Abietinella Müll. Hal. – zpeřenka

Středně veliké až veliké, zelené, žlutozelené nebo hnědavé, matné, volně rozložené až vystoupavé rostliny. Lodyhy 5 – 12 cm dlouhé, pravidelně pérovitě jednoduše zpeřené, jen zřídka se dále větví, na příčném řezu oválné se silnou vrstvou ztlustlých a zbarvených korových buněk, střední svazek slabý. Větve ploše rozložené. Lodyhy i větve jsou porostlé četnými větvenými a papilnatými parafyliemi. Lodyžní listy přitisklé nebo šikmo odstálé, ze široce srdčité báze zvolna zúžené do dlouhé nebo krátké ostré špičky. Čepel podélně řáskatá, na okraji ohrnutá nebo plochá, drobně zoubkatá. Žebro dosahuje 0,7 – 0,9 délky listu, na hřbetě je drsné. Větevní listy menší, vejčitě kopinaté, hrotité, neřáskaté, s kratším a slabším žebrem. Buňky ztlustlé, krátké, nepravidelné (oblé, krátce šestiboké nebo krátce kosníkové), uprostřed s 1 vysokou papilou na obou stranách listů. Bazální buňky zpravidla žlutě, oranžově nebo hnědě zbarvené, obdélníkové. Perichaetiální listy řáskaté, se zubatými okraji, špičky listů hákovitě vyhnuté.

Dvoudomý.

Štět prodloužený, hladký. Pošvička úzce válcovitá. Tobolka válcovitá nebo mírně eliptická, jen slabě nachýlená. Prstenec z velkých buněk, opadavý. Zuby vnějšího obústí hnědé, lemované, dole příčně trámčité, nahoře papilnaté, bledé. Vnitřní obústí tvoří žluté kýlnaté roztroušeně papilnaté a podélně perforované zuby, vysoká bazální membrána (až 1/2 délky zubů) s 2 – 4 uzlovitými brvami mezi jednotlivými zuby. Víčko kuželovité. Čepička kápovitá, lysá nebo brvitá. Výtrusy malé, papilnaté.

Podle pojetí 1 – 2 druhy, někdy řazené k rodu Thuidium.

Abietinella abietina (Hedw.) M. Fleisch. – zpeřenka jedlová

Syn.: Thuidium abietinum (Hedw.) Schimp.

Středně veliké žlutozelené až zlatohnědé rostliny rostoucí ve volných nebo hustých chomáčích. Větve 5 – 15 mm dlouhé, špičaté nebo tupě zakončené. Lodyžní listy 1,0 – 1,5 × 0,4 – 0,8 mm, ze široce vejčité a krátce sbíhavé báze do ostré špičky zúžené. Čepel se 2 řáskami, na okraji plochá nebo ohrnutá, zubatá. Buňky 10 – 15 × 8 – 10 µm široké.

Velmi vzácně plodný. Štět 1,5 – 3,0 cm dlouhý. Tobolka jen slabě nachýlená, 1,5 × 0,5 mm. Obústí odpovídá popisu rodu. Výtrusy 12 – 16 µm, žlutozelené.

Ekologie: na suchých místech v teplých oblastech; xerotermní travní porosty na skalnatých, sprašových či písčitých podkladech, také na zídkách, velmi častý na osluněných vápencích.

Rozšíření: Česká rep.: (cf. Pospíšil, Acta Mus. Moraviae, Sci. Nat., 52: 169–196, 1967; 53: 179–238, 1968): v teplých oblastech našeho území hojně, nejčastější v polohách do 500 m n.m., výše už jen vzácně a ve výškách nad 900 m n.m. chybí.
Celkové: Evropa, sev., stř. a vých. Asie, Severní Amerika, Grónsko, jižní Afrika.

Variabilita: velmi proměnlivý druh. U nás, jakož i jinde v Evropě rostoucí populace tohoto druhu, vykazují plynulou variabilitu mezi krajními hodnotami některých morfologických znaků (šířka horních větví, postavení špiček listů vzhledem k větvím v suchém stavu, tvar a délka lodyžních listů a délka buněk čepele). Var. abietina má listy větevní za sucha přitisklé, takže větve jsou tenké, listy mají kratší špičku, délka lodyžních listů 1,0 – 1,5 mm a poměr délky a šířky buněk uprostřed čepele je 1,0 – 1,5: 1. Var. hystricosa (Mitt.) Sakurai (Abietinella hystricosa (Mitt.) Broth., Thuidium hystricosum Mitt., Thuidium abietinum var. hystricosum (Mitt.) Loeske & Lande) má listy na větvích za sucha přímo až šikmo odstálé, větve se tedy zdají být širší, čepel má delší špičku, délka lodyžních listů je 1,5 – 2,0 mm a rozměry buněk jsou v poměru 1,5 – 3: 1. Var. hystricosa byla u nás zjištěna zatím na jediné lokalitě v okolí Řevnice u Berouna. Dříve publikované údaje (Pilous, Opera Corcontica 4: 37 – 42, 1967) vesměs patří k přechodům k typické varietě.

Možné záměny: Helodium blandowii – viz poznámku u tohoto druhu.

Poznámky k verzi:

Verze 1.0 (12.2.2007): Vytvoření textu.