Hlavní stránka | Přehled systému
Čeleď: Pottiaceae Schimp. – pozemničkovité

Autor: J. Kučera

Verze: 1.0 (22.1.2004)

Gyroweisia Schimp. – nahoústka (stružovec)

 

Rostliny rostoucí v řídkých nebo hustších kobercích až trsech, nahoře zelené, naspodu nahnědlé.

Lodyhy krátké, do ca. 4 mm, na průřezu okrouhlé až zaobleně pětiboké, střední svazek přítomen nebo chybí, slabá sklerodermis ze substereidálních buněk vyvinuta.

Axilární vlásky tvořeny ca. 5 buňkami, bazální hnědá.

Listy za sucha přitisklé, vehnuté, za vlhka slabě až zpět odstálé, úzce jazykovité až podlouhle vejčité, s obvykle zaoblenou špičkou. Okraje ploché nebo naspodu slabě ohrnuté, celokrajné. Žebro končí obvykle pod špičkou, ventrálně i dorzálně s prodlouženými buňkami, na průřezu s chybějícími ventrálními stereidy, 1 řadou vůdčích buněk a pruhem dorzálních stereid, epidermis vyvinuta obvykle ventrálně, někdy dorzálně.

Buňky v horní části listu nepravidelné, čtvercové i podélně nebo příčně protažené, ca. 8 – 11 µm široké, tenkostěnné nebo rovnoměrně ztlustlé, papily ± husté, jednoduché. Bazální buňky obvykle rozlišené, hladké, často nafouklé, rozšířené, hyalinní.

Dioické, autoické i heteroické. Gametangia terminální, perichaetiální listy obvykle rozlišené, objímající štět.

Štět žlutohnědý, 1.5 – 6 mm.

Tobolka vejčitá až krátce válcovitá, prstenec z nápadně nafouklých, loupavých buněk. Víčko krátce kuželovité nebo zobánkaté, čepička kápovitá.

Obústí chybí nebo rudimentární, tvořené ca. 16 krátkými zuby.

Výtrusy 8 – 14 µm, hladké až papilnaté.

Malý rod s roztroušeným rozšířením v Evropě, Africe, Středním východu, Číně a Severní Americe.

V Evropě 2 druhy.

 

Gyroweisia tenuis ([Schrad. ex] Hedw.) Schimp. – nahoústka útlá (stružovec útlý)

Syn.: Gymnostomum tenue [Schrad. ex] Hedw.

 

Rostliny v nízkých trsech, nahoře zelené, dole nahnědlé.

Lodyhy krátké, do 2 mm délky, slabý střední svazek přítomen na dobře vyvinutých lodyhách.

Listy za sucha přitisklé nebo mírně pokroucené, za vlhka slabě odstávající, podlouhle jazykovité, špička většinou zaoblená. Okraj plochý.

Buňky v horní části listu ca. 7 – 8 µm široké, papilnaté. Bazální buňky úzce pravoúhlé, hladké, slabě nafouklé, ± hyalinní.

Vegetativní rozmnožování pomocí několikabuněčných, dvouřadých, stopkatých rhizoidálních gem.

Dvoudomá. Perichaetiální listy zvětšené, s dlouhou objímavou bází.

Štět ca. 3.5 – 4.5 mm.

Tobolka vzpřímená nebo nachýlená.

Obústí chybí.

Výtrusy 8 – 10 µm, hladké.

Ekologie:epiliticky na vápencích, často na bazických pískovcích, někdy na starém zdivu.

Rozšíření: Česká rep.: nejvíce doložených lokalit v Chřibech, dále v Dolním Poohří a Podkrkonoší (srov. Pospíšil, Čas. Mor. Mus., Sci. Nat., 68 (1983): 105-129.
Celkové: Evropa, Blízký a Střední Východ, severní Afrika a Severní Amerika.

Variabilita: rhizoidální gemy se zpravidla vyskytují jen na neplodných rostlinách; variabilní je i tvar špičky listu (rostliny se špičatými listy jsou někdy označovány jako var. acutifolia (H. Philib.) Jelenc).

Možné záměny:Gymnostomum calcareum – liší se absencí dvouřadých rhizoidálních gem, poněkud delšími lodyžkami a zejména neloupavými drobnými buňkami prstence.

Ilustrace: BFNA.