Platydictya Berk. – rokytnatka

Syn.: Bardunovia Ignatov & Ochyra, Amblystegiella Loeske p. pte., Amblystegium Schimp. p. pte.

Velmi drobné, světlezelené nebo žlutozelené, ± nelesklé rostliny ve volných porostech či kobercích nebo jednotlivě rostoucí mezi jinými mechorosty, Lodyhy poléhavé, nepravidelně řídce větvené, bez středního svazku a bez hyalodermis, všestranně řídce olistěné. Rhizoidy papilnaté, vyrůstající jednotlivě z paždí listů. Listy oddálené, vejčitě kopinaté až kopinaté, slabě nebo silněji vyduté, okraje ploché, zubaté jednoduchými nebo dvojitými zuby, na bázi zřetelně pilovité, v horní části jemně zoubkaté; žebro chybí nebo velmi krátké, dvojité. Buňky listů kosníkovité až protáhle kosníkovité, hladké nebo horními konci slabě vystupující, bazální krátké, obdélníkové, křídelné buňky tvoří nezřetelnou skupinu. Rozmnožovací tělíska v paždí listů jednořadá, protáhle oválná nebo kyjovitá, ze 2–4 buněk, při pohledu z distálního konce hvězdiccovitá.

Dvoudomé druhy. Štět prodloužený, tobolka přímá nebo slabě nachýlená, pravidelná, oválná. Diplolepidní obústí dokonale vyvinuté. Výtrusy drobné, téměř hladké.

Rod se dvěma druhy, v Evropě a u nás jediný.

Ignatov M.S. & Kuznetsova O.I. 2011. On the taxonomy of Myurella–Platydictya complex (Plagiotheciaceae, Bryophyta). Arctoa 20: 239–246.

Platydictya jungermannioides (Brid.) H.A. Crum – rokytnatka játrovkovitá

Syn.: Amblystegiella jungermannioides (Brid.) Giacom., Amblystegium sprucei (Bruch) Schimp.

Rostliny do 1 cm dlouhé, lodyhy málo větvené, velmi řídce oddáleně olistěné. Listy úzce kopinaté s postupně zúženou vytaženou špičkou, 0,2–0,3 × 0,06–0,12 mm, přímé nebo mírně srpovité, zejména při bázi zřetelně zubaté, zuby jednoduché. Buňky listů hladké, kosníkovité až protáhle kosníkovité, 15–25 × 7–9 µm. V úžlabí listů často tvořeny protáhle kyjovité, 2–4-buněčné, 20–35 µm dlouhé gemy. Perigonia na lodyhách nebo větvích. Perichaetiální listy ve špičce ostnitě zubaté až téměř brvité, bez žebra.

Sporofyty tvořené vzácně. Štět 0,5 cm dlouhý, červený. Tobolka ca. 0,45 × 0,90 mm, přímá nebo slabě nachýlená, pravidelná. Zuby vnějšího obústí 0,2 mm dlouhé, vnitřní kruh zubů přibližně stejně vysoký, bazální membrána 40 µm vysoká, brvy chybí. Výtrusy (7–) 12–14 µm.

Ekologie: na vlhkém vápnitém podkladu (na slabší humusové vrstvě i přímo na skalním substrátu) ve štěrbinách vápencových i bázemi bohatých silikátových skal, obvykle v horských polohách (i nad hranicí lesa), ale ve studených inverzních roklích i v nižších polohách.

Rozšíření: Česká rep.: dosud jsou spolehlivě známy jen čtyři lokality: dvě v Krkonoších (historická z údolí Labe mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím a recentní z Vavřincova dolu u Velké Úpy), jedna z Králického Sněžníku (Tvarožné díry) a jedna z Moravského krasu (dno propasti Macocha), viz Bryonora 63: 29–30, 2019).
Celkové: široce holarkticky rozšířený druh, v Evropě kromě mediteránní oblasti.

Variabilita: nepřliš variabilní druh. Popsané taxonomické odchylky dílem nemají taxonomickou hodnotu (Amblystegium sprucei var. strictum Meyl., Serpoleskea sprucei var. serrata Meyl.) a dílem jsou dnes řazeny jako samostatné druhy do jiných rodů (Serpoleskea minutissima (Sull. & Lesq.) W.R. Buck & B.H. Allen).

Možné záměny: Serpoleskea confervoides – liší se abaxiálními rhizoidy v pozici k listům, absencí axilárních vláknitých gem a celokrajnými okraji listů, rostliny jsou rovněž jednodomé.
Amblystegium serpens – liší se přítomností středního žebra ve spodní polovině listu, abaxiálními rhizoidy, absencí axilárních vláknitých gem a přítomností středního svazku lodyžky.

Fotografie a ilustrace na webu: Bildatlas der Moose Deutschlands (M. Lüth), arctoa.ru, Flora of North America, Wikimedia Commons.

Poznámky k verzi:

Verze: 1.0 (28.1.2021): Doplnění popisů rodu a druhu s využitím staršího textu Z. Hradílka.

Verze: 0.1 (1.11.2020): Vytvoření předběžné verze textu bez popisů.