Plagiopus Brid. – vlášenitka

Rostliny podobné rodu Bartramia, avšak lodyhy s vyvinutou hyalodermis, s úzkým středním svazkem, rhizoidy hustě pokryté vysokými papilami. Listy kopinaté, s ohrnutým okrajem, v horní části zubaté. Buňky listů bez papil nebo mamil, avšak kutikula rýhovaná řadami drobných papilek. Štět prodloužený, tobolka kulovitá nebo široce vejčitá, rýhovaná, víčko malé, kuželovité, čepička kápovitá. Peristom dvojitý, 16 zubů, prstenec chybí.

V současnosti rozlišovány dva druhy, v Evropě jediný druh.

Plagiopus oederianus (Sw.) H.A. Crum & L.E. Anderson – vlášenitka Oederova

Syn.: Plagiopus oederi (Brid.) Limpr., Bartramia oederi Brid.

Rostliny vytrvalé, v různě hustých trsech. Lodyhy vzpřímené, větvené, až 10 cm vysoké, vysoko pokryté hustým rezavým rhizoidálním vlášením. Listy kopinaté, dlouze zašpičatělé, až 4,5 mm dlouhé, v horní polovině kýlnaté, za vlhka ze vzpřímené báze všestranně odstálé až zpět zahnuté, za sucha zahnuté až zkroucené. Žebro dobře vyvinuté, končí ve špičce nebo krátce vybíhá, na řezu složené ze silnostěnných téměř nerozlišených buněk. Okraj listu v dolní polovině zahnutý až podvinutý, nahoře plochý, oddáleně zubatý. Buňky silnostěnné, obdélníkovité, na bázi silně prodloužené, ke špičce se zkracují a střídají s buňkami čtvercovými, 10 µm širokými.

Synoický. Perigoniální listy nediferencované. Štět přímý až zahnutý, tobolka kulovitá, jen mírně nachýlená, zuby exostomu v horní polovině s interlamelárními ztluštěninami, endostom kratší, s vysokou bazální blánou, hladký, s krátkými segmenty, cilie chybí nebo jen rudimentární. Spory 24-30 µm velké, bradavičnaté, tmavé.

Ekologie: na vlhčích převážně stinných vápencových nebo bázemi bohatých skalách a ve skalních štěrbinách od nížin do hor.

Rozšíření: Česká rep.: vzácně ve vápencových oblastech. Recentně potvrzen na čtyřech lokalitách v oblasti Jesníků a Králického Sněžníku (Velká kotlina v H. Jeseníku, jeskyně Na Pomezí u Lipové, Tvarožné díry na Král. Sněžníku, lom u Hor. Moravy), dvou lokalitách na Tišnovsku (Prudká u Doubravníka a Malhostovická pecka) a v údolí Jizerky v Krkonoších.
Celkové: záp., stř., sev. a vých. Evropa a hory Španělska, již. Afrika, záp., stř. a vých. Asie, pacifické ostrovy, Sev. Amerika, Grónsko.

Variabilita: Velikost rostlin a hustota trsů je proměnlivá v závislosti na vlhkosti a zastínění stanoviště.

Možné záměny: Bartramia pomiformis – sterilní krátkolisté formy se odlišují mamilnatě papilnatými buňkami čepele s hladkou kutikulou, žebrem na průřezu s diferencovanými vůdčími buňkami, stereidami a okrajovými buňkami.
Amphidium mougeotii – má podobně rýhovanou kutikulu papilkami, pouze však ve spodní části listu, v horní polovině listu má čepel oválně šestihranné až okrouhle čtvercové buňky.
Ceratodon purpureus – má všechny buňky čepele hladké.

Ilustrace: BFNA.

Historie úprav:

Verze 1.0 (7.4.2004): Převedení textu, vytvořeného v r. 1999, aktualizace.

Verze 1.1 (6.5.2011): Aktualizace rozšíření.