Tetraphis Hedw. – čtyřzoubek

Syn.: Georgia Ehrh. ex Müll. Hal.

Střední až malé, lesklé rostliny, tvoří nízké trsy nebo rozlehlé porosty. Na protonema se zakládají, široce vejčité protonematální přívěsky (lístky), které brzy po vzniku gametoforu mizí. Lodyhy protáhlé, jen v dolní části hnědě vlášenité, na průřezu zaobleně trojboké s ± homogenní korovou vrstvou tlustostěnných buněk a uprostřed se zřetelným středním svazkem. Sterilní lodyhy nevětvené, fertilní někdy s bočními výhonky. Listy za sucha vzpřímené, špičkami k lodyze přitisklé, za vlhka šikmo odstávající; čepel jednovrstevná, vejčitě kopinatá, vejčitá až široce vejčitá, ve špičce hrotitá, plochá, slabě kýlnatá. Žebro jednoduché, dlouhé, na řezu nepříliš diferencované. Buňky lodyžních listů zaobleně čtvercové až nepravidelně šestiboké, tlustostěnné, hladké, bazální mírně delší. Perichaetiální listy delší, úzce kopinaté, dlouze zašpičatělé. Uvnitř perichaetia několik parafýz. Perigonia obdobná, mírně baňkovitě zduřelá.

Vegetativně se množí pomocí diskovitých, dlouze a úzce stopkatých gem, které se tvoří ve velkém množství v pohárkovitých útvarech listového původu na vrcholech sterilních lodyh.

Jednodomý, autoický.

Štět dlouhý, hladký (T. pellucida) nebo při bázi slabě papilnatý (v Evropě nerostoucí T. geniculata), přímý nebo zalomený, vyrůstá z úzce lahvicovité pošvičky. Tobolka většinou přímá, pravidelná, válcovitá až úzce eliptická, bez průduchů, pod ústím po vyprázdnění slabě zúžená. Buňky exothecia tlustostěnné, úzce čárkovité až protáhle čtyřboké nebo kosníkovité, uspořádané v přímých nebo slabě spirálně zatočených řadách. Víčko vysoko kuželovité. Čepička zvonkovitá, rýhovaná, na povrchu hladká nebo na vrcholu zoubkatá, dole rozdřípená, kryje jen vrchol tobolky a vytrvává až do zralosti výtrusnice.

Rod má na severní polokouli cirkumpolární rozšíření a zahrnuje pouze 2 druhy; v Evropě roste jen následující druh.

Tetraphis pellucida Hedw. – čtyřzoubek průzračný

Syn.: Georgia pellucida (Hedw.) Rabenh.

Rostliny zelené až tmavě zelené, starší odspodu rezavě hnědé, tvoří téměř souvislé porosty volných nízkých trsů. Lodyhy mohou být až 3,5 cm vysoké, většinou však okolo 1 cm. Listy do 1,5 mm dlouhé, nahloučené v horních 2/3 lodyhy, na okraji ploché, celokrajné; dolní listy oddálené, šupinovité. Žebro dlouhé, končí před špičkou. Buňky čepele 12 – 20 µm. Gemy 100 – 160 µm veliké.

Štět až 1,5 cm dlouhý, přímý, hladký. Tobolka úzce válcovitá, lesklá. Zuby obústí 0,5 mm vysoké. Výtrusy 8 – 12 µm, hladké.

Ekologie: acidofyt, rostoucí na stinných místech v lesích většinou na tlejícím dřevě ve vyšším stádiu rozkladu, na vlhkých pískovcových skalách, někdy i na humusové lesní půdě.

Variabilita: prakticky jen v celkovém vzrůstu a velikostí rozmnožovacích pohárků.

Rozšíření: Česká rep.: hojný od nížiny až vysoko do hor, kde na vhodných stanovištích vystupuje až téměř k vrcholovým hřebenům.
Celkové: Evropa, Turecko, Kavkaz, Sibiř, Tibet, JV Asie, Severní Amerika.

Možné záměny: jen stěží zaměnitelný mech, i ve sterilním stavu snadno poznatelný podle hojných rozmnožovacích pohárků na koncích sterilních lodyh.
Aulacomnium androgynum má užší listy s papilnatými buňkami, rozmnožovací gemy jsou vřetenovité, umístěné v klubíčku na konci bezlisté pastopečky a nikoli v pohárku rozšířených listů jako je tomu u Tetraphis pellucida.