Tetrodontium Schwägr. – chudozubík

Velmi malé, jen několik mm vysoké poupátkovité, chudolisté, tmavě zelené až hnědozelené nebo hnědé rostliny. Rostou jednotlivě nebo ve volných shlucích. Protonema vytrvává až do zralosti rostlin, má četné dlouze stopkaté úzce čárkovité, kyjovité až vejčité nebo lopatkovité protonematální přívěsky (lístky), které jsou z 1 – 3 vrstev buněk a na okraji vystouplými buňkami jemně vroubkované nebo zoubkaté až ± celokrajné, někdy mohou být i nepravidelně rozeklané.

Lodyhy fertilních rostlin jen 0,5 – 1,0 mm vysoké, bez středního svazku, při bázi někdy s krátkými či delšími jednoduchými nebo jednoduše větvenými postranními výhonky (flagely). Lodyžní listy (často jde jen samotné obalné listy) jsou vejčitě kopinaté až kopinaté, vyduté, lesklé, ve špičce tupě hrotité až hrotité nebo ostře zašpičatělé, téměř celokrajné nebo ve špičce slabě zoubkaté. Čepel na okraji plochá. Žebro jednoduché, tenké nebo velmi krátké až chybějící. Buňky hladké, v horní části listu zaobleně čtyřboké se ztlustlými buněčnými stěnami.

Gametangia terminální. Perichaetiální listy široce vejčité, ± dlouze zašpičatělé, vnitřní jsou delší (až 1 mm) než vnější. Perigonia obdobná, jen poněkud menší.

Jednodomý, pseudodiocký.

Štět 4 – 8 mm dlouhý, přímý, hnědý až hnědočerný. Tobolka válcovitě eliptická až vejčitá, vzpřímená, pravidelná, tmavě hnědá až černá, hladká, na bázi s několika průduchy. Buňky exothecia zaobleně čtyřboké, ztlustlé až tenkostěnné. Víčko vysoce kuželovité, ostře hrotité nebo zašpičatělé. Čepička podélně rýhovaná, holá, na dolním okraji nebo až téměř ke špičce roztrhaná, kryje celou tobolku. Výtrusy hladké nebo jemně papilnaté.

Rod zahrnuje pouze asi 3 druhy a je rozšířen v celé Holarktidě s disjunkcí na Novém Zélandu.

Klíč k určení druhů

Tetrodontium brownianum (Dicks.) Schwägr. – chudozubík Brownův

Syn.: Tetraphis browniana (Dicks.) Grev., Georgia browniana (Dicks.) Müll. Hal.

Rostliny do 2 mm vysoké. Protonematální přívěsky 1,5 – 2,5 (– 3) mm dlouhé, čárkovité až úzce lopatkovité, hrotité, zaoblené nebo někdy s krátkou nasazenou špičkou, ± celokrajné, někdy rozeklané; buňky na bázi a podél středu ve 2 – 3 vrstvách, na okrajích jednovrstevné. Rostliny bez postranních výhonků. Lodyžní listy střechovitě se kryjící, přilehlé, vejčité až kopinaté, hrotité až ostře zašpičatělé. Žebro slabé, u dolních listů chybí. Buňky nepravidelně čtyřboké, ztlustlé, 9 – 13 × 15 – 28 µm.

Štět 4 – 6 (– 8) mm dlouhý. Tobolka vejčitě eliptická. Zuby obústí 0,20 – 0,35 mm vysoké. Výtrusy 14 – 16 µm.

Ekologie: stinné a vlhké dutiny silikátových skal a podklopené stěny kamenů, v inverzních soutěskách pískovcových skal v nízkých nadmořských výškách (do 500 m n.m.), vždy blízko vodě.

Variabilita: málo proměnlivý druh, kolísá velikost výtrusů a délka protonematálních přívěsků (avšak v rámci uvedeného rozpětí).

