Chiloscyphus Corda – křehutka

Ve většině znaků shodný s rodem Lophocolea; liší se následujícími znaky:

Listy zaobleně čtyřhranné až oválné, nedělené nebo nejvýše nepatrně vykrojené. Spodní listy volné. Periant na krátkých postranních větvích bez sterilních listů, obvykle vydutý a poměrně krátký. Anroecea nediferencovaná, obalné listy podobné sterilním listům, pouze nepatrně na bázi vyduté. Samičí obalné listy obvykle redukované, menší než sterilní listy.

Doposud jsou k tomuto rodu řazeny tři druhy (dva v Evropě), avšak u značného množství pod rodem Chiloscyphus popsaných druhů není dosud jasné, zda patří k tomuto rodu nebo k jinému rodu čeledi.

Klíč k určení druhů:

Chiloscyphus polyanthos (L.) Corda – křehutka obecná

Zelené, světle zelené, žlutozelené až špinavě zelené ploché koberce.

Lodyhy poléhavé či plazivé, (1 –) 2 – 6 (– 8) cm dlouhé, laterálně-interkalárně větvené. Rhizoidy více či méně hojné.

Listy velmi šikmo podloženě až téměř podélně vetknuté, navzájem se kryjící, ploše rozložené, obvykle ploché, zaobleně čtyřhranné až zaobleně obdélné či jazykovité, na hřbetní straně sbíhavé, na vrcholku zaoblené nebo pouze neznatelně vykrojené. Spodní listy poměrně drobné, dosahující většinou šířky lodyhy, často pouze dvoulaločné nebo pouze s jedním, vzácně i oběma laterálními zuby.

Buňky listové tenkostěnné, bez rohových ztluštěnin , s buňkami na okrajích listů 25 – 30 µm, ve střední části 30 – 35 (– 40) × 25 – 30 µm. Siličná tělíska vřetenovitá až oválná, složená z drobných krůpějí, v okrajových buňkách po 1 – 2, ve středních po 3 – 4. Kutikula hladká.

Nepohlavní rozmnožování chybí.

Autoický druh. Androecea tvořená 4 – 6 páry samčích obalných listů značně podobných sterilním listům (pouze na bázi vytvářející vakovitý lalůček s jedním zubem na okraji); v paždí 1 – 2 antheridia. Gynaecea na zkrácených větévkách, samičí obalné listy menší než sterilní listy, dvoulaločné. Periant trojlaločný, laloky celokrajné až ostře zubaté, ústí periantu obvykle celokrajné.

Nehojně plodný. Výtrusy 12 – 18 µm, mrštníky 7 – 8 µm široké.

Ekologie: na vlhkých místech – holé zemi, na skalách i tlejícím dřevě, často podél potoků nebo na kamenech či skalách v potocích, na vlhkých lukách mezi travou, na pramenitých a mokvavých místech apod.

Rozšíření: Česká rep.: na celém území od nížin do hor porůznu, místy hojně.
Celkové: cirkumholarktický druh.

Variabilita: velmi polymorfní druh v řadě znaků, taxonomické zhodnocení odchylek je předmětem stálých a nesjednocených diskusí. Řada autorů odlišuje dále var. rivularis (Schrad.) Lindb. & Arnell s černozelenými rostlinkami a buňkami v průměru 25 – 30 × 20 – 25 µm (modifikace vyskytující se v  prudce tekoucích potocích); tato varieta je někdy hodnocena i jako druh.

Možné záměny:od podobných druhů (Syzygiella autumnalis, Pedinophyllum interruptum, druhy rodů Jungermannia a Solenostoma aj.) snadno odlišitelný na základě přítomnosti dvoudílných spodních listů, eventuálně i dalších znaků.

Chiloscyphus pallescens (Ehrh.) Dumort. – křehutka bledá

Světle zelené až žlutozelené rostliny s buňkami na okrajích listů 35 – 40 µm, ve střední části 45 – 60 × 35 – 40 µm a siličnými tělísky po (3 –) 4 – 10 (– 12) v buňkách . Ústí periantu obvykle zubaté.

Ekologie:na vlhkých místech – holé zemi , na vlhkých lukách mezi travou, na pramenitých a mokvavých místech apod.

Rozšíření: Česká rep.: na celém území od nížin do hor porůznu, místy hojně.
Celkové: cirkumholarktický druh.

Variabilita:velmi polymorfní druh v řadě znaků, taxonomické zhodnocení odchylek je předmětem stálých a nesjednocených diskusí. Řada autorů odlišuje dále robustní, chabé rostliny rašelinišť jako var. fragilis (Roth) Müll. Frib. (někdy jako samostatný druh), eventuálně i další odchylky.

Možné záměny:od podobných druhů (Syzygiella autumnalis, Pedinophyllum interruptum, druhy rodů Jungermannia a Solenostoma aj.) snadno odlišitelný na základě přítomnosti dvoudílných spodních listů, eventuálně i dalších znaků.

Poznámka: Podobně jako u druhů Lophocolea bidentata/Lophocolea coadunata nebývají oba druhy řadou autorů odlišovány na úrovni druhů, naproti tomu jiní autoři odlišují v tomto komplexu 4 druhy. I když studie na molekulární úrovni se kloní spíše k pojetí dvou samostatných druhů, je možné, že se jedná jedná o komplex modifikací velmi variabilního druhu, odchylky jsou způsobeny ploidií a ekologickými faktory . Tuto domněnku podporuje i skutečnost, že jednotlivé odchylky nejsou přesně vymezené a jsou spojeny mnoha přechody ve všech uvedených znacích (kromě počtu chromozómů).

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (17.1.2005): Vytvoření textu.

Verze 2.0 (10.10.2017): Přepracování textu s ohledem na osamostatnění rodů Chiloscyphus a Lophocolea.