Campylium (Sull.) Mitt. – zelenka

Syn.: Hypnum sect. Campylium Sull., Hypnum sect. Stellata Brid., Campylium sect. Stellata Kindb.

Drobné až středně velké rostliny, obvykle žlutozeleně, hnědozeleně, stinné formy též čistě zeleně zbarvené.

Lodyhy poléhavé až vystoupavé, nepravidelně až zpeřeně větvené, zřídka též nevětvené. Lodyha bez hyalodermis, lodyžní kůra 1 – 2-vrstevná, tvořená malými, tlustostěnnými buňkami, dřeň z velkých, tenkostěnných buněk, bez centrálního svazku nebo s nepatrným centrálním svazkem. Rhizoidy větvené, častější poblíž úponu listů, někdy tvoří tomentum. Parafylie úzce trojboké či kopinaté, někdy chybějí. Pseudoparafylie kopinaté, trojboké. Axilární vlásky z 1 – 5 buněk a bazální pigmentované buňky.

Lodyžní listy oválné, srdčitě oválné až zaobleně trojboké, 1 – 3 mm dlouhé, od lodyhy odstávající, kostrbatě odstávající až poněkud jednostranné, postupně či náhle zúžené v kratší či delší špičku, poněkud vyduté, na okraji neohrnuté, obvykle celokrajné. Žebro jednoduché či dvojité, krátké, končí v dolní části listu. Větevní listy poněkud menší a užší než lodyžní listy.

Buňky čárkovité, tenkostěnné nebo tlustostěnné, někdy tečkované; křídelní buňky četné, krátce obdélníkové až čtvercové, bezbarvé, vytvářející zřetelnou, oválnou, neostře oddělenou skupinu poblíž spodního okraje listů, většinou nedosahující k žebru a nesbíhavou po lodyze.

Dvoudomé nebo autoické druhy. Perigonia postranní, perigoniální listy z rozšířené báze náhle zúžené, celokrajné. Perichaetiální listy postupně či náhle zúžené do úzké špičky, celokrajné nebo jemně pilovité, řáskaté; žebro jednoduché či dvojité, dosahující do třetiny až poloviny listů.

Štět purpurový. Tobolka válcovitá, zakřivená, nachýlená nebo vodorovná, prstenec opadavý, víčko kuželovité.

Obústí dvojité; zuby exostomu žlutohnědé, tvořené v dolní části příčně přehrádkovanými, v horní části papilnatými zuby. Endostom s vysokou bazální membránou, dosahující do 1/3 – 1/2 výšky zubů, zuby žlutavé, jemně papilnaté. Brvky 1 – 4, stejně dlouhé jako zuby endostomu.

Výtrusy 10 – 24 µm, jemně papilnaté.

Rod se 4 druhy, z nichž 2 jsou rozšířeny pouze v arktické oblasti. V Evropě všechny 4, u nás pouze 2 druhy.

Klíč k určení druhů:

Campylium protensum (Brid.) Kindb. – zelenka vápnomilná

Syn.: Hypnum protensum Brid., Campylium stellatum var. protensum (Brid.) Bryhn, Campyliadelphus protensus (Brid.) Kanda, Hypnum polymorphum Hedw., Campylium polymorphum (Hedw.) Pilous

Rostliny nejčastěji ve volných polštářích, žlutozelené nebo zlatožluté, stinné formy zelené, slabě lesklé.

Lodyhy poléhavé, 3 – 8 cm dlouhé, nepravidelně zpeřeně větvené, větve poléhavé, pozvolna zúžené. Lodyhy na průřezu zaobleně okrouhlé, 200 – 350 µm v průměru, centrální svazek tvořený několika buňkami. Někdy jsou přítomny kopinaté parafylie. Axilární vlásky tvořené 1 – 3 buňkami.

Lodyžní listy oddálené nebo vzájemně se kryjící, od lodyhy odstávající až kostrbatě odstávající, na koncích lodyh obvykle srpovitě jednostranné, 1,4 – 2,2 × 0,4 – 0,9 mm, ze široce srdčité až okrouhle trojboké báze náhle zúžené v kopinatou, žlábkovitou špičku vždy delší než báze listu (55 – 75 % délky listu), celokrajné. Žebro krátké, jednoduché či dvojité, často i chybí. Větevní listy podobné, 1,0 – 1,6 × 0,3 – 0,6 mm, dlouze zašpičatělé.

