnaté.

Rod asi s 11 druhy, v Evropě i na našem území 3 druhy.

Klíč k určení druhů:

Campylophyllum calcareum (Crundw. & Nyholm) Hedenäs – mechovec vápencový

Syn.: Campylium calcareum Crundw. & Nyholm, Campylidium calcareum (Crundw. & Nyholm) Ochyra, Campylium polymorphum sensu Pilous, Campylium sommerfeltii auct. europ., Chrysohypnum sommerfeltii auct. europ.

Rostliny v řídkých polštářích, žlutavé až žlutozelené.

Lodyhy poléhavé, nepravidelně, někdy až téměř pravidelně zpeřené větvené, 1,5 – 3,0 cm dlouhé, větve obvykle vystoupavé, tenké a pozvolna zašpičatělé. Lodyhy na průřezu okrouhlé, asi 120 – 150 µm široké, centrální svazek redukován na několik buněk. Rhizoidy poměrně hojné. Parafylie chybějí. Axilární vlásky s 1 – 2 buňkami.

Lodyžní listy odstávající, v mládí i poněkud jednostranné, asi 0,6 – 1,0 mm dlouhé a 0,2 – 0,4 mm široké, ze srdčité báze náhle kopinatě štětinovité, celokrajné nebo pouze na bázi jemně pilovité, špička tvoří až 60 – 75 % délky listu. Žebro chybí nebo je velmi krátké a dvojité, pouze na bázi listu. Větevní listy štíhlejší a poněkud menší, asi 0,8 – 0,9 mm dlouhé a 0,2 – 0,3 mm široké.

Buňky listové čárkovité, 20 – 50 × 6 –9 µm, hladké; křídelní buňky čtvercové nebo krátce obdélníkové, slabě nažloutlé, zaujímají asi 40 – 55 % báze listu.

Autoický druh.

Štět asi 1,2 – 2,2 cm dlouhý, červenavý, v horní části oranžový až žlutý. Tobolka téměř vodorovná, vyklenutá, 1,5 – 2,0 mm dlouhá a asi 0,7 – 0,9 mm široká. Víčko kuželovité.

Výtrusy 10 – 14 µm, světle hnědavé, jemně papilnaté.

Ekologie: typický kalcifyt, osidlující spíše stinné, nepříliš vlhké vápencové skály a vápenitou půdu.

Rozšíření: Česká rep.: České Budějovice (Vyšenské kopce), Český kras, Brdy, Písek, Plzeňsko, Kladensko, Lounsko, Polabí, Český ráj, Krkonoše, Orlické hory, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník, Pavlovské vrchy.
Celkové: Evropa.

Variabilita: nepříliš variabilní druh.

Možné záměny: hlavně s druhem C. sommerfeltii – viz tento druh.

Campylophyllum halleri (Hedw.) M. Fleisch. – mechovec Hallerův

Syn.: Hypnum halleri Hedw., Campylium halleri (Hedw.) Lindb., Chrysohypnum halleri (Hedw.) G. Roth

Rostliny tvoří husté, ploché, tmavozelené, žlutozelené až hnědozelené, ve stáří až černavé, někdy poněkud lesklé, dosti husté polštáře.

Lodyhy poléhavé, nepravidelně větvené, větve poměrně krátké (2,5 – 3,5 mm dlouhé), vystoupavé, někdy zakřivené. Lodyhy na průřezu okrouhlé, asi 300 – 350 µm, korové buňky v 1 – 2 řadách, tenkostěnné, centrální svazek přítomen. Rhizoidy poměrně hojné, hrubě papilnaté. Kopinaté až oválné, někdy čárkovité parafylie přítomny. Pseudoparafylie lupenité. Axilární vlásky tvořené 2 – 6 buňkami.

Lodyžní listy hustě nahloučené, kostrbatě odstávající, 0,7 – 1,0 mm dlouhé a 0,5 – 0,6 mm široké, ze široce vejčité až téměř okrouhlé báze náhle zúžené v kopinatou špičku zaujímající asi 30 – 45 % délky listu, okraje jemně pilovité. Žebro chybí nebo je krátké a dvojité (obvykle maximálně do 5 % délky listu). Větevní listy téměř stejného tvaru i velikosti.

Buňky se stěnami ztloustlými, 30 – 60 × 4 – 6 µm, hladké, na poněkud sbíhavých křídlech menší skupina (asi 20 – 35 % báze listu) téměř čtvercových křídelních buněk.

Autoický druh.

Štět 1,0 – 1,5 cm dlouhý, zakřivený, purpurový, v horní části levotočivě zkroucený. Tobolka nachýlená až vodorovná, slabě zakřivená, asi 1,6 – 1,8 mm dlouhá a 0,7 – 0,8 mm široká. Víčko kuželovité.

Zuby exostomu přehrádkované na bázi, jemně papilnaté v horní části. Brvky stejně dlouhé jako zuby, 1 – 3.

Výtrusy 10 – 15 µm, žlutohnědé, jemně papilnaté.

Ekologie: typický kalcifyt, obvykle na stinných (i suchých) vápencových skalách v horách.

Rozšíření: Česká rep.: Krkonoše, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, uvádí se i z Brd.
Celkové: holarktický druh.

Variabilita: málo variabilní druh.

Možné záměny: vzhledem k hustě nahloučeným, silně kostrbatě odstávajícím listům téměř vyloučena (druh připomíná spíše miniaturní Rhytidiadelphus squarrosus).

Campylophyllum sommerfeltii (Myrin) Hedenäs – mechovec Sommerfeltův

Syn.: Hypnum sommerfeltii Myrin, Campylium sommerfeltii (Myrin) Lange, Campylidium sommerfeltii (Myrin) Ochyra, Campylium hispidulum var. sommerfeltii (Myrin) Lindb., Campylium hispidulum auct. europ., Chrysohypnum sommerfeltii (Myrin) G. Roth

V mnoha znacích shodný s druhem C. calcareum a mnohdy obtížně odlišitelný; odlišuje se především delší listovou špičkou (asi 40 – 50 % délky listu), dále i poněkud delším žebrem (obvykle vždy přítomné, dosahující až do 20 % délky listů), slabě papilnatými buňkami na bázi listu a méně početnými křídelními buňkami.

Sporofyty obou druhů zcela shodné.

Ekologie: převážně na tlejícím dřevě v horách, uvádí se vzácně i na vápenité zemi či na skalách nižších polohách.

Rozšíření: Česká rep.: Šumava, Tábor, Český kras, Jizerské hory, Krkonoše, na Moravě (Králický Sněžník, Rychlebské hory, Hrubý Jeseník aj.) porůznu.
Celkové: Severní Amerika, Mexiko, Evropa, Asie.

Variabilita: málo variabilní druh.

Možné záměny: C. calcareum – odlišnosti viz popis druhu.

Poznámka: údaje o výskytu druhu Campylophyllum hispidulum (Brid.) Hedenäs (= Campylium hispidulum) na našem území se vztahují na předešlý druh nebo na C. calcareum; druh C. hispidulum v Evropě neroste.