Microbryum Schimp. – drobnomech

Syn.: Pottia ([Ehrh. ex] Rchb.) [Ehrh. ex] Fürnr. p. pte., Phascum [L. ex] Hedw. p. pte.

Rostliny v nízkých porostech, červenohnědé, naspodu hnědé.

Lodyhy velmi krátké, 0.2 – 2 mm dlouhé, střední svazek chybí nebo přítomen, sklerodermis slabě rozlišena nebo chybí, hyalodermis chybí.

Axilární vlásky tvořeny 3 – 6 hyalinními tenkostěnnými buňkami, bazální někdy silnostěnné.

Listy za sucha ± přitisklé, za vlhka slabě odstávající, jazykovitě až vejčitě kopinaté, obvykle < 1 mm dlouhé, čepel jednovrstevná. Okraje ohrnuté téměř v celé délce, celokrajné, jednovrstevné. Žebro hrotitě vybíhavé, na povrchu ventrálně s isodiametrickými nebo obdélníkovitými buňkami ± přecházejícími z čepele, dorzálně buňky prodloužené, alespoň na stranách papilnaté. Na průřezu jedna řada vůdčích buněk, obvykle svazek hydroidů, slabý svazek dorzálních stereid, epidermis vyvinuta ventrálně i dorzálně.

Buňky v horní části listu čtvercové, šestiboké nebo velmi krátce obdélníkovité, 8 – 16 µ široké, tenkostěnné nebo slabě rovnoměrně ztlustlé, řídce až hustě papilnaté c-tvarými papilami. Bazální buňky obvykle slabě odlišené, obdélníkové, hladké, někdy hyalinní.

Vegetativní rozmnožování chybí.

Obvykle jednodomé, autoické nebo paroické. Gametangia terminální, perichaetiální listy slabě rozlišené.

Štět 0.08 – 4 mm dlouhý, přímý nebo zahnutý.

Tobolka obvykle vzpřímená nebo šikmo vyčnívající, kulovitá až vejčitá, stegokarpní nebo kleistokarpní. Prstenec (pokud vyvinut) neloupavý, víčko (pokud rozlišeno) nízce kuželovité, čepička kápovitá nebo mitrovitá, jemně papilnatá nebo hladká.

Obústí, pokud vyvinuto, tvořeno 16 rovnými, hyalinními, papilnatými zuby, obvykle redukovanými, často zcela chybí.

Výtrusy ca. 20 – 35 µm, téměř hladké až ostnitě papilnaté nebo hrbolkaté.

Kosmopolitně rozšířený rod, zejména v aridních oblastech, v pojetí R. Zandera (1993) celkově 13 druhů, v Evropě 7 druhů.

Literatura:

Guerra J., Jiménez M.N., Ros R.M. & Carrión J.S.. 1991. El genero Phascum (Pottiaceae) en la Península Ibérica. Cryptogamie: Bryologie, Lichénologie 12(4): 379-423.

Klíč k určení druhů

Microbryum curvicolle ([Ehrh. ex] Hedw.) R.H. Zander – drobnomech křivoštětý (nepukavka křivoštětá)

Syn.: Phascum curvicolle [Ehrh. ex] Hedw.

Rostliny velmi drobné, tvořící řídké až husté porosty, hnědočervené.

Lodyhy velmi krátké, ca. 1 – 2 mm, střední svazek velmi slabý, sklerodermis chybí.

Listy za sucha slabě pokroucené, za vlhka mírně odstávající, vejčitě kopinaté až kopinaté, ca. 0.4 – 1 mm dlouhé. Okraje ohrnuté, celokrajné, jednovrstevné. Žebro hrotitě vybíhavé, na povrchu ventrálně s krátce obdélníkovitými, dorzálně dlouze obdélníkovitými, papilnatými buňkami.

Buňky v horní části listu čtvercové nebo krátce obdélníkovité, 8 – 12 × 14 – 25 µm, tenkostěnné nebo slabě rovnoměrně ztlustlé, poměrně hustě papilnaté c-tvarými a kroužkovitými papilami. Bazální buňky obdélníkovité, hyalinní, hladké.

Paroický nebo synoický. Perichaetiální listy zvětšené, až 1.5 mm dlouhé.

Štět obvykle zakřivený, obvykle 0.6 – 1 mm dlouhý.

Tobolka laterálně vyniklá, kulovitá až vejčitá, kleistokarpní, s krátkým, šikmým nebo přímým naznačeným víčkeM. Čepička kápovitá, slabě papilnatá.

Výtrusy okolo 20 µm, velmi jemně papilnaté.

