Anastrepta (Lindb.) Schiffn. – omšenka

Řídké porosty obvykle tmavozelených, zelenohnědých až hnědých, vzácně zelených rostlin na lesní půdě.

Lodyhy vzpřímené, nejvýše vystoupavé, často se zakřivenými vrcholy, 2 – 15 cm dlouhé, nevětvené nebo terminálně (typ Frullania) nebo laterálně-interkalárně (typ Plagiochila) větvené; stolony chybějí. Rhizoidy početné, roztroušené po zadní straně lodyhy.

Listy střídavé, šikmo podloženě vetknuté, zadním zakřiveným okrajem listů příčně vetknuté a lodyhu zčásti objímající, oválné, široce oválné až vejčité, mělkým zářezem rozdělené (nejvýše do 0,3 délky listu) na dva tupé nebo přišpičatělé, široké laloky, přední okraj listů dlouze sbíhavý, zadní okraj listů ohrnutý. Spodní listy zřetelné pouze na vrcholcích lodyh, drobné, kopinaté, skryté ve spleti rhizoidů.

Buňky tenkostěnné s rohovými ztluštěninami, 15 – 20 × 25 – 30 µm. Kutikula téměř hladká, poblíž báze listů jemně papilnatá. Siličná tělíska po 3 – 15 v buňkách, kulovitá nebo široce oválná, 3 – 7 × 2 – 4 µm, většinou hyalinní, někdy s nápadnou krůpějí uvnitř (ocelátní).

Nepohlavní rozmnožování pomocí 1 – 2-buněčných, hranatých, obvykle červenohnědých gem velikosti asi 20 – 25 µm.

Dvoudomý druh. Androecea terminální a interkalární, samčí obalné listy podobné listům sterilních rostlinek, mírně vyduté, na hřbetní straně s jedním zubem, v paždí s 1 – 2 antheridii. Gynaecea terminální, samičí obalné listy téměř nevykrojené, se zvlněnými okraji a s jedním zubem. Brakteoly oválné, kopinaté či jazykovité, spojené s jedním obalným listem, nedělené nebo dvoulaločné. Periant obvejčitý nebo hruškovitý, v horní části 5 – 7hranný, směrem k ústí stažený v několik oddáleně zubatých laloků.

Sporofyt velmi vzácný. Štět tvořen stejnými buňkami, na průřezu až 10 buněk široký. Tobolka vejčitá či oválná, se stěnou 5-vrstevnou. Výtrusy jemně papilnaté, 8 – 11 µm; mrštníky asi 7 – 8 µm široké.

Monotypický rod.

Anastrepta orcadensis (Hook.) Schiffn. – omšenka ohrnutá

Popis viz popis rodu.

Ekologie: obvykle na humusu silikátových, vzácně i vápencových skal nebo přímo na skalách většinou pouze v montánním pásmu.

Rozšíření: Česká rep. (cf. Duda, Čas. Slez. Muz., ser. A, 30: 1 – 7, 1981): roztroušeně v hraničních pohořích republiky (hojněji na Šumavě), vzácně také na Českomoravské vrchovině (Pasecká skála u Studnice na Žďársku).
Celkové: severozápadní pobřeží Severní Ameriky, západní část Evropy (od Norska po Itálii), Himálaj, Čína, Japonsko, Havajské souostroví.

Variabilita: nepříliš variabilní druh.

Možné záměny: prakticky vyloučena, charakteristické postavení listů s mělkým zářezem jsou jedinečné charakteristiky.

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (24.1.2005): Vytvoření textu.

Verze 2.0 (23.10.2017): Přesun druhu do čeledi Anastrophyllaceae, doplnění textu.