Ginkgophyta – jinany

Charakteristika

Vegetativní orgány

Růstová architektura a anatomie dřeva připomíná jehličnany. Velké (až 30 m vysoké) opadavé stromy s tenkými větvemi. Pyknoxylický typ dřeva.

Listy vyrůstají na brachyblastech, jsou ploché, u recentního zástupce mají klínovitý tvar a dichotomickou žilnatinu. U fosilních zástupců často značně členěné. Mezi žilkami někdy vyvinuty siličné kanálky.

Reprodukční orgány

Rostliny dvoudomé. Určení pohlaví je chromozomální, samčí karyotyp má heteromorfní pár chromozómů.

Samčí strobily připomínají jehnědy. Na ose vyrůstají v řídké nepravidelné spirále. Obvykle nesou 2 mikrosporangia, která obsahují v době zralosti čtyřjaderná pylová zrna s typickou rýhou.

Nahá vajíčka vyrůstají obvykle po dvou na dlouhých stopkách. U fosilních zástupců sporangiofory nesly často více vajíček.

Gametofyt

Z pylových zrn vyrůstá láčka haustoriálního typu. Zachovány jsou 2 prothaliové buňky, sterilní buňka a spermatogenní buňka, která nakonec uvolňuje 2 velké (ca 0,1 mm) pohyblivé polyciliátní spermatozoidy.

Samičí mnohobuněčný zárodečný vak je unikátní mezi semennými rostlinami, protože obsahuje chlorofyl. Za zralosti se ve vrcholové části u mikropyle vyvíjejí obvykle 2 archegonia.

Opylení probíhá obvykle prostřednictvím polinační kapky větrem, oplození proběhne obvykle až několik měsíců po opylení, většinou až po opadu semen..

Semena

Středně velká (ca 2 cm v průměru), osemení rozděleno na vnitřní pevnou sklerotestu a vnější dužnatou zapáchající sarkotestu (? původně endozoochorie, plazi).

Historie

Starobylá skupina, jistě již zastoupena ve sporním permu. Bohatý rozvoj od triasu do křídy. První fosilní nálezy rodu Ginkgo pocházejí z již z jury.

Ekologie a rozšíření

Jediný recentní zástupce Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) byl až do 17. st. neznámý pro západní svět. Tradičně pěstován v v Číně v klášterech. V roce 1956 objeven v malé přírodní populaci v JV Číně. Kdysi měl rozsáhlý areál na celé severní polokouli.

Zástupci a využití

Ginkgo biloba – okrasný strom, tradičně pěstovaný v klášterech Východu a později i Západu. Ceněn pro své předpokládané léčebné účinky, které v poslední době přicházejí značně do módy.