Ekologie: teplomilný druh, na otevřených, xerotermních stanovištích na bazické zemi.

Rozšíření: Česká rep.: roztroušeně v teplých oblastech Čech a jižní Moravy. Mapa rozšíření viz Pospíšil, Čas. Mor. Mus., Sci. Nat., 63 (1978): 57–70.
Celkové: Evropa, severní Afrika, Severní Amerika.

Variabilita: nepříliš variabilní druh.

Možné záměny: Tortula acaulon – viz poznámku pod tímto druhem.

Microbryum davallianum (Sm.) R.H. Zander – drobnomech Davallův (pozemnička Davallova)

Syn.: Pottia davalliana (Sm.) C.E.O. Jensen, Pottia rufescens (Schultz) Fürnr. ex Warnst., Pottia minutula (Schwägr.) Fürnr. ex Hampe. Incl. Pottia conica (Schleich. ex Schwägr.) Nyholm, Pottia commutata Limpr., Pottia mutica Venturi

Znaky gametofytu jako M. starckeanum, buňky v horní části listu obvykle větší, 13 – 16 µm.

Štět přímý, 1 – 4 mm dlouhý, žlutý až červenohnědý.

Tobolka pohárkovitá, polokulovitá až podlouhle vejčitá, za sucha obvykle rýhovaná. Víčko krátce kuželovité, čepička kápovitá, slabě papilnatá.

Obústí zcela chybí, rudimentární ve formě bazální membrány nebo více či méně vyvinuté, stejné jako u M. starckeanum.

Výtrusy v obrysu pravidelné, jemně zrnitě papilnaté až ostnité, ca. 24 – 36 µm.

Ekologie: stejná jako M. starckeanum.

Rozšíření: Česká rep.: ve stejných oblastech jako M. starckeanum, velmi roztroušeně.
Celkové: Evropa, Makaronésie, severní Afrika, Blízký a Střední východ, Severní Amerika, Mexiko, Austrálie.

Variabilita: v gametofytu, stejně jako M. starckeanum nepříliš variabilní. Variabilita sporofytu naznačena v popisu, taxonomicky není okruh M. davallianum dosud uspokojivě vyřešen. Buď se jedná o jediný, ve sporofytu nesmírně variabilní taxon, nebo jde o komplex několika hybridizujících taxonů (vč. M. starckeanum), neboť se dají nalézt rostliny s téměř libovolnou kombinací znaků sporofytu. V modernějších evropských flórách jsou zpravidla rozlišovány M. davallianum s.s. s pohárkovitou, u ústí nejširší tobolkou, zcela chybějícím peristomem a ostnitými sporami (tento typ je u nás nejčastější), dále Pottia conica s vejčitou, u ústí poněkud zúženou tobolkou, chybějícím nebo častěji rudimentárním peristomem ve formě bazální membrány a hrubě papilnatými, ale ne ostnitými sporami (u nás Český kras, Kotelná u Mikulova, Květnice a Drásovský kopeček u Tišnova); Pottia commutata s elipsoidní tobolkou, vyvinutým peristomem (shodným s M. starckeanum) a papilnatými sporami (u nás patrně nenalezena) a Pottia mutica s rudimentárním až vyvinutým peristomem, elipsoidní tobolkou a papilnatými sporami (považovaná za mediterránní taxon). Ros & al. (Pl. Syst. Evol. 199 (1996): 153–165) ve své práci věnované okruhu M. starckeanum rozlišují na základě SEM snímků spor pouze druhy M. starckeanum se sporami s nepravidelným obrysem, bez papil a ostnů, a M. davallianum se sporami v obrysu pravidelnými, s papilami až ostny. Pottia conica a Pottia commutata považují za synonymum M. davallianum, Pottia mutica za taxon pravděpodobně hybridogenního původu mezi M. davallianum a M. starckeanum.

Možné záměny: M. starckeanum – viz poznámku pod tímto druhem.

Ilustrace na WWW: BFNA.

Microbryum floerkeanum (F. Weber & D. Mohr) Schimp. – drobnomech Floerkeův (nepukavka Flörkeova)

Syn.: Phascum floerkeanum F. Weber & D. Mohr

Rostliny velmi drobné, tvořící obvykle řídké porosty nebo jednotlivé, hnědočervené.

Lodyhy velmi krátké, ca. 0.7 – 2 mm, střední svazek velmi slabý, sklerodermis chybí.