Buňky čárkovité se stěnami ztloustlými, 36 – 80 × 6 – 8 µm. Křídelní buňky nepravidelně čtvercové, tvořící oválnou, nesbíhavou skupinu žlutavých, 15 – 30 µm širokých buněk.

Dvoudomý druh.

U nás velmi vzácně plodný. Štět až 2 cm dlouhý. Tobolka zakřivená, asi 2 – 3 mm dlouhá a 1 mm široká, víčko kuželovité.

Výtrusy 12 – 18 µm, téměř hladké.

Ekologie: v lesních bažinách, slatinách, vlhkých lesích, obvykle na bazickém substrátu, rovněž na borce stromů. Na rozdíl od následujícího druhu spíše na stinných místech.

Rozšíření: Česká rep.: okolí Prahy, Kokořínsko, Brdy, Polabí, Pojizeří, Krkonoše, Náchodsko, na Moravě hojnější. Přesné rozšíření nedokonale známé; tento druh nebyl vždy správně odlišován od následujícího druhu.
Celkové: Severní Amerika, Evropa, Asie.

Variabilita: nepříliš variabilní druh.

Možné záměny: velmi často s druhem C. stellatum – viz klíčové znaky. Záměna s rodem Campylophyllum nepravděpodobná, druhy tohoto rodu jsou mnohem drobnější (lodyžní listy pod 1 mm dlouhé) aj.

Campylium stellatum (Hedw.) Lange & C.E.O. Jensen – zelenka hvězdovitá

Syn.: Hypnum stellatum Hedw., Campyliadelphus stellatus (Hedw.) Kanda

Rostliny ve žlutozelených nebo zlatožlutých až žlutohnědých, zřídka zelených polštářích, mnohdy jednotlivé rostliny v polštářích jiných mechorostů; habitem podobné předešlému druhu, pouze statnější.

Lodyhy spíše vystoupavé, 5 – 10 cm dlouhé, nepravidelně (obvykle nikoliv zpeřeně) větvené, větve vystoupavé, většinou náhle ukončené; kostrbatě odstávající listy na konci lodyh a větví způsobují hvězdovitý vzhled. Rhizoidy vzácné až hojné. Parafylie chybějí. Axilární vlásky tvořené 1 – 4 buňkami.

Lodyžní listy kostrbatě odstálé, 2,2 – 3,0 × 1,0 – 1,2 mm, ze široce vejčité báze pozvolna zašpičatělé, ploché, špička tvoří asi 33 – 65 % délky listu. Žebro krátké, dvojité nebo chybí. Větevní listy podobné lodyžním, poněkud menší.

Buňky stejné jako u C. protensum.

Dvoudomý druh.

Štět 2,5 – 3,5 cm. Tobolka podlouhle válcovitá, zakřivená, 2,5 – 3,0 mm dlouhá a 1,0 – 1,3 mm široká, pod ústím zúžená. Víčko kuželovité.

Zuby exostomu 700 – 800 µm dlouhé a asi 100 – 150 µm široké, žlutavé, papilnaté; zuby endostomu téměř hladké, asi 200 – 300 µm.

Výtrusy 14 – 18 µm, žlutavé, jemně papilnaté.

Ekologie: rašelinné a slatinné louky, vlhké skály (hlavně bazické), pramenitá místa apod.

Rozšíření: Česká rep.: porůznu na vhodných stanovištích po celém území.
Celkové: Severní Amerika, střední Amerika (Mexiko, Guatemala, Haiti), Evropa, Asie, Nový Zéland.

Variabilita: dosti variabilní druh. Vytváří řadu stanovištních modifikací odlišných habitem, velikostí, množstvím rhizoidů apod.

Možné záměny: s předešlým druhem; štíhlé formy se mohou podobat i druhu Campyliadelphus chrysophyllus, který se odlišuje jednoduchým, asi do poloviny listu zasahujícím žebrem, výskytem obvykle na suchých místech apod. Odlišení od druhů rodu Campylophyllum již ve velikosti (viz C. protensum).