Rozšíření: Česká rep.: velmi vzácný druh (cf. Zmrhalová, Čas. Slez. Muz. Opava, A, 44: 203-216, 1995 a další nálezy – Bryonora 23: 9-10, 1999; 32: 25-26, 2003; 40: 41-43, 2007): Labské pískovce (údolí Kamenice, Křinice, Chřibské Kamenice a údolí říčky Klopot u Dolního Žlebu), Lužické hory (Horní Chřibská).
Celkové: velmi roztroušeně, stř. Evropa, Pyreneje, Britské ostrovy, Nový Zéland.

Možné záměny: podle dlouhých protonematálních přívěsků dobře rozlišitelný druh.

Tetrodontium repandum (Funck) Schwägr. – chudozubík zahnutý

Syn.: T. brownianum var. repandum (Funck) Limpr., Tetraphis repanda Funck, T. browniana var. repanda (Funck) Hampe

Vzhledem i vzrůstem podobný předchozímu druhu. Protonematální přívěsky jsou ale u tohoto druhu menší (do 0,5 mm), úzce jazykovité až vejčitě kopinaté, se zřetelnou nasazenou špičkou, na okraji ± zoubkaté, buňky obvykle v 1 vrstvě. Lodyžní listy ostře zašpičatělé, bez žebra nebo je toto jen slabě vyvinuto. Na bázi lodyhy přítomny drobně a přitiskle olistěné postranní výhonky. U sterilních rostlin jsou tyto výhonky 1,0 – 1,5 cm dlouhé a hojné, zatímco u fertilních rostlin jsou kratší a v menším množství (jejich nepřítomnost bývá využívána k odlišení druhu T. ovatum).

Tobolka eliptická, ústí tobolky zřetelně zvlněné. Zuby obústí 0,30 – 0,40 mm vysoké. Výtrusy okolo 16 µm.

Ekologie: vlhké a stinné štěrbiny a spáry nevápenatých skal (především pískovec, žula, rula, vzácně i andezit a trachyt), od středních poloh (cca 500 m n.m.) až vysoko do hor.

Variabilita: variabilní je velikost výtrusů.

Rozšíření: Česká rep.: (cf. Zmrhalová, Čas. Slez. Muz. Opava, A, 44: 203-216, 1995): vzácný druh, ale nejhojnější zástupce rodu u nás; České Švýcarsko (údolí Křinice), Lužické hory (Klíč), Krkonoše, Teplicko-Adršpašské skály, Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy (Hutyrov, Kněhyně).
Celkové: sev., záp. a stř. Evropa, Pyreneje, Britské ostrovy, Kavkaz, Japonsko, Severní Amerika.

Možné záměny: téměř shodně vypadající T. ovatum se liší prakticky jen absencí postranních  výhonků a v průměru poněkud menšími výtrusy (okolo 12 µm).

Tetrodontium ovatum (Funck) Schwägr. – chudozubík vejčitý

Syn.: T. brownianum var. rigidum (R. Hedw.) Jur., T. brownianum var. ovatum (Funck) Wijk & Margad., Tetraphis ovata Funck

Morfologicky téměř shodný s předcházejícím druhem. Liší se vlastně jen absencí postranních výhonků (flagel), ± tupě zašpičatělými listy a v průměru menšími výtrusy. Poslední 2 znaky jsou však velmi proměnlivé a pro jednoznačné určení jen stěží použitelné. Taxonomická hodnota takto pojatého druhu je sporná a vyžaduje další studium.

Ekologie: vzhledem k ojedinělému nálezu zatím o ekologii druhu na našem území prakticky nic nevíme, ale patrně je velmi podobná ekologii druhu T. repandum.

Variabilita: variabilní je velikost výtrusů.

Rozšíření: Česká rep.: historicky uváděn z Krkonoš (Bílá louka). Nově nalezen na Šumavě u Plešného jezera (Müller, Bryonora 40: 42, 2007).
Celkové: stř. a sev. Evropa, Svalbard, Severní Amerika.

Možné záměny: viz poznámku u předchozího druhu.