Listy za sucha vzpřímené, slabě pokroucené, za vlhka mírně odstávající, vejčité až vejčitě kopinaté, ca. 0.3 – 1 mm dlouhé. Okraje ohrnuté, celokrajné, jednovrstevné. Žebro hrotitě vybíhavé, na povrchu ventrálně s krátce obdélníkovitými, papilnatými buňkami, dorzálně buňky prodloužené.

Buňky v horní části listu čtvercové nebo krátce obdélníkovité, 6 – 15 × 14 – 25 µm, tenkostěnné nebo slabě rovnoměrně ztlustlé, papilnaté c-tvarými a kroužkovitými papilami. Bazální buňky obdélníkovité, hyalinní, hladké.

Paroický. Perichaetiální listy zvětšené, až 2 mm dlouhé.

Štět přímý, velmi krátký, 80 – 200 µm dlouhý.

Tobolka ponořená, kulovitá až krátce vejčitá, kleistokarpní, s nasazenou špičkou. Čepička kápovitá nebo mitrovitá, slabě papilnatá.

Výtrusy 20 – 26 µm, téměř hladké.

Ekologie: podobná jako u M. curvicolle; recentně zaznamenán na strništích na bazické zemi v teplých oblastech.

Rozšíření: Česká rep.: se stejným rozšířením jako M. curvicolle, ale vzácnější. Recentně zaznamenán pouze na třech jihomoravských lokalitách (Kuřim, Miroslav, Mašovice; cf. Koval & Zmrhalová, Bryonora 46: 73, 2010)
Celkové: Evropa, severní Afrika, Severní Amerika.

Variabilita: nepříliš variabilní druh.

Možné záměny: Tortula acaulon – viz poznámku pod tímto druhem.
Acaulon spp. – liší se zcela hladkými buňkami, vydutějšími listy a většími sporami.

Microbryum starckeanum (Hedw.) R.H. Zander – drobnomech Starkeův (pozemnička Starkeova)

Syn.: Pottia starckeana (Hedw.) Müll. Hal.

Rostliny obvykle v hustých porostech, hnědočervené.

Lodyhy velmi krátké, téměř nezřetelné.

Listy podlouhle vejčitě kopinaté, obvykle < 1 mm dlouhé. Okraje ohrnuté, celokrajné, jednovrstevné. Žebro hrotitě vybíhavé, na povrchu ventrálně s krátce obdélníkovitými nebo isodiametrickými, papilnatými buňkami, dorzálně buňky prodloužené, papilnaté.

Buňky v horní části ± čtvercovité, 10 – 12 µm široké, tenkostěnné nebo slabě rovnoměrně ztlustlé, dosti silně papilnaté c-tvarými papilami (4 – 6 papil/buňku). Bazální buňky obdélníkovité, hyalinní, hladké.

Paroický. Perichaetiální listy poněkud zvětšené.

Štět přímý, krátký, ca. 2 – 3 mm dlouhý, žlutý až hnědooranžový.

Tobolka vzpřímená, vejčitě válcovitá, za sucha téměř hladká. Víčko kuželovité, čepička kápovitá, jemně papilnatá.

Obústí, pokud vyvinuté, tvořené 16 hyalinními, papilnatými, někdy rudimentárními zuby, do ca. 100 µm.

Výtrusy heteropolární, hrbolkaté, ca. 20 – 28 µm.

Ekologie: na bazické, jílovité zemi na otevřených stanovištích v teplých oblastech.

Rozšíření: Česká rep.: dosti vzácně v českém a moravském termofytiku.
Celkové: Evropa, Makaronésie, severní Afrika, Blízký a Střední východ, Severní Amerika, Mexiko, Austrálie, N. Zéland.

Variabilita: velmi variabilní je délka peristomu, rostliny s rudimentárním peristomem bývají označovány jako Pottia starckeana var. brachyodus (Bruch & Schimp.) Müll. Hal., taxonomická hodnota tohoto taxonu však není patrně žádná. Velikost a tvar hrbolků na sporách je rovněž značně variabilní.

Možné záměny: s typickými sporami nezaměnitelný druh, avšak ornamentace spor je dosti variabilní a tvoří (snad v důsledku hybridizace) přechody k M. davallianum. Gametofyt je neodlišitelný od okruhu M. davallianum.

Ilustrace na WWW: BFNA.

Poznámky k verzi:

Verze: 1.0 (25.1.2004): Převedení textu, vytvořeného v roce 1999 do html, aktualizace.

Verze: 1.1 (17.3.2004): Přidání odkazu na ilustraci v BFNA.

Verze: 1.2 (6.5.2011): Aktualizace rozšíření M. floerkeanum.