Rhytidiaceae Broth. – čeřitkovité

Statné rostliny s monopodiálně větvenou lodyhou, bez parafylií, bez hyalodermis a se středním svazkem. Rhizoidy na lodyhách vzácné, vyrůstají pod nasazením listu (nikoli úžlabně). Lodyhy i větve hustě olistěné. Listy s jednoduchým žebrem. Buňky čepele ± tečkované, vhorní polovině listu svými horními konci papilnatě vystupují hlavně na dorzální, méně často i na ventrální straně. Perichaetiální listy podélně řáskaté. Čeleď je při současném pojetí zastoupena jediným rodem.

Pozn. Rod Rhytidium má zatím dosti nejasné postavení. V minulosti byl řazen do blízkosti Hylocomiaceae, ukazuje se ale (a potvrzují to i molekulární data), že má blíže spíše k Amblystegiaceae, Brachytheciaceae, příp. Leskeaceae.

Literatura:

Rohrer, J. R. 1985. A phenetic and phylogenetic analysis of the Hylocomiaceae and Rhytidiaceae. Journal of the Hattori Botanical Laboratory 59: 185-240.

Rhytidium (Sull.) Kindb. – čeřitka

Poměrně robustní rostliny, žlutozelené až žlutohnědé, vzácněji zelené, vystoupavé až téměř vzpřímeně rostoucí, tvoří často rozlehlé, vysoké koberce nebo chomáče. Lodyhy až 6 – 12 cm dlouhé, monopodiálně, nepravidelně až ± pravidelně zpeřené; na průřezu oválné, s vyvinutým středním svazkem, vně s několika vrstvami žlutých a ztlustlých korových buněk. Lodyhy bez axilárních rhizoidů. Větve většinou krátké, ploše rozložené, k vrcholu zúžené, ve špičkách ± hákovitě zahnuté. Pseudoparafylie kopinaté, objímavé.

Listy za sucha přitisklé, hustě se překrývající, velmi jednostranné, jamkovitě prolamované, 1,5 × 4,5 – 6,0 mm, za vlhka bázemi jen mírně odstávající nebo vzpřímeně odstálé, špičkami jednostranné. Lodyžní listy ze slabě sbíhavé vejčité báze zvolna ostře zašpičatělé, na okraji od báze až do špičky úzce ohrnuté, nahoře zubaté. Větevní listy menší, vejčitě kopinaté až kopinaté, ± stejného tvaru jako lodyžní. Žebro jednoduché, dosahuje asi 1/2 až 3/4 délky listu, nahoře je někdy rozeklané. Buňky i ve středu čepele různé velikosti a tvaru, 5,5 – 8,0 × 30 – 60 µm, ± ztlustlé, úzce čárkovité, prohnuté, nebo krátce zaobleně kosníkové, na hřbetě listu v jeho horní polovině buňky na horním konci papilnatě vyčnívají, bazální jsou kratší a širší, tlustostěnné, tečkované, na křídlech početná, trojúhelníková skupina zaobleně čtvercových buněk, které podél okraje poměrně vysoko vybíhají. Gametangia jsou umístěna jen na lodyze. Perichaetiální listy vejčitě kopinaté, až 4 mm dlouhé, řáskaté.

Dioický.

Velmi vzácně plodný. Štět 2,5 – 5,0 cm dlouhý, načervenalý, hladký. Pošvička dlouze válcovitá, opatřená parafýzami. Tobolka krátce válcovitá, vodorovná až vyhrblá, hnědá a hladká. Buňky exothecia nepravidelné, ± izodiametrické nebo mírně protáhle šestiboké, rovnoměrně ztlustlé. Průduchy soustředěny v dolní části tobolky nebo jen na krku. Prstenec ze 3 řad buněk, po kouscích opadavý. Diplolepidní obústí dobře vyvinuté. Zuby vnějšího obústí dole spojené, až 0,75 mm dlouhé, úzce kopinaté, hnědé, dole příčně brázděné, nahoře papilnaté a široce lemované. Vnitřní obústí žluté, téměř hladké, bazální membrána až 0,25 mm vysoká, zuby podél kýlu štěrbinovitě perforované, brvy po dvou, bez přívěsků. Víčko vysoce kuželovité, šikmo hrotité, až 1,2 mm vysoké. Čepička kryje téměř celou tobolku, bělavá, ve špičce nahnědlá, lysá. Výtrusy asi 16 µm, hnědé nebo hnědozelené, jemně papilnaté.

Monotypický rod.

Rhytidium rugosum (Ehrh. ex Hedw.) Kindb. – čeřitka statná

Syn.: Hypnum rugosum Ehrh. ex Hedw.

Popis druhu viz popis rodu.

Ekologie: na zemi a skalách různého chemismu (častější snad na zásaditém až vápencovém podkladu), hojný v xerotermních a subxerotermních travních porostech, na kamenitých stráních i na spraších.

Rozšíření: Česká rep.: (cf. Pospíšil, Acta Mus. Moraviae, Brno, Sci. nat., 58: 179-238, 1968): roztroušeně po celém území, hlavně v nížinách a pahorkatinách, ale vystupuje ojediněle až do nejvyšších poloh.
Celkové: Evropa, Grónsko, sev. Afrika (Maroko), Kavkaz, sev. a stř. Asie, Himálaj, Čína, Japonsko, Severní Amerika a v horách Střední a Jižní Ameriky.

Variabilita: poměrně málo variabilní druh. Jediná popsaná var. boreale Lange (charakteristická hustým polštářovitým vzrůstem, slabě větvenými, menšími rostlinami, s krátce zašpičatělými a téměř hladkými listy) u nás nebyla zjištěna.

Možné záměny: zejména díky svému vzrůstu, zbarvení a hlavně jamkovitě zvlněným a srpovitým listům dobře poznatelný a těžko zaměnitelný